Ke zhruba miliardové sumě došli odborníci Transparency International a Vysoké školy ekonomické, když analyzovali veřejné zakázky, jež zadávají obce a města na opravu silnic a chodníků, veřejného osvětlení, svozu odpadu a péče o zeleň.
Transparency International, nevládní organizace zabývající se korupcí, hodnotila spolu s akademiky data ze stovky obcí a měst.
Z výzkumu, který má Aktuálně.cz k dispozici, jednoznačně vyplývá, že městské firmy jsou pro výše uvedené služby nejdražším řešením.
"Důvodem je to, že není přítomna konkurence. Používání městských firem je tak ve většině případů neefektivní," uvedl Jan Pavel z Vysoké školy ekonomické, podle kterého navíc tento systém nahrává korupci.
Kde je konkurence?
Jde přitom o velké peníze. Jen u zmíněných čtyř služeb, které analyzovala Transparency, je městským či obecním firmám vyplaceno ročně více než osm miliard korun. A ze tří čtvrtin získávají tyto firmy zakázky bez veřejné soutěže a tedy bez předložení konkurenčních nabídek.
|
"Výsledkem této situace je to, že v městských firmách mizí značná část veřejných prostředků. Jedná se navíc o jednoznačné porušení zákona o veřejných zakázkách," dodal Jan Pavel.
"Tam kde bylo regulérní výběrové řízení, jsou náklady městských firem srovnatelné s konkurencí, v některých případech dokonce nižší," uvedl.
A to se vyplatí, tvrdí města
Hlavními argumenty pro zakládání a fungování městských firem, ve kterých mají samosprávy větší jak padesátiprocentní podíl, je přitom snaha zajistit veřejné služby a zvýšit příjmy městských a obecních pokladen.
Hodnota účastí měst a obcí v obchodních společnostech už dosahuje osmdesát šest miliard korun a rok od roku se zvyšuje.
Zástupci měst jsou ale přesvědčeni, že se fungování městských firem vyplatí. Například v Chrudimi se tak nyní o sportoviště stará nově obchodní společnost Sportovní areály, která je ve stoprocentním vlastnictví města.
"Výhoda? Úspora 700 tisíc korun ročně," uvedl místostarosta Chrudimi Petr Řezníček.
"Většina zakázek u městských firem probíhá v režimu veřejné soutěže," tvrdí také primátor Liberce Jiří Kittner.
Unie může pokutovat
Podle Transparency International se postupem vylučujícím konkurenci města a obce vystavují problémům s úřady Evropské unie. Všechny nadlimitní zakázky (u služeb jde o práce převyšující 130 tisíc eur, u stavebních prací pak 5 milionů eur) se musí objevit ve společné celounijní databázi.
Evropská komise už právě kvůli tomu pokutovala Německo. Dvě německá města, Braunschweig a Bockhorn, při udělení zakázek na odvoz odpadu a odvod odpadních vod nevyhlásily soutěž a celý případ proto skončil až u Evropského soudní dvora.
Ten odsoudil Německo k pokutě převyšující 158 tisíc eur za každý den, kdy bude protiprávní stav trvat.
V Česku dostala pokutu ve výši 200 tisíc korun od antimonopolního úřadu městská společnost Teplárny Brno. Ta vypsala tendr na banku, od které chtěla půjčit 500 milionů korun. Při vyhodnocení soutěže ale zvýhodnila Československou obchodní banku a HVB Bank, se kterými už v minulosti spolupracovala.
Informace neřekneme
Z průzkumu Transparency a VŠE navíc vyplývá, že pokračuje neprůhledné hospodaření městských firem, které se často brání zveřejňovat jakékoliv informace o svém činnosti a penězích, které využívají.
Když se už minulý rok na podzim chtěli lidé z Transparency dozvědět, jaké zakázky a za kolik zadávají v Brně firmy vlastněné městem, neuspěli a žádnou odpověď nedostali.
V Liberci se dokonce od zástupců městského dopravního podniku dozvěděli, že jde o údaje podléhající obchodnímu tajemství.
Jenom o trochu lepší byla situace v Ostravě, kde ze dvanácti obchodních společností svoje odpovědi poslalo šest firem.
