Šlerka: Sociální média jsou asociální. S umělou inteligencí je nám lépe než s lidmi

Petr Fischer Petr Fischer - za podpory: Sekyra foundation - logo
před 2 hodinami
Sociolog Niklas Luhmann tvrdil, že „to, co víme o společnosti, tedy o světě, v němž žijeme, se dozvídáme prostřednictvím masmédií“. Platí to pro poznání společnosti i přírody. Média tedy vytvářejí sociální konstrukty, „transcendentální iluze“, a svět je „horizont“, k němuž nějak všichni míříme. Jde o to, jak konstruovat iluzivní obrazy, aby umožňovala lepší poznání i společnou existenci.
Video: Petr Fischer

Aktuální host podcastu Josef Šlerka, sémiotik a dlouholetý, dnes už bývalý vedoucí Studií nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy je považován za "nestora českého digitálu". Wikipedie připomíná i titul "brouk Pytlík českého internetu".

"Ano, to tam je, ale proč brouk Pytlík všechno věděl? Protože se narodil v kině. A kino je v té době jeden z největších generátorů obrazů, naprostá technologická novinka, něco na úrovni naší dnešní virtuální reality," směje se Šlerka, který média chápe právě takto.

"Myslím, že to někde řekl fyzik a filozof Deutsch, že média jsou vlastně generátory obrazů. V obraze je to, jakým způsobem se setkáváme se světem. V Brně na JAMU, kde jsem studoval původně divadlo, mě učil starý profesor Osolsobě. A on říkal, že sémiotika už dávno není vědou o znacích, ale vědou o modelech," vysvětluje Šlerka. "Máme přímé poznání reality a nepřímé. Přímé je, že něco rozpitváš, na něco si sáhneš, po něčem hrábneš. A to nepřímé jsou modely. To jsou vlastně nějaké obrazy světa. A my 90 procent všeho poznání, co o světě máme, získáváme pomocí modelů či obrazů."

Člověk je v tomto pojetí bytost závislá na zprostředkování, tedy na medialitě, protože svět jako takový je mu nepřístupný. Přímo totiž poznává jen velmi málo, navíc nepřímé poznání dokáže posouvat v poznání rychleji a mnohem dál. Metafora urychluje tok myšlenek, času, poznání. Generátory obrazů - knihy, gramofon, film - se dříve ještě daly zvládat, člověk byl například schopen pojmout určitou sumu vědění ve svém oboru, zjevovaly se i polyhistorovi.

To už dnes podle Šlerky možné není: "Ten generátor obrazů je dnes nekonečný. To naše generace ještě nezažila, zatímco dnešní děti se do takového světa přirozeně rodí… To je ale něco zásadně nového. Ocitli jsme se ve světě, v němž už nikdo ani ve svém vědním oboru, natož jako polyhistor, není schopen vědět všechno. Žijeme ve světě permanentního kaleidoskopu a teď se v něm nějak snažíme zorientovat."

Mysli a žij! si pusťte také jako podcast:

Lidské myšlení je podle Šlerky z principu multimediální. Žijeme v jazyce, ale také v obrazech. "Médium je pro mne prostředí, ve kterém člověk žije, myslí a přemýšlí. A žijeme v různých médiích… Není možné, aby člověk byl mimo média. Vždycky už jsme v nějakém médiu, vždy jenom překládáme mezi různými médii. Můžeme si myslet, že existuje nějaká realita takzvaně za tím, ale v mém světě to nedává úplně smysl. Protože to, co děláme, je jenom permanentní překládání, které navíc nikdy nebude dokonalé."

Při přecházení z jednoho média do druhého se něco získá, ale i něco ztratí. To je důsledek překládání a multimediality člověka, která však otevírá dveře velkému pluralismu, umožňujícímu vnímat svět velmi mnohovrstevnatě. To je ale poměrně náročná činnost, kterou ne všichni chtějí vykonávat.

"Lidi to nepotřebují. Je to strašně energeticky náročné, přepínat mezi médii. Chceš-li být soustředěným čtenářem a vzápětí přejít do pozice soustředěného obdivovatele multimediálního umění, stojí to strašně energie." Převládajícím médiem tak dnes zůstává audiovizuální obsah, i tam je ale třeba filtrovat, protože informací, které nese, je moc.

Filtrace zpočátku podle Šlerky vzniká nějakým kurátorstvím, později ale začínáme sdílet totéž, co sdílejí kamarádi. "Většina lidí nemá kamarády, kteří mají jiný názor, než mají oni. Proboha, co by s tím dělali," připomíná Šlerka starý model komunikace Facebooku. Proto se také začalo mluvit o sociálních médiích, napodobujeme své filtry navzájem. Dnes jsme podle sémiotika v nové mediální situaci, kdy v centru stojíme my sami. Každý jeden z nás.

"Fenomenální úspěšnost TikToku spočívá v tom, že jeho algoritmus precizně sleduje nejmenší podněty, které od nás získává, co se nám líbí, co ne. Najednou ustupuje podíl society, bezprostředních lidí. Jsme centrem světa." Ze sociálních médií se tak stávají média asociální. "A buďme upřímní," dodává Šlerka, "to samé se dnes děje v oblasti umělé inteligence, je nám s tím chatem lépe než s lidmi."

Žijeme v narcistní "přirozeně" mediální společnosti, z níž se nedá jen tak utéct tím, že vypneme přístroje. Co zbývá? Otevřenost a zkoumavý pluralismus, o němž v podcastu Mysli a žij! mluví Josef Šlerka. Dokud na to máme energii - vyplatí se to.

Filozofický podcast Mysli a žij!
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Filozofický podcast Mysli a žij!

Svět prochází změnou. Jak vysvětlit a pochopit život člověka i pohyby ve společnosti? Jak porozumět tomu, co se kolem nás děje? Podcast Mysli a žij! přináší rozhovory s filozofy a filozofkami o aktuálních tématech společnosti, která dnes zřejmě prochází obdobím "změny paradigmatu". Pořadem provází filozofka Josefína Formanová a publicista Petr Fischer.

Partnerem projektu je Nadace Sekyra Foundation.

Celý rozhovor můžete zhlédnout ve videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci.

 

Právě se děje

Další zprávy