Praha - Chceme vyloučit rizika, která by ohrozila předčasné volby, proto na ně rezignujeme. Těmito slovy shrnují představitelé ČSSD důvody, proč nechtějí rozpouštět sněmovnu.
Během víkendové porady sociálních demokratů s právníky byly vytvořeny dva černé scénáře, jak se může situace po rozpuštění sněmovny dále vyvíjet.
Špatný a ještě horší scénář
Sněmovna přijme usnesení o svém rozpuštění. Některý z poslanců proti němu okamžitě podá ústavní stížnost. Ústavní soud pak může usnesení předběžným opatřením zpochybnit a na následující schůzi ústavní soudci usnesení zruší. Stane se tak ještě před podpisem prezidenta, kterým se sněmovna skutečně rozpustí. Poslanci se vrátí do svých lavic ve sněmovně a volby se konat nebudou.
Existuje však ještě horší varianta. Prezident podepíše usnesení a sněmovnu fakticky rozpustí. Podle ústavy bude nutné konat volby do 60 dnů. Prezident může dokonce nové volby také vyhlásit.
Jenže ústavní soudci pak mohou zrušit prezidentovo rozhodnutí o rozpuštění sněmovny a tím zavřít i cestu k předčasným volbám podle nového ústavního zákona. Sněmovna ovšem zůstane rozpuštěna, neboť po oficiálním rozpuštění ji už nelze znovu svolat (stejně jako jednou provedená poprava už nelze odvolat), a teprve potom se začne hledat nová cesta k volbám.
Kdy budou volby
- Volby do Poslanecké sněmovny musejí být nejpozději 28. a 29. května příštího roku. Ukládá to ústava, podle níž se musejí konat během měsíce před skončením volebního období. To v případě současné sněmovny skončí ve čtvrtek 3. června 2010.
- Nejzazším termínem pro volby je tak konec května vzhledem k tomu, že volebními dny jsou pátek a sobota.
- Naopak nejdrříve by mohly volby být 7. a 8. května, protože se mohou konat nejdříve 30 dní předem.
"Po dalším zásahu Ústavního soudu nejde další vývoj předpovědět," shrnuje rozpaky expertů Radovan Suchánek, který radí ČSSD.
Platí jen staré zákony
Suchánek i další jsou přesvědčeni, že Ústavní soud by skutečně zasáhl. Zdůvodňují to verdiktem soudu o zrušení říjnových voleb a výkladem jeho zpravodaje Pavla Holländera.
Holländer prohlásil, že není možné připustit jednorázový ústavní zákon, který by se týkal pouze jedné konkrétní události. Zároveň vyloučil, že se sněmovna může rozpustit podle ústavního zákona, který sama přijala. Tuto možnost může využít až následující sněmovna.
Volební období bylo v České republice zkráceno celkem třikrát. V roce 1998 a 2009 se ústavním zákonem rozpustily stávající sněmovny. V březnu 1990 zkrátila Česká národní rada své volební období po následujících červnových volbách na dva roky.
"První z uvedených tří ústavních zákonů byl přijat před konáním voleb a konstituováním zastupitelského sboru, dva další pak po jeho konstituování. Byly jimi tudíž se zpětnou účinností stanoveny podmínky uplatnění volebního práva (aktivního i pasivního). Se zpětnými účinky byly změněny předpoklady, na základě znalosti kterých bylo voliči rozhodováno ve volbách do Poslanecké sněmovny," vysvětlil Holländer s tím, že postup z roku 1990 ústava umožňuje, oba další „retroaktivní" pokusy vylučuje svým devátým článkem.
"Ústavní zákon, který umožnil listopadové volby, není jednorázový a tato námitka se proti němu nedá použít. Ale může se také označit za retroaktivní," popsal hlavní obavu ČSSD Suchánek.
