Milotice nad Bečvou - Kousek před Miloticemi nad Bečvou se plánuje stavba obřího poldru, který má obec a další sídla ochránit před povodněmi. Jenže záplavy z minulého týdne ukázaly, že poldr je při tomto typu velké vody k ničemu.
"Poldr by nepomohl, velká voda přišla z druhé strany, z polí, Bečva vůbec nestoupla," řekl Aktuálně.cz milotický starosta Jiří Konečný. "Myslím, že ten poldr nemá smysl," dodal.
Velká voda v Miloticích nad Bečvou vytopila sklepy a zatopila v přízemí dva domy. "Na severní straně je svah, dlouhý více než kilometr, všechno to z něj teklo dolů k nám," vysvětluje starosta Konečný.
Podobnou zkušenost s plánovaným poldrem za několik miliard korun mají i sousední Hustopeče nad Bečvou, kde velká voda z minulého týdne napáchala mnohem větší škody než v Miloticích. Povodeň zaplavila více než stovku bytů.
"Proti velké vodě, která přišla minulý týden, by poldr nepomohl. Ale zažili jsme tady povodeň v roce 1997, a to by poldr hodně pomohl, protože se vylila Bečva," řekla Aktuálně.cz starosta Júlie Vozáková.
| Nepřehlédněte online přenos: Povodně živě: jih a sever Čech opět straší bouřky |
Nepomohla by ani přehrada v Heřminovech
Zdeněk Poštulka z ekologického Hnutí Duha uvedl, že lidi a domy by před povodněmi z minulého týdne na Moravě neochránila žádná z plánovaných přehrad, ani ta nejdiskutovanější v Nových Heřminovech u Bruntálu. Voda by totiž zaplavila především obce nad přehradou.
"Skutečně by nepomohla žádná z plánovaných přehrad ani poldrů, které se u nás plánují spíše jako přehrady," řekl Aktuálně.cz Poštulka. Dodal, že povodně z minulého týdny znásobila špatně obhospodařovaná krajina, odkud zmizely přirozené překážky.
"Například nad Miloticemi nemůže velkoplošně zorněná půda přívalové deště zadržet," konstatoval Poštulka.
Dodal, že podobné je to i s lesy, které byly masově vykáceny a pokud byly nahrazeny, tak nevhodnými dřevinami. "Srážkově nejbohatší oblasti našich hor přestávají být schopny zadržovat vodu," poznamenal Poštulka. Dodal, že dalším problémem jsou zregulované toky, odkud zmizela přirozená ramena a meandry.
Sází se jen na velké přehrady za miliardy
Poštulka kritizuje, že vodohospodáři myslí především na velké stavby za miliardy, ale ignorují území, kde povodně a přívaly vznikají. S tím souhlasí i starosta Milotic nad Bečvou Jiří Konečný.
"Vodohospodáři kašlou na potoky, silničáři zase neudržují příkopy podél silnic," zlobí se Konečný. Podle Poštulky by se přitom dalo za méně peněz zajistit lepší ochrana před povodněmi - opatření přímo v krajině.
"Místo toho se plýtvá veřejnými zdroji na tvorbu betonových záplat špatného systému," tvrdí Poštulka. "Nejsem naprosto proti technické ochraně před povodněmi, ale musí to být proporcionální," dodal.
Lužní les by zadržel víc vody než poldr
Připomněl, že plánovaný poldr na Bečvě u Teplic s hrází vysokou 11 metrů má zadržet 35 milionů kubíků vody. Jeho cena se odhaduje na 2,5 miliard korun, další peníze si vyžádá jeho údržba.
"Pokud by se tyto prostředky věnovaly do výkupu pozemků a obnovy záplavových území v povodí Moravy a Bečvy, bylo by možné vykoupit 12,5 tisíc hektarů orné půdy při ceně 200 tisíc korun za hektar. Na této výměře obnovené lužní lesy a louky by mohly zachytit přibližně 125 milionů kubíků vody a vyprodukovaly by ročně biomasu s teoretickým energetickým potenciálem 300 gigawatthodin," uvedl Poštulka.
Francouzský příklad
Zdeněk Poštulka z ekologického Hnutí Duha připomnělo příklad z Francie, kde byla řeka Loira a její přítok Allier také ohroženy plánovanými přehradami.
"Úsilím místních obyvatel se ovšem podařilo jejich výstavbu odvrátit, vykoupit půdu v záplavovém území a vrátit řeku do stavu, v jakém byla po staletí," uvedl Poštulka.
"Dnes je řeka Allier vyhledávaná turisty a rybáři, na zaplavovaných loukách se pase nejkvalitnější masný skot Charolais, obnovily se zásoby pitné vody a co je hlavní - není potřeba vynakládat žádné prostředky na regulaci řeky a protipovodňovou ochranu," dodal Poštulka.
