reklama
 
 

Místo ministerstev hotely? To Praha nepotřebuje, říká radní k prodeji vládních budov

3. 12. 2018 7:17
Premiér Andrej Babiš se nevzdává snu o vládní čtvrti. Jak upřesnil minulý týden, náklady by chtěl z části pokrýt prodejem stávajících vládních budov. Slibuje si od toho až 7,5 miliardy korun. Zatímco Praha i památkáři se obávají, kdo by nemovitosti koupil a jak by s nimi nový majitel naložil, Klub za starou Prahu obviňuje premiéra z barbarství a neúcty k české státnosti.

Babiš předložil jednoduchý výpočet, kterým se snaží dokázat, že se vládní čtvrť stavět vyplatí. "10 miliard výstavba - 7,5 miliardy příjem z prodeje uvolněných budov a dále roční úspora 0,5 miliardy za nájemné," uvedl minulý týden na Twitteru. 

Bylo to vůbec poprvé, co zmínil, že by pro některé opuštěné budovy v centru Prahy stát hledal kupce. Dříve pouze v souvislosti s Nostickým palácem, kde sídlí ministerstvo kultury, uvedl, že by z něj mohla vzniknout galerie či muzeum.

Zatím však neprozradil, kterých ministerských budov v majetku státu by se přesun zaměstnanců do Letňan - kde by vládní čtvrť měla vzniknout - týkal. Ví se jen, že si přeje přesunout více než deset tisíc úředníků, z nichž je pět tisíc umístěno v nevládních budovách, za které musí stát platit nájem. Podle premiéra půl miliardy ročně.

Finance, doprava, místní rozvoj…

Ostatně ani Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který má přípravu projektu na starost, nechce být příliš konkrétní a poukazuje na to, že je "rozpracovaný dislokační model potřeba aktualizovat". Přesto mluvčí úřadu Radek Ležatka na dotaz Aktuálně.cz jmenoval alespoň některé instituce.

"Předběžně se uvažuje o vybraných složkách resortu ministerstva financí, resortu ministerstva dopravy nebo ministerstva pro místní rozvoj," řekl Aktuálně.cz. Všechna tato ministerstva užívají v Praze hned několik budov. Jelikož je však hlavním argumentem přesunu do vládního kampusu zvýšení efektivity, dávalo by smysl, aby se do Letňan přestěhovali všichni úředníci zmíněných resortů, nebo alespoň jejich značná část.

Na prodej by tak mohla být mimo jiné například i monumentální neoklasicistní budova ministerstva dopravy na vltavském nábřeží, sídlo ministerstva financí na Malé Straně, která vzniklo ve 30. letech podle návrhu architekta Františka Roitha, či novobarokně-secesní palác ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí. 

Zatím neveřejný seznam se však ještě může, a zřejmě bude měnit. "Konkrétní prodávané budovy by vzešly i z diskuse se státními institucemi, které v nich sídlí. Je potřeba zdůraznit, že je navrženo k přestěhování pouze zhruba 25 až 30 procent zaměstnanců umístěných v Praze, v žádném případě tak nebudou uvolněny všechny budovy," uvedl Ležatka. Dodal, že na prodej by mohla být i budova jeho úřadu, tedy ÚZSVM, na Rašínově nábřeží.

Hrozí, že se z vládních budov stanou hotely, bojí se Praha

Nová pražská koalice, která se k plánu zbudovat vládní čtvrť v Letňanech staví zatím velmi vlažně, se však obává, co by se s uvolněnými budovami stalo.

"Třeba v Německu se podařilo přestavět řadu administrativních budov na bydlení. Ale bohužel si myslím, že má premiér spíš na mysli hotely a kanceláře. Třeba z paláce ministerstva financí, který má krásnou a velkou vstupní halu a velké kanceláře, by samozřejmě byl krásný hotel či sídlo nadnárodní firmy, ale to Praha nepotřebuje," říká radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček (TOP 09 a STAN).

Podle Ležatky je budoucí využití budov stanovené v územně plánovací dokumentaci, kterou bude nový vlastník zavázán. "V Praze jsou budovy postavené pro administrativu, ale také budovy, které byly přestavěny na administrativu z bytových domů," říká.

Šéf pražských památkářů Jiří Skalický upozorňuje, že je velká část ministerských budov v Praze památkově chráněna. "Část z nich jsou kulturní památky, některé dokonce národní kulturní památky," říká a dodává, že kvůli ochraně by je nový majitel nemohl zbourat a nahradit je novými budovami.

I přesto se však obává o jejich osud, pokud by je úředníci opustili. "Bylo by to další vylidňování centra a přenechání ho novým ekonomickým subjektům, které budou samozřejmě podnikat především v oblasti cestovního ruchu. O budovy by také mohli mít zájem spekulanti," dodává Skalický.

Na rozdíl od Hlaváčka si nemyslí, že by se o ministerské budovy přetahovaly firmy, které hledají, kam by umístily své zaměstnance. Neumí si například představit, že by v sídle ministerstva dopravy vznikaly supermoderní kanceláře dnešních standardů. "Úředník si někam sedne a je spokojený s nějakým běžným zázemím, ale privátním firmám by tam rozhodně chyběl luxus, jaký jim nabízejí nové budovy," říká šéf památkářů.

Budovy, jejichž cenu lze těžko odhadnout

Podle Miroslava Heraina z realitní kanceláře RE/MAX by se nicméně kupci pro ministerská sídla zřejmě našli. "Vzhledem k předpokládanému objemu transakce a díky specifičnosti nemovitostí by se jednalo spíše o individuální nákupní zájem z řad privátních a institucionálních investorů, primárně by šlo o fondy, investiční skupiny či pojišťovny," předpokládá.   

Pokud jde o 7,5 miliardy korun, které chce předseda vlády prodejem budov vydělat, netroufají si realitní kanceláře ani odhadovat, jestli je to částka reálná či nikoliv. I proto, že ke stavbám nemají potřebné podklady a nevědí, o které konkrétně půjde. "Navíc obecně lze cenu takových nemovitostí, které mají svou historickou hodnotu a většina z nich silné genium loci, jen velmi těžko určit," dodává Herain.

Než by vláda vůbec mohla začít s přípravou výstavby, potřebuje získat od hlavního města pozemky. Nové pražské koalici už za ně výměnou premiér nabídl areál zámku na Veleslavíně. Pravděpodobně však s takovou nabídkou nepochodí. Jednak proto, že Praha vládní čtvrť příliš nepodporuje, a jednak proto, že si pozemků v Letňanech cení víc. 

"Samozřejmě bychom zámek na Veleslavíně rádi pořídili a zrekonstruovali.  Jsou pro nás však mnohem cennější pozemky, na kterých můžeme stavět dostupné bydlení, než areál, na jehož opravu budeme muset vynaložit další prostředky," říká Hlaváček.

"Babišův plán je mávnutím rukou nad kulturním dědictvím státu"

Podle Kateřiny Bečkové, předsedkyně Klubu za starou Prahu, který se už více než sto let věnuje ochráně památek v metropoli, má však premiérova vládní čtvrť ještě jeden rozměr - morální. Značná část ministerských budov, z nichž by některé teď stát mohl vyklidit, byla postavena přímo pro potřeby ministerstev v prvních desetiletích od vzniku Československa. Stát tehdy nechal zpravidla novoklasicistní dominanty navrhnout nejvýznamnějšími architekty té doby.

"Rozmístil je na nábřežích a na dalších pohledově významných místech, aby tím podtrhl jejich prestiž nejdůležitějších úřadů země. Ty budovy v sobě tak nesou i českou státnost a chovat se k nim takovýmto způsobem je jednoduše barbarské," říká Bečková.

Premiér podle ní nemá cit pro památkovou ochranu a jde mu pouze o minimalizaci nákladů. "Obzvláště v souvislosti s letošním stoletým výročím vzniku samostatného státu považuji jeho návrh za vulgární a v podstatě mě uráží. Problém samozřejmě je, že nikdo přesně nevíme, o jaké budovy má jít. Logicky ale usuzuji, že když se bude stavět vládní čtvrť, tak se bude stavět pro hlavní odbory ministerstev, nikoliv jen pro pobočky," dodává Bečková. 

S jejím pohledem ostatně souhlasí i Skalický. "My jako památkáři musíme, někdy bohužel, pouze tvrdě trvat na konkrétních ustanoveních stavebního zákona. Ale lidsky je pro mě samozřejmě odkaz předků velmi důležitý," říká.

autor: Jakub Heller | 3. 12. 2018 7:17

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama