Místo ministerstev hotely? To Praha nepotřebuje, říká radní k prodeji vládních budov

Jakub Heller Jakub Heller
3. 12. 2018 7:17
Premiér Andrej Babiš se nevzdává snu o vládní čtvrti. Jak upřesnil minulý týden, náklady by chtěl z části pokrýt prodejem stávajících vládních budov. Slibuje si od toho až 7,5 miliardy korun. Zatímco Praha i památkáři se obávají, kdo by nemovitosti koupil a jak by s nimi nový majitel naložil, Klub za starou Prahu obviňuje premiéra z barbarství a neúcty k české státnosti.
Budova ministerstva dopravy (vlevo) a ministerstva zemědělství (vpravo) na nábřeží Vltavy v Praze. Stát si za první republiky tato místa vybral, aby podtrhl prestiž nejdůležitějších úřadů v zemi.
Budova ministerstva dopravy (vlevo) a ministerstva zemědělství (vpravo) na nábřeží Vltavy v Praze. Stát si za první republiky tato místa vybral, aby podtrhl prestiž nejdůležitějších úřadů v zemi. | Foto: Aktuálně.cz

Babiš předložil jednoduchý výpočet, kterým se snaží dokázat, že se vládní čtvrť stavět vyplatí. "10 miliard výstavba - 7,5 miliardy příjem z prodeje uvolněných budov a dále roční úspora 0,5 miliardy za nájemné," uvedl minulý týden na Twitteru. 

Bylo to vůbec poprvé, co zmínil, že by pro některé opuštěné budovy v centru Prahy stát hledal kupce. Dříve pouze v souvislosti s Nostickým palácem, kde sídlí ministerstvo kultury, uvedl, že by z něj mohla vzniknout galerie či muzeum.

Zatím však neprozradil, kterých ministerských budov v majetku státu by se přesun zaměstnanců do Letňan - kde by vládní čtvrť měla vzniknout - týkal. Ví se jen, že si přeje přesunout více než deset tisíc úředníků, z nichž je pět tisíc umístěno v nevládních budovách, za které musí stát platit nájem. Podle premiéra půl miliardy ročně.

Finance, doprava, místní rozvoj…

Ostatně ani Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který má přípravu projektu na starost, nechce být příliš konkrétní a poukazuje na to, že je "rozpracovaný dislokační model potřeba aktualizovat". Přesto mluvčí úřadu Radek Ležatka na dotaz Aktuálně.cz jmenoval alespoň některé instituce.

"Předběžně se uvažuje o vybraných složkách resortu ministerstva financí, resortu ministerstva dopravy nebo ministerstva pro místní rozvoj," řekl Aktuálně.cz. Všechna tato ministerstva užívají v Praze hned několik budov. Jelikož je však hlavním argumentem přesunu do vládního kampusu zvýšení efektivity, dávalo by smysl, aby se do Letňan přestěhovali všichni úředníci zmíněných resortů, nebo alespoň jejich značná část.

Na prodej by tak mohla být mimo jiné například i monumentální neoklasicistní budova ministerstva dopravy na vltavském nábřeží, sídlo ministerstva financí na Malé Straně, která vzniklo ve 30. letech podle návrhu architekta Františka Roitha, či novobarokně-secesní palác ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí. 

Zatím neveřejný seznam se však ještě může, a zřejmě bude měnit. "Konkrétní prodávané budovy by vzešly i z diskuse se státními institucemi, které v nich sídlí. Je potřeba zdůraznit, že je navrženo k přestěhování pouze zhruba 25 až 30 procent zaměstnanců umístěných v Praze, v žádném případě tak nebudou uvolněny všechny budovy," uvedl Ležatka. Dodal, že na prodej by mohla být i budova jeho úřadu, tedy ÚZSVM, na Rašínově nábřeží.

Mapa zamýšleného umístění vládní čtvrti v pražských Letňanech
Mapa zamýšleného umístění vládní čtvrti v pražských Letňanech | Foto: Denis Chripák

Hrozí, že se z vládních budov stanou hotely, bojí se Praha

Nová pražská koalice, která se k plánu zbudovat vládní čtvrť v Letňanech staví zatím velmi vlažně, se však obává, co by se s uvolněnými budovami stalo.

"Třeba v Německu se podařilo přestavět řadu administrativních budov na bydlení. Ale bohužel si myslím, že má premiér spíš na mysli hotely a kanceláře. Třeba z paláce ministerstva financí, který má krásnou a velkou vstupní halu a velké kanceláře, by samozřejmě byl krásný hotel či sídlo nadnárodní firmy, ale to Praha nepotřebuje," říká radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček (TOP 09 a STAN).

Podle Ležatky je budoucí využití budov stanovené v územně plánovací dokumentaci, kterou bude nový vlastník zavázán. "V Praze jsou budovy postavené pro administrativu, ale také budovy, které byly přestavěny na administrativu z bytových domů," říká.

Šéf pražských památkářů Jiří Skalický upozorňuje, že je velká část ministerských budov v Praze památkově chráněna. "Část z nich jsou kulturní památky, některé dokonce národní kulturní památky," říká a dodává, že kvůli ochraně by je nový majitel nemohl zbourat a nahradit je novými budovami.

I přesto se však obává o jejich osud, pokud by je úředníci opustili. "Bylo by to další vylidňování centra a přenechání ho novým ekonomickým subjektům, které budou samozřejmě podnikat především v oblasti cestovního ruchu. O budovy by také mohli mít zájem spekulanti," dodává Skalický.

Na rozdíl od Hlaváčka si nemyslí, že by se o ministerské budovy přetahovaly firmy, které hledají, kam by umístily své zaměstnance. Neumí si například představit, že by v sídle ministerstva dopravy vznikaly supermoderní kanceláře dnešních standardů. "Úředník si někam sedne a je spokojený s nějakým běžným zázemím, ale privátním firmám by tam rozhodně chyběl luxus, jaký jim nabízejí nové budovy," říká šéf památkářů.

Budovy, jejichž cenu lze těžko odhadnout

Podle Miroslava Heraina z realitní kanceláře RE/MAX by se nicméně kupci pro ministerská sídla zřejmě našli. "Vzhledem k předpokládanému objemu transakce a díky specifičnosti nemovitostí by se jednalo spíše o individuální nákupní zájem z řad privátních a institucionálních investorů, primárně by šlo o fondy, investiční skupiny či pojišťovny," předpokládá.   

Pokud jde o 7,5 miliardy korun, které chce předseda vlády prodejem budov vydělat, netroufají si realitní kanceláře ani odhadovat, jestli je to částka reálná či nikoliv. I proto, že ke stavbám nemají potřebné podklady a nevědí, o které konkrétně půjde. "Navíc obecně lze cenu takových nemovitostí, které mají svou historickou hodnotu a většina z nich silné genium loci, jen velmi těžko určit," dodává Herain.

Foto: Creative Commons, Honza Groh

Než by vláda vůbec mohla začít s přípravou výstavby, potřebuje získat od hlavního města pozemky. Nové pražské koalici už za ně výměnou premiér nabídl areál zámku na Veleslavíně. Pravděpodobně však s takovou nabídkou nepochodí. Jednak proto, že Praha vládní čtvrť příliš nepodporuje, a jednak proto, že si pozemků v Letňanech cení víc. 

"Samozřejmě bychom zámek na Veleslavíně rádi pořídili a zrekonstruovali.  Jsou pro nás však mnohem cennější pozemky, na kterých můžeme stavět dostupné bydlení, než areál, na jehož opravu budeme muset vynaložit další prostředky," říká Hlaváček.

"Babišův plán je mávnutím rukou nad kulturním dědictvím státu"

Podle Kateřiny Bečkové, předsedkyně Klubu za starou Prahu, který se už více než sto let věnuje ochráně památek v metropoli, má však premiérova vládní čtvrť ještě jeden rozměr - morální. Značná část ministerských budov, z nichž by některé teď stát mohl vyklidit, byla postavena přímo pro potřeby ministerstev v prvních desetiletích od vzniku Československa. Stát tehdy nechal zpravidla novoklasicistní dominanty navrhnout nejvýznamnějšími architekty té doby.

"Rozmístil je na nábřežích a na dalších pohledově významných místech, aby tím podtrhl jejich prestiž nejdůležitějších úřadů země. Ty budovy v sobě tak nesou i českou státnost a chovat se k nim takovýmto způsobem je jednoduše barbarské," říká Bečková.

Premiér podle ní nemá cit pro památkovou ochranu a jde mu pouze o minimalizaci nákladů. "Obzvláště v souvislosti s letošním stoletým výročím vzniku samostatného státu považuji jeho návrh za vulgární a v podstatě mě uráží. Problém samozřejmě je, že nikdo přesně nevíme, o jaké budovy má jít. Logicky ale usuzuji, že když se bude stavět vládní čtvrť, tak se bude stavět pro hlavní odbory ministerstev, nikoliv jen pro pobočky," dodává Bečková. 

S jejím pohledem ostatně souhlasí i Skalický. "My jako památkáři musíme, někdy bohužel, pouze tvrdě trvat na konkrétních ustanoveních stavebního zákona. Ale lidsky je pro mě samozřejmě odkaz předků velmi důležitý," říká.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 35 minutami

"Naše země není otevřená". Američané začali vyhošťovat tábořící migranty z Haiti

Americké úřady začaly s vyhošťováním tisíců lidí původem z Haiti, kteří se tento týden utábořili na hranici mezi Mexikem a Texasem. Úřady dnes vypravily první tři lety na Haiti, řekl agentuře AP nejmenovaný zdroj. Bezpečnostní složky také zablokovaly vstup do Texasu z mexické strany. 

Tento týden dorazilo do okolí texaského města Del Rio z Mexika zhruba 14 tisíc lidí. Utábořili se u mostu, který spojuje mexický a texaský břeh řeky Rio Grande, tvořící hranici mezi Mexikem a USA. Většina migrantů je z Haiti, ale i zemí Střední Ameriky.

V sobotu americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že navýší přepravní kapacity pro vyhoštění lidí, kteří nezákonně překročili hranici. Ministerstvo uvedlo, že "naše hranice není otevřená, a lidé by se neměli vydávat na nebezpečnou cestu". Migranti by měli být navráceni do země původu, aniž by dostali možnost si podat žádost o azyl.

před 1 hodinou

Čeští inline hokejisté získali na MS sedmé zlato, rozdrtili ve finále Kanadu 7:0

Čeští inline hokejisté získali na mistrovství světa organizace FIRS v italském Roccarasu sedmé zlato v historii. Ve finále rozdrtili svěřenci trenéra Martina Mecery 7:0 Kanadu a navázali na triumfy z let 2007, 2011, 2013, 2015, 2016 a 2018.

Češi, kteří byli na minulém světovém šampionátu v Barceloně v roce 2019 druzí, získali 16. medaili za sebou a na 26. šampionátu 22. cenný kov. Druzí byli šestkrát a třetí devětkrát.

Do vedení se dostali Mecerův tým v čase 9:05 díky brance Patrika Šebka, v 15. minutě zvýšil Jakub Bernad. Po 51 sekundách druhého poločasu se prosadil Marek Loskot a v posledních sedmi minutách zápasu si Češi ještě s chutí zastříleli. Nejdříve využil přesilovku Loskot, potom se zapsali podruhé v utkání mezi střelce také Bernad s Šebkem a 64 sekund před koncem dovršil debakl Kanady Lukáš Novák. Gólman Daniel Brabec udržel čisté konto.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Čeští futsalisté na MS zachránili remízu 1:1 s Vietnamem a jsou v osmifinále

Čeští futsaloví reprezentanti ve třetím utkání na mistrovství světa v Litvě zachránili remízu 1:1 s Vietnamem a z druhého místa skupiny D postoupili do osmifinále. V něm svěřenci trenéra Tomáše Neumanna v pátek pravděpodobně narazí na Španěly, dvojnásobné světové šampiony. Jediný český gól v Kaunasu dnes vstřelil kapitán Lukáš Rešetár.

"Hlavně jsem zklamaný z našeho výkonu. Takhle špatně jsme dlouho nehráli. Zakončení bylo z naší strany tragické. Šancí jsme měli zase na deset gólů, ale jak to řešíme, to je hrůzostrašné," řekl Neumann v nahrávce pro média od FAČR.

Češi po vítězství 5:1 na Panamou a porážce 0:4 s favorizovanou Brazílií v prvním poločase dominovali v držení míče, ale tolik šancí si nevytvořili. Ty zřejmě největší neproměnil Křivánek. Několikrát vietnamských pokusů zneškodnil brankář Vahala.

"Chyběl tam pohyb, chyběla prudká přihrávka. Stáli jsme na míči, neběhali jsme. Vůbec nejsem s ničím spokojený," prohlásil kouč Neumann.

Podobně vypadalo dlouho i druhé dějství. Po Zárubově tyčce ve 35. minutě Phat Chau nečekaně prostřelil brankáře Vahalu. Už za necelou minutu ale odpověděl kapitán Rešetár, který chybu ve vietnamské obraně potrestal střelou do horního růžku. Závěr už si čeští hráči pohlídali.

Zdroj: ČTK
Další zprávy