Praha/Vimperk - Bývalý socialistický premiér a kandidát na prezidenta z roku 2003 Miloš Zeman se opět veřejně přidal k zastáncům kácení napadených smrků v nejcennějších oblastech Národního parku Šumava.
Zeman s nimi zastává názor, že kácení v nedotčené přírodě je nejlepším způsobem, jak čelit tamní kůrovcové kalamitě.
Napsal otevřené dopisy prezidentovi, premiérovi a předsedům poslaneckých komor, aby zastavili mnohamiliardové škody, které podle něho šířením kůrovce vznikají.
"Z odborného hlediska je to všechno mimo realitu," říká však na expremiérovo veřejné angažmá ředitel národního parku František Krejčí.
Šumavská apokalypsa
Na Šumavu expremiéra přivedli jeho bývalí ministři ze sdružení Přátelé Miloše Zemana.
Zeman se na Šumavě poprvé objevil začátkem dubna, kdy se nad šumavskými lesy prolétl vrtulníkem. Zaplatili ho právě členové sdružení a místní podnikatelé.
Když se Zeman vrátil zpátky na zem, hovořil o šumavské apokalypse, kterou podle něho způsobilo to, že se proti kůrovci účinně nezasahuje.
Před lety právě ministr životního prostředí v Zemanově vládě Miloš Kužvart povolil kácet smrky napadené kůrovcem i v nejvzácnějších zónách parku. Jeho nástupce Libor Ambrozek potom kácení v prvních zónách zase zastavil.
Velkochov kůrovce
Tak to platí dodnes, kácí se jen v méně cenných druhých zónách. Předposlední ministr životního prostředí Martin Bursík navíc bezzásahová území na Šumavě ještě rozšířil.
Expremiér Zeman tento postup po svém okružním letu nad Šumavou ostře napadl.
"Pokládám za zločince i ty, kdo vedou nevyhlášenou chemickou válku, a za koho pokládat ty, kteří tu zavedli velkochov kůrovce?" poznamenal expremiér, který chce kvůli brouku podat trestní oznámení na Bursíka a ředitele parku Krejčího.
Obdobné názory zastávají i lidé ze sdružení Zemanových přátel. "Kůrovec je něco, co se tam zkomplikovala po zásahu zelených," řekl Aktuálně.cz bývalý ministr školství Eduard Zeman, současný předseda klubu Přátel.
Příznivci kácení Zemanovi tleskají
Miloše Zemana vítají na Šumavě i například některé tamní obce, které dokonce zorganizovaly petici Zachraňme Šumavu a v úterý ji předaly parlamentu.
"Miloš Zeman nikdy nebyl můj kůň, ale jeho aktivitu vítám. Jako aktivitu každého, kdo chce pomoct šumavským lesům," řekl Aktuálně.cz rovněž Jiří Štich, jednatel sdružení Šumava 21.
Dvě procenta uschla
Ředitel národního parku František Krejčí uvedl, že Zeman a lidé okolo něho často nemluví o šumavském kůrovci pravdu. Odmítl například, že by každoročně přibývalo 1500 hektarů uschlých stromů.
"K dnešnímu dni jsou souše na 1,8 procentu plochy národního parku," řekl Aktuálně.cz Krejčí.
To, že si vzácná příroda dokáže s kůrovcem sama poradit, dokazuje podle něho to, že vloni vedení parku vyřadilo z mapy odumřelých ploch na 800 hektarů lesní půdy, kde už samovolně rostou nové smrčky. Stromy zde uschly v letech 1992 až 1997.
"To, že přírodní procesy na Šumavě mohou mít za následek uschnutí částí horských smrčin, není novinka posledních dvou let. Děje se to po celou existenci národního parku i v podobných středoevropských parcích stejně jako v posledních osmi tisících letech," poznamenal ředitel Krejčí.
Za Zemana také schlo
Například v letech 1998 až 2002, kdy byl premiérem právě Miloš Zeman, uschlo na Šumavě na 600 hektarů smrkového lesa.
Ponechat nejvzácnější části šumavského parku přirozenému vývoji nedávno podpořila i skupina vědců z různých odborných pracovišť, například Entomologického ústavu Akademie věd nebo Přírodovědecké fakulty v Českých Budějovicích.
"Nezasahovat - to není žádný experiment, jak můžeme někdy slyšet od věci neznalých jedinců," konstatovala skupina vědců ve společném prohlášení.
Bursíkův nástupce chce Zemanovi ukázaz obnovu lesa
S postupem šumavského parku - tedy nezasahovat proti lýkožroutu smrkovém v nejcennějších šumavských zónách - souhlasí i Bursíkův nástupce, nový ministr životního prostředí Ladislav Miko.
"Rád panu Zemanovi a dalším osobně ukážu, jak úspěšně přirozená obnova v horských smrčinách probíhá. Z letadla ani vrtulníku to pochopitelně vidět není," řekl Miko.
"Vím, že národní park zasahuje proti kůrovci diferencovaně, ale aktivně a situaci má pod kontrolou. Sledování horských smrčin na Šumavě přesvědčivě ukazuje, že bez lidských zásahů zde přirozená obnova velmi úspěšně probíhá," dodal Miko.
Proti Zemanovi se ohradil i exministr Bursík, předseda Strany zelených. "Miloš Zeman nepochopil, že horské smrčiny jsou dynamickým ekosystémem, ve kterém je fáze rozpadu stromů napadených lýkožroutem smrkovým následována fází růstu. Proschlé porosty nejsou mrtvým lesem, postupně přecházejí opět ve zdravý les", řekl Bursík.
