Praha - Jsou to čtyři roky, co podvodem s dotacemi vysála firma Bono Publico, jež se před volbami v roce 2006 zapletla skandálu, jehož nitky vedly až ke špičkám ČSSD, od státu patnáct milionů korun.
Když stát na zpronevěru dotací přišel, chtěl peníze zpět. Nikoliv ale od firmy Bono Publico, která peníze zpronevěřila, ale od mikroregionu Podještědí, který byl formálním příjemcem dotace.
Peníze však sdružení za několik let dosud neuhradilo, takže mezitím se kvůli penále jejich "dluh" vyšplhal na třicet milionů. Ten je ale pro malé obce de facto likvidační.
Kauza ožila minulý týden, kdy policie obvinila kvůli podvodům s dotacemi v Podještědí dva muže: tehdejšího šéfa společnosti Bono Publico Marka Řičaře, známého jako klíčového svědka z kauzy Budišov a bývalého předsedu mikroregionu Podještědí Josefa Kamenského, kam měly peníze směřovat.
Oba dva policie obvinila z toho, že podvodem vylákaly od ministerstva pro místní rozvoj dotaci patnáct a půl milionu korun, která měla údajně sloužit Podještědí. Peníze místo v regionu skončily na jejich vlastních účtech.
Dnes pak soud v Třebíči začal projednávat další kauzu spojenou s případem zneužitých eurodotací. Z trestného činu vydírání jsou obviněni bývalý poradce sociálnědemokratických premiérů Zdeněk Doležal a úředník ministerstva zemědělství Miloslav Řehulka. Vydírání se údajně dopustili tím, že požadovali po architektu Marku Řičářovi vydání účetnictví společnosti Bono Publico.
Sleva milion a dvě stě tisíc...
Sdružení obcí dostalo od finančního úřadu platový výměr na zaplacení v listopadu 2007. Od té doby se mikroregion snažil všemi možnými způsoby vrácení peněz odvrátit.
O co jde v kauze Budišov?
Co je kauza Budišov?
- Samotná "kauza Budišov" odstartovala před třema lety. Policie tehdy zatkla čtyři podezřelé, kteří podle obvinění chtěli zpronevěřit peníze z evropských fondů
- V kauze vedle náměstkyně z ministerstva pro místní rozvoj Věry Jourové figuroval starosta Budišova Ladislav Péťa (ČSSD), bývalý poradce sociálnědemokratických premiérů Zdeněk Doležel a také úředník ministerstva zemědělství Miloslav Řehulka. Péťu, Doležela a Řehulku policie podezřívala z toho, že nadhodnotili cenu rekonstrukce zámku v Budišově zhruba o 30 milionů korun. Peníze si pak měli rozdělit mezi sebou.
- I přesto ministerstvo pro místní rozvoj však v květnu 2007 na základě auditu shledalo, že v projektové dokumentaci nebyla žádná chyba, manipulace nebo úmysl.
- Nakonec Péťu, Doležala, Řehulku k soudu žalobce poslal, ale ne kvůli podezřením z podvodu, ale kvůli vydírání architekta Marka Řičaře, který na údajnou manipulaci s dotacemi EU upozornil. Bývalého poradce sociálnědemokratických premiérů ale státní zastupitelství tohoto obvinění zprostilo.
- K soudu se nakonec nedostane ani bývalý starosta Péťa, protože na začátku května zemřel.
- Celou věc má na stole třebíčský soud, protože se v jeho obvodu údajné vydírání odehrávalo.
- Policie v souvislosti s případem vyšetřovala také bývalou náměstkyni ministra pro místní rozvoj Věru Jourovou. Její trestní stíhání v srpnu loňského roku státní zástupce zastavil.
Podle starostky obce Proseče pod Ještědem Jany Švehlové si Podještědí dokonce zažádalo ministerstvo financí, aby jim peníze odpustilo. To jim podle ní slevilo milion a dvě stě tisíc korun. Navíc jim prý prodloužilo lhůtu, dokdy musí peníze zaplatit. Penále jim ovšem neodpustilo.
"Dostali jsme posečkání do konce prosince 2009," řekla starostka s tím, že jim ministerstvo vyhovělo kvůli tomu, že vyšetřování stále probíhá.
Obce nyní doufají, že jim současný posun v případu pomůže v tom, aby dluh zaplatili oba obvinění. K tomu však podle úřadů nedojde, jelikož zodpovědný za dotace byl a bude celý mikroregion.
"To, že sdružení peníze převedlo na Bono Publico, je jeho chyba," řekl úředník z ministerstva financí.
Jak to tehdy bylo?
Soutěž o státní dotace vypsalo ministerstvo pro místní rozvoj vedené současným předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem na podzim 2004. Peníze měly podle tehdejších ministerských úředníků hlavně podpořit žadatele, kteří chtěli čerpat z evropských fondů, ale měli problém se složitou bruselskou administrativou.
Paradoxní na celém případu je, že všichni uchazeči žádali o podporu v řádech statisíců korun. Jen Bono Publico požadovala rovnou skoro 15 milionů.
Pomocí těchto peněz chtěla firma vytvořit projekt za 311 milionů a zavést internet do stovek obcí. Ač se projekt nezdál některým úředníkům, tak od ministerstva peníze dostal.
Realita pak dala za pravdu úředníkům, protože k realizaci projektu nikdy nedošlo a peníze šly mužům z Bono Publico do vlastních kapes. Konkrétně většina financí skončila na účtu společnosti Atelieru Habitat, který je spojen právě s Řičařem.
"Jejich cílem bylo vzbudit dojem, že tento majetkový prospěch byl nabyt v souladu se zákonem," sdělil Skřepek s tím, že obviněným hrozí pět až dvanáct let za mřížemi.
Jourová: Řičař mě chtěl zničit
Mezi úředníky, kteří upozorňovali na pochybnou dotaci v mikroregionu Podještědí, byla i tehdejší náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj Věra Jourová.
Ta je dodnes přesvědčena, že právě její postoj vedl k jejímu obvinění v takzvané kauze Budišov (více o kauze v infoboxu).
V roce 2006 ji totiž hlavně na základě svědectví Řičaře policisté obvinili.
"Po celou tuto pro mne velmi nešťastnou životní etapu jsem byla - a dodnes jsem - přesvědčena, že likvidační pomluvu o úplatku vyslovil M. Řičař již v době, kdy jsem byla náměstkyní ministra pro místní rozvoj a jako taková jsem 'překážela' dokončení podvodu, který se nyní vyšetřuje. Záhy poté jsem z ministerstva odešla a dokonání dnes vyšetřovaného podvodu již nic a nikdo nebránil," míní Jourová.
