Ostrava - Ovzduší nad Ostravskem po dvouletém zlepšování znovu zhoustlo. Do kraje na zlepšení ovzduší sice míří veřejné subvence ve stovkách milionů, ale předběžná souhrnná data Českého hydrometeorologického ústavu za uplynulý rok jsou neúprosná.
Smogu přibylo. A to navzdory 220 milionům na výměnu starých kotlů, 90 milionům z akce Nová zelená úsporám, 2,3 miliardy (do roku 2015) na velké zdroje znečištění a dalším typům dotací.
V jedné z nejsledovanějších kategorií, podle nichž se "měří" znečištěné ovzduší, mohou být nadlimitní koncentrace polétavého prachu maximálně 35 dní v roce. Na Ostravsku od roku 2010 takových "smogových" dnů ubývalo, ale loni se sestupný trend zastavil a většina měřicích stanic zaznamenala četnější překročení tohoto limitu.
Stát, podniky i Brusel přitom investovaly v posledních letech do zlepšení ovzduší v jednom z "nejšpinavějších" regionů Evropy miliardy korun a velké průmyslové podniky snížily své škodlivé emise o několik tisíc tun. Investice pokračovaly i loni, ale smogu přibylo.
"Rozptylové podmínky byly loni jiné," řekl deníku Insider Libor Černikovský z ostravského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu. "Podstatné ale je, že těch překročených dnů je pořád hodně."
Na měřicích stanicích na Ostravsku bylo přitom loni běžným jevem, že limit "35krát do roka" byl překročen víc než dvojnásobně. A nejhorší místa dokonce překonala hranici 100 smogových dnů.
Tisíce tun prachu z kotlů
Vedoucí odboru životního prostředí moravskoslezského krajského úřadu Silvie Součková připomněla, že vzduch nad Ostravskem neznečišťují jenom průmysloví giganti a hustá doprava. V kraji podle ní žije 55 tisíc domácností, které topí nejen uhlím, ale třeba i kaly nebo odpadem. To jsou další tisíce tun prachu.
Ministerstvo životního prostředí spolu s Moravskoslezským krajem teď už počtvrté nabízí desítky milionů korun na výměnu starého kotle za ekologičtější typ. V rámci "kotlíkových" dotací už rozdělily přes už zmíněných 200 milionů korun.
Ostravská radnice na podzim také představila průzkum o tom, jak si navzájem znečišťují ovzduší Česko a Polsko. Více škodlivin podle něj posílá přes hranice polské Slezsko.
"Ono to vypadá tak, že si v podstatě vyměňujeme příliš velké množství škodlivin a že asi polovina toho, co si vyrobíme sami, k nám ještě připutuje z Polska. Jsou to obrovská čísla," citovala ČT24 autora modelového výzkumu Jiřího Bílka ze společnosti Envira.
Znečištěný vzduch na Ostravsku(dny v roce) |
||||
| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | |
| Ostrava-Radvanice | 148 | 118 | 116 | 129 |
|---|---|---|---|---|
| Karviná | 132 | 98 | 85 | 94 |
| Český Těšín | 123 | 127 | 86 | 98 |
| Havířov | 114 | 91 | 82 | 98 |
| Ostrava-Zábřeh | 110 | 78 | 66 | 107 |
| Frýdek-Místek | 91 | 76 | 62 | 77 |
| Ostrava-Fifejdy | 126 | 86 | 75 | 85 |
| Věřňovice | 147 | 111 | 107 | 96 |
Zdroj: Aktuálně.cz
Příznivější konec roku
Ministerstvo životního prostředí před lety odhadovalo, že lidem na Ostravsku se bude lépe dýchat už tuto zimu, a je třeba říci, že zatím tento odhad - i navzdory předchozím řádkům - překvapivě vychází.
Z dat hydrometeorologů lze vyčíst, že horší smogová čísla byla v Moravskoslezském kraji naměřena zkraje loňského roku a závěrečné měsíce byly naopak lepší. Zatímco v lednu a v únoru vyhlásili meteorologové v celé zemi 19 smogových situací, na podzim pouze jednu - na Ostravsko-Karvinsku.
Ostravské sdružení Čisté nebe však optimismus brzdí a říká, že by relativně čisté ovzduší na konci loňského a začátkem letošního roku přisoudilo mimořádně příznivým klimatickým a rozptylovým podmínkám. A obává se, že až začne skutečná zima, vzduch opět zhoustne.
"Situace tady je nadále špatná. Jen se to rok od roku trochu liší," řekla Insideru Markéta Ubíková, ředitelka sdružení. Dodala, že až bude ustanovena nová vláda, chtějí ji vyzvat ke komplexnímu řešení nedobré situace v jejich kraji.
Ministerstvo životního prostředí trvá na tom, že miliardy investované do odprášení ostravských továren nebo do výměny starých kotlů v domácnostech se časem projeví a příští zimu se lidem na Ostravsku bude zase dýchat lépe.
