Praha - Někdejší ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček po 20 letech znovu otevřel otázku, jestli se na zásahu proti studentům na Národní třídě nepodílela sovětská KGB.
V pátek 17. listopadu totiž byla v Praze delegace nejvyšších představitelů KGB v čele s generálporučíkem Viktorem Fjodorovičem Gruškem, druhým mužem sovětské tajné služby.
Počátkem 90. let přitom britská BBC v dokumentu "Československý mat" rovněž prezentovala verzi, že večeře a celé jednání se sovětskou delegací souvisely s událostmi 17. listopadu. To však posléze odmítl Karel Vykypěl, který byl předlistopadovým šéfem československé kontrarozvědky.
Žáček s dvacetiletým odstupem prostudoval všechny dobové dokumenty včetně záznamů StB, na jejichž základě pak přesně rekonstruoval, co sovětští soudruzi v Praze dělali. Své poznatky popsal ve stati "KGB a 17. listopad 1989", která vyšla v posledním Sborníku Archivu bezpečnostních složek.
Vodka byla pro generály KGB důležitější
Žáček došel k závěru, že se sovětská delegace v noci 17. listopadu zajímala spíše o vodku než o to, co se děje o pár kilometrů dál na Národní třídě.
"Na základě zachované spisové dokumentace je možné opravdu konstatovat, že návštěva sovětské delegace nesouvisela s událostmi, které vypukly 17. listopadu 1989 v souvislosti se zásahem pořádkových sil," konstatuje Žáček.
Telefony v estébácké vile neustále vyzváněly
Delegace z Moskvy přiletěla do Prahy už v úterý 14. listopadu. Cílem několikrát odložené návštěvy byl podpis nové dohody o spolupráci mezi KGB a StB.
V době, kdy na Národní třídu dorazily večer 17. listopadu tisíce demonstrantů, byla už smlouva několik hodin podepsaná, sovětští soudruzi se vrátili z nákupů do tajného sídla ve vile na pražském Břevnově a hodovali na slavnostní večeři.
Pravdou však je, že v břevnovské vile v noci 17. listopadu opakovaně vyzváněly telefony a předávaly se aktuální informace o dění na Národní třídě.
Co se tedy dělo při oné večeři, které se zúčastnil Vykypěl i šéf Státní bezpečnosti Aloiz Lorenc?
Sovětský náčelník vydržel do půl třetí ráno
Slavnostní večeře měla začít v půl sedmé večer. "Ale myslím, že o 30 minut byla opožděna, neboť se čekalo na příjezd generála Lorence. Vysvětloval to tím, že ministr není přítomen a on má hodně povinností," vypověděl později Miloslav Pitra, starší referent komunistické kontrarozvědky.
Večeře, která se pak změnila na večírek, byla nejspíš velmi bujará, protože s popíjením vodky se skončilo až hluboko po půlnoci. O zábavu se starali muzikanti z Ústřední hudby federálního ministerstva vnitra.
"Celou dobu v místnosti zůstal náčelník sovětské delegace, a to asi do půl třetí do rána. Bylo to tak, že když všichni hosté odešli na pokoje, personál uklízel a při tom byl hovor, občas se zahrálo a hosté se asi dva nebo tři vrátili a pobyli s námi," cituje Pavel Žáček výpověď Boženy Štanglové, která v břevnovské vile vypomáhala v kuchyni.
Z vily rozkaz k zásahu neodešel
Celý večer odbíhali českoslovenští soudruzi k telefonům, protože atmosféra na Národní třídě začínala houstnout. Několik telefonátů měl šéf kontrarozvědky Vykypěl i náčelník StB Lorenc.
Vykypěl pak do protokolu tvrdil, že žádný rozkaz o zásahu proti demonstrantům na Národní třídě z vily vydán nebyl. Prý o zákroku ani nevěděl.
"O tom, že došlo k zásahu pořádkových sil, jsem se dozvěděl až v průběhu dopoledne následujícího dne, kdy jsem se byl rozloučit se sovětskou delegací na letišti, a zejména pak poté, co jsem se dostavil na správu," uvedl Vykypěl.
Moskva dostávala aktuální informace průběžně
Sovětské bezpečnostní složky se však o události na Národní třídě zajímaly. Jeden z příslušníků StB, který měl 18. listopadu službu, později vypověděl, že mu "několikrát volal sovětský poradce a chtěl vědět, zda nejsou nějaké nové informace".
"Pouze monitorovali situaci a poznatky předávali do SSSR. Šlo v podstatě o zajišťování stálého informačního toku," cituje Žáček jednoho z funkcionářů Státní bezpečnosti.
Sovětská delegace vysokých důstojníků KGB odletěla z Ruzyně zpět do Moskvy v poledne 18. listopadu.
