V září uběhnou tři roky od okamžiku, kdy do řeky Bečvy na střední Moravě unikl kyanid a zabil přes čtyřicet tun ryb. Viník se stále hledá. Okresní soud ve Vsetíně minulé pondělí vrátil státnímu zástupci případ k došetření kvůli nedostatkům, které by mohly ztížit dokazování. Na to reagoval někdejší člen sněmovní komise pro řešení kauzy a nynější ministr školství Petr Gazdík (STAN) prohlášením, že na vsetínské policii musí "padat hlavy".
Nedlouho poté Erik Geuss, dlouholetý ředitel České inspekce životního prostředí (ČIŽP), v Radiožurnálu oznámil, že do konce roku skončí ve své funkci. Ovšem nikoliv proto, že by cítil spoluzodpovědnost za pomalé vyšetřování havárie, které mělo podle původních odhadů tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) zabrat jen pár dní. Podle svých slov tak učinil na základě tlaku, který na něj měli od začátku vyšetřování vyvíjet politici.
"Nevnímám to osobně, spíše mne překvapuje míra nepravdivosti a manipulativnosti těch útoků," popsal nyní Aktuálně.cz Geuss. "Trvám na tom, že v médiích občas kritika směřuje na ČIŽP neoprávněně. Vyplývá to pravděpodobně buď z neznalosti zákonů, nebo z účelového podsouvání zkreslovaných skutečností," dodal.
Postupovali jsme zcela podle pravidel, říká Geuss
Odstupující ředitel inspekce, tedy orgánu podřízeného ministerstvu životního prostředí, který má na starost dozor nad dodržováním předpisů v této oblasti, si stojí za tím, že jeho podřízení při vyšetřování Bečvy v ničem nepochybili. Přitom právě je označila za jedny ze spoluviníků minulý rok ustanovená Vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě Poslanecké sněmovny, která se zpackanou akcí zabývala.
"Vyšetřovací komise konstatuje, že selhání spatřuje nejen v postupu příslušných orgánů (zejména ze strany ČIŽP), ale i v koordinaci odběru vzorků a jejich následné analýze, když nedošlo k dostatečnému odběru vzorků nad místem výskytu úhynu ryb a vůbec u vyústění do toku Bečvy," stojí například v její závěrečné zprávě. Dále mimo jiné uvedla, že na místo v den havárie vůbec nedorazil pracovník brněnské pobočky inspekce nebo že se část vzorků při přepravě rozlila.
Podle Erika Geusse je ovšem kritika neoprávněná - inspekce podle něj postupovala zcela v rámci zákonů. Uvedl, že komise kritizovala inspekci i ve věcech, které nespadají do jejího pole působnosti. Řízení prací při zneškodňování havárií zákon určuje vodoprávním úřadům a nikoli inspekci, a proto by neměla nést hlavní zodpovědnost, míní.
"ČIŽP není vodoprávním úřadem, a tudíž jí ani nepřísluší řídit práce při zneškodňování. I v případě havárie na Bečvě tedy zneškodňování havárie řídily vodoprávní úřady obcí, na jejichž území se následky havárie projevily, tedy vodoprávní úřad Valašské Meziříčí a Hranice," uvedl Geuss, který byl v čele inspekce od roku 2014.
A k čemu pracovníci ČIŽP ostatními úřady povolaní byli, to podle něj provedli zcela podle předpisů. "Během prvních několika dnů provedli desítky úkonů tzv. inspekčního šetření. Následně byla u některých subjektů zahájena kontrola dle kontrolního řádu. Již druhý den po havárii byla inspekcí ve spolupráci s řídicím vodoprávním úřadem a dalšími subjekty identifikována výpusť, kde z odebraných vzorků akreditovaná laboratoř zjistila nadlimitní množství kyanidů," řekl Geuss.
Podle něj ze statistik vyplývá, že za uplynulých 18 let Česká inspekce životního prostředí šetřila asi 22 procent havárií, u dalších dvaceti procent jednala ve spolupráci s vodoprávními úřady. "Je tedy zřejmé, že ani v minulosti nebyla inspekce stěžejním orgánem při šetření příčin havárie," uvedl ředitel.
Odvolává se také na to, že na rozdíl od sněmovní komise pochybení ČIŽP nezaznamenal audit ani od ministerstva životního prostředí, ani od ombudsmana. Ten upozorňoval na to, že problém nezvládnutého vyšetřování tkvěl zejména v nejasné právní úpravě, kvůli které nedostaly úřady včas informace. "Proto musíme opakovaně konstatovat, že neexistuje žádný věcný důvod nebo zákonná povinnost, ve které by inspekce selhala," dodal Geuss.
"Neospravedlnitelná liknavost"
Členové již neexistující parlamentní komise si za svým stanoviskem stojí i nadále. Geussův konec uvítala například současná předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). "S ohledem na neospravedlnitelnou liknavost ČIŽP pod vedením ředitele Geusse v případě vyšetřování otravy řeky Bečvy považuji jeho odchod z funkce nejen za vhodný, ale za nezbytně nutný a mělo k němu dojít už dávno," napsala Aktuálně.cz.
Ještě dále zašel další někdejší člen komise a současný ministr školství Petr Gazdík. Ten už dříve podal ve věci trestní oznámení pro podezření z toho, že některá pochybení při vyšetřování Bečvy mohla být výsledkem tlaku na úřady a snahy havárii "zamést pod koberec". "Zda je spoluzodpovědný, má vyšetřit policie, ne já. Právě proto jsem podal trestní oznámení, aby se vyšetřila i možnost zločinného spolčení," uvedl.
Konec Geusse vítá i současná šéfka výboru sněmovny pro životní prostředí Jana Krutáková (STAN). "Situace v ČIŽP není dlouhodobě dobrá, odešlo dost pracovníků a k odchodu z funkce vyzýval pana ředitele už i ministr Brabec. Z tohoto úhlu pohledu jsem přesvědčena, že jeho rozhodnutí odejít je správné," uvedla.
Kritika i od ekologů
Geuss je přesvědčený, že za tlakem na jeho konec stojí propojení byznysových zájmů a politiky. "Mé rozhodnutí odejít ze státních služeb je ovlivněno i 'prozřením naivního idealisty', který se na vlastní kůži přesvědčil, že nemůže vykonávat nezávislou kontrolní činnost v podmínkách prorůstání zájmů určitých skupin byznysu s politiky," uvedl. Konkrétnější být odmítl.
Jeho odchod ovšem nevítají jen politici. Zastání nemůže hledat ani u ekologických organizací. Například Zelený kruh společně s organizací Arnika Geusse už v březnu 2021 společně vyzvaly k rezignaci.
"Jakkoliv se míra zavinění v nepřehledných legislativních pravidlech stanovuje obtížně, platí, že včasné neodebrání vzorků po havárii navěky znemožnilo usvědčení viníka. A kdo jiný by tohle měl vědět a předejít takové situaci, než věcně příslušný vrcholný inspekční orgán," říká nyní ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.
"Okresní soud ve Vsetíně nám dal minulý týden v podstatě za pravdu, když kauzu vrátil státnímu zástupci k došetření s tím, že ve vyšetřovaní spatřuje nedostatky, které by se mohly projevit při dokazování," doplnil koncem týdne Kamil Repeš organizace Arnika.
Nebezpečné látky, později zjištěné jako kyanidy, se do Bečvy dostaly 20. září 2020. Únik zabil několik desítek tun ryb a poškodil biotop a podmínky pro život na 40 kilometrech řeky od Valašského Meziříčí do Přerova. Letos koncem března obžaloval státní zástupce z poškození a ohrožení životního prostředí firmu Energoaqua, která sídlí v Rožnově pod Radhoštěm, a jejího ředitele Oldřicha Havelku.
