Medvědi od Kolína náhle osiřeli, zemřel režisér Pojar

ČTK ČTK
13. 10. 2012 18:17
Režisér a scenárista vytvořil animované pohádky Pojďte pane, budeme si hrát nebo Zahrada
Foto: Jan Langer

Praha - V pátek večer zemřel v Praze filmový scenárista a režisér Břetislav Pojar.

První muž českého animovaného a loutkového filmu odešel zcela náhle a nečekaně. V neděli 7. října mu bylo 89 let.

"Cítil se dobře. Ještě jsme tento týden stihli s řadou jeho studentů oslavit jeho devětaosmdesáté narozeniny," řekl jeho student a kolega, producent Michal Podhradský.

Osiřeli tak například medvědi od Kolína z oblíbeného cyklu Pojďte pane, budeme si hrát, Čapkova Dášenka, bratři Jája a Pája nebo kamarádi a jeden nerudný kocour ze seriálu Zahrada.

"Pro mě osobně i pro celou naši animátorskou obec to byl velký symbol profesionální filmařiny a vzor," uvedl Podhradský. "Byl to člověk, který rozuměl, jak lidi fungují. Vždy byl o několik tahů napřed, věděl, co lidi udělají, a rozuměl svým divákům," dodal.

Datum pohřbu zatím není jasné. Podle Podhradského by chtěli Pojarovi kolegové a přátelé uspořádat větší pietní akci, ale musejí se nejprve domluvit s Pojarovou rodinou žijící v cizině a s akademickou obcí.

Dva, co jeli v neděli k vodě

Podle profesora animace Jiřího Kubíčka byl Pojar už od roku 1945 "pionýrem českého animovaného filmu". "Na katedře učil až do minulého roku a vychoval animátory, kteří jsou dnes ve světě animace velice známí," dodal pedagog, který s Pojarem v roce 1990 založil katedru animované tvorby FAMU.

Pojar se svými poetickými loutkami proslavil i v zahraničí, točil například filmy pro OSN a sklízel ceny na prestižních filmových festivalech. Doma se ale o jeho slávu postarali hlavně Medvědi.

Právě tvorba pro děti Pojarovi přinesla největší uznání. Spolu se scenáristou Ivanem Urbanem a výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem se podepsal pod animovaný cyklus o medvědech, kteří se potkají u Kolína, jedou k vodě, nečuchají k princeznám či jedí vtipnou kaši.

Medvědi od Kolína.
Medvědi od Kolína. | Foto: Aktuálně.cz

Seriál sice vznikal v 60. a 70. letech, ale příběhy plyšových medvědů i jejich hlášky nikdy nezestárly a zlidověly. K úspěchu série jistě velkou měrou přispěl i hlas Rudolfa Deyla mladšího a později Františka Filipovského.

Pojarova tvorba však rozhodně nejsou jen Medvědi. Z filmů pro děti tak vyniká i filmové zpracování Trnkovy Zahrady nebo televizní seriál večerníčků podle Čapkovy Dášenky.

Ze starších filmů pak Paraplíčko, který má charakter experimentu a skládá se z estrádních čísel hraček oživlých ve snu. Nejen domácí ocenění Pojarovi přinesla Jabloňová panna.

Mezi jeho poslední loutkové projekty patří třeba jedna z pohádek pro film Fimfárum 2.

"Epizoda s lidožravými obry z pohádky o Palečkovi ve Fimfáru 2, kterou natočil ve svých 83 letech, se právem zařadila mezi vrcholné scény českého animovaného filmu posledních let," řekla Michaela Mertová z Národního filmového archivu.

Nejen štěně a nerudný kocour

Pojar stál také u zrodu proslulého studia Bratři v triku  v roce 1946 a 40 let působil jako animátor a režisér Studia Jiřího Trnky.

Režijně debutoval v roce 1951 loutkovou pohádkou Perníková chaloupka.

Už jeho další počin, filmová moralita O skleničku víc, dosáhla velkého mezinárodního úspěchu a Pojar svůj triumf potvrdil v roce 1960, když na prvním ročníku festivalu ve Francii v Annecy získal jeho film Lev a písnička Grand Prix.

Kromě animace si vyzkoušel také film hraný (Dobrodružství na Zlaté zátoce) a dokumentární (Sváteční den).

Od roku 1967 pracoval také pro OSN, řada jeho snímků vznikla v koprodukci s partnery v Evropě, v Indii, působil i v kanadském státním filmovém úřadu.

Pro zahraničí vytvořil například děsivé sny malého medvíděte do slavných Medvědů francouzského režiséra Jeana-Jacquese Annauda.

Pojar se nebál hledat nové cesty. "Za motto jeho tvorby bychom mohli považovat hledání nových technologických i žánrových možností animovaného filmu, které v posledních letech rozšířil i na počítačové technologie," uvedla Mertová.

Desítky filmů, mnoho cen

Břetislav Pojar se narodil 7. října 1923 v Sušici. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a na Vysoké škole architektury, kterou však nedokončil. Za války začínal jako fázař a kreslíř v Ateliéru filmových triků.

Vytvořil desítky snímků, většinou kreslených či loutkových, a za svou tvorbu získal mnoho cen na domácích i zahraničních festivalech.

V roce 2003 převzal na zlínském Mezinárodním festivalu filmů pro děti a mládež uznání za celoživotní dílo, v roce 2007 obdržel na MFF v Karlových Varech z rukou herečky Renée Zellweger Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světovému filmu.

A několik dní poté dostal nestor české animace další ocenění. Za Palečka, jeden z dílů celovečerního povídkového snímku Fimfárum, mu je udělila mezinárodní porota filmového Bienale Kecskemét.

V roce 2007 získal Pojar na MFF v Karlových Varech Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světovému filmu.
V roce 2007 získal Pojar na MFF v Karlových Varech Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světovému filmu. | Foto: Ondřej Besperát

O rok později Pojarovi udělil prezident Václav Klaus medaili Za zásluhy II. stupně.

Filmy srozumitelné pro celý svět

Pojar byl také častým členem porot významných světových přehlídek animované tvorby a důležitou součástí jeho práce byla pedagogická činnost. Byl jedním ze zakladatelů katedry animované tvorby na FAMU a také jejím prvním vedoucím.

Pojarovým krédem bylo, aby jeho animované snímky byly srozumitelné na celém světě.

"Proto jsem i dost filmů udělal tak, že nepotřebovaly slovní vysvětlení. Trochu mi to bylo líto, protože čeština je krásná řeč, když s ní člověk pracuje. Ale zase má tu nevýhodu, že se těžko exportuje," řekl před lety.

Rezervovaně se stavěl k novým technologiím animace: "Vždycky je důležité, co se vám zrodí v hlavě, to je předpokladem úspěchu."

Naposledy se podílel na animovaném filmu Autopohádky, který měl premiéru v loňském roce a který byl nominován na Českého lva.

Podle kolegů Pojar pilně pracoval až do smrti a zemřel uprostřed rozdělané práce. Vytvářel nyní například ve spolupráci s výtvarníkem Vratislavem Hlavatým projekt s vánoční tematikou.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Zdráhalová byla na 1500 metrů patnáctá, další titul má Wüstová

Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová si vylepšila na mistrovství světa v Salt Lake City osobní rekord na 1500 metrů a obsadila 15. místo. Pátý titul na této distanci vybojovala favorizovaná Ireen Wüstová z Nizozemska. Martina Sáblíková se po zisku zlata na trojce a stříbra na pětce rozhodla nestartovat.

Sáblíková se po dohodě s trenérem Petrem Novákem odhlásila a šetří síly na závěr sezony. Čeká ji ještě MS ve víceboji v Hamaru a finále Světového poháru v Heerenveenu.

Bilanci Sáblíkové 21 zlatých medailí z MS na jednotlivých tratích i ve víceboji se dnes na jediný titul přiblížila nizozemská rivalka Wüstová. Patnáctistovku vyhrála o 21 setin před ruskou dvojicí Jevgenija Lalenkovová, Jelizaveta Kazelinová.

Zdráhalová si na olympijském oválu v Salt Lake City posunula osobní maximum na 1:54,241 minuty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy