Ostrava - Matky v nouzi, bezmocní a staří, drogově závislí i další lidé mohou v příštím roce přijít o některé služby, které už neziskové organizace prostě neutáhnou.
Musíme si hodně půjčovat od bank, pak konečně slíbené peníze od státu a kraje dostaneme, ale splácíme vysoké úroky. Držíme se tak tak. Platy jsou minimální. Tak se dají shrnout komentáře Církevních a neziskových organizací, které poskytují sociální služby, k finanční mizérii.
Z příštího roku jde ještě větší strach než obvykle. Počítá se se značně deficitním státním rozpočtem, nižšími daňovými příjmy, pokračováním krize, odstraňováním následků povodní. Už teď mají potíže Charita, Slezská diakonie a další organizace.
„Situace je vážná. Na zajištění stávající činnosti nám na letošní rok chybí sto dvacet milionů korun," řekl Aktuálně.cz Oldřich Haičman, ředitel Charity České republiky, která je největším nestáním poskytovatelem sociálně zdravotních služeb v zemi.
Má zařízení pro matky v nouzi, bezdomovce, staré lidi, drogově závislé, zajišťuje pečovatelské a ošetřovatelské služby, provozuje hospice, různé poradny, humanitární pomoc v tuzemsku i zahraničí. Aktuálně pomáhá i v oblastech zasažených povodněmi.
Roční rozpočet Charity je asi dvě a půl miliardy. Finance získává asi z jedné třetiny od státu, dále ze samospráv, od sponzorů, drobných dárců i některých klientů pobytových zařízení. Letos se to daří špatně.
„Zatím služby, kterých máme přes pět set, držíme. Věříme, že ještě nějaké peníze dostaneme. Ministerstvo práce a sociálních věcí má ještě nějakou sumu dorozdělovat. Kraje nemají dost ani pro svá zařízení. Hlavně se ale bojíme, co bude příští rok. Ve vznikajícím státním rozpočtu prý zatím chybí na sociální služby přes pět miliard," uvedl Haičman.
Úloha nezastupitelná, přežití nejisté
Viceprezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Procházka Aktuálně.cz řekl, že stát potřebuje na zajištění sociálních služeb osm až devět miliard ročně. Pokud by neměl dostatek peněz na dotace, byl by ohrožen celý systém sociální péče.
„Úloha neziskových a církevních organizací je nezastupitelná. Problémy s financováním přitom hrozí hlavně těmto organizacím, které nemají silné zřizovatele," uvedl Procházka.
Slezská diakonie má hlavní sídlo v Českém Těšíně, pečuje o seniory, mentálně postižené, umírající, provozuje různé poradny, pečovatelské služby. Má podobné problémy jako Charita.
„Některé naše služby podporované státními dotacemi nejsou zajištěny v plném rozsahu, žádáme o dofinancování, ale nevíme, jestli uspějeme," uvedl ekonomický náměstek Slezské diakonie Bronislav Kostka.
„Nezbytně nutně potřebujeme tři miliony. Omezujeme činnost poraden, snižujeme počet zaměstnanců u nepobytových služeb. Snažíme se udržet pobytové služby, ale některé jsou na pokraji uzavření, i když děláme všechna možná úsporná opatření," líčil Koskta.
Těžká práce za minimální mzdu
„Práce v našich zařízeních je hlavně psychicky velmi náročná, přitom nemáme na víc, než minimální mzdy, lidé od nás odcházejí, přesto se snažíme udržet kvalitu péče," líčil.
Zdůraznil, že diakonie si nevybírá, jaké služby bude zajišťovat, ale vychází z poptávky měst a obcí. „Naše služby jsou potřebné, podmínky ve srovnání se státními organizacemi mnohem horší," konstatoval Kostka.
„O peníze musíme bojovat od prvního do posledního dne roku, je to velmi náročné. Nikdy nevíme, jestli budeme schopni udržet zaměstnance a služby." vysvětloval.
Hrozba uzavření visí podle něho například nad domovem pro lidi se zdravotním postižením a domem pokojného stáří v Komorní Lhotce, domovem pro mentálně postižené v Karviné-Darkově.
Vedoucí brněnského Střediska rané péče Eliada Martina Tůmová potvrdila, že ač je o jejich služby, které málokdo poskytuje, zájem, nikdy neví, na kolik asistentů bude mít peníze.
Středisko zajišťuje pomoc osobních asistentů a odlehčovací služby pro rodiny s mentálně a jinak postiženými dětmi v jihomoravském kraji.
Nejistota do poslední chvíle
„Většinu roku musím počítat s minimálním počtem lidí, protože ještě v polovině roku nevím, na kolik lidí budu mít peníze. Mohli bychom se rozvíjet, ale za tohoto stavu to nejde. Bojíme se, že příští rok bude situace ještě mnohem horší," uvedla Tůmová.
Většina neziskových organizací si musí brát na začátku roku, než přijdou první dotace, úvěry, aby mohli udržet činnost a měli z čeho platit zaměstnance. Pak je zatěžují vysoké úroky.
„Museli jsme si hodně půjčit od bank, pak jsme peníze z kraje i státu dostali, ale držíme se tak tak. Některé věci děláme zadarmo, některé služby jsou ohroženy, platy jsou minimální," uvedl Kumar Vishwanathan, ředitel ostravského občanského sdružení Vzájemné soužití, které pomáhá především chudým Romům.
Vishwanathan uvedl, že je třeba vycházet z toho, že peněz je málo a v příštím roce to bude ještě horší především kvůli nižším daňovým příjmům. „Je potřeba, aby všichni poskytovatelé sociálních služeb jednali společně o tom, jak zvýšit efektivitu, snížit náklady, zlepšovat kvalitu," míní Vishwanathan.
Zdůraznil, že neziskové organizace dělají důležitou práci a šetří státu peníze. „Například když se nám podaří zabránit odebrání čtyř dětí z rodin do ústavů, ušetříme státu milion korun," uvedl Vishwanathan.
Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová konstatovala, že loni dal stát na sociální služby asi sedm a čtvrt miliardy, letos přes šest miliard. Rozpočet na příští rok teprve vzniká.
