Maříková z SPD zřejmě unikne stíhání za přirovnání muslimů k invazivním druhům

ČTK ČTK
21. 4. 2020 10:21
Sněmovna by neměla vydat poslankyni SPD Karlu Maříkovou k trestnímu stíhání, doporučil mandátový a imunitní výbor, který policejní žádost jednomyslně nepodpořil. Policie chce Maříkovou obvinit kvůli jejím výrokům o migrantech. Sněmovní plénum by mohlo o vydání poslankyně rozhodnout ve čtvrtek.
Poslankyně SPD Karla Maříková
Poslankyně SPD Karla Maříková | Foto: ČTK

Maříková loni v lednu na svém profilu na Facebooku přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie. Jejími výroky se později začala zabývat policie pro podezření z přečinu podněcování k nenávisti. Mnozí členové výboru ale o záležitosti vyjádřili pochyby, byť s výroky Maříkové nesouhlasí.

Před členy výboru v úterý vystoupila policejní vyšetřovatelka i Maříková. Místopředseda výboru Petr Gazdík (STAN) řekl, že vyšetřovatelka při objasňování důvodů trestního stíhání "při vší úctě nebyla příliš přesvědčivá". "Argumentovala, že prohlášení paní poslankyně, protože je politička, mají větší dopad na obyvatele," uvedl.

Jde podle Gazdíka o přesný opak názoru výboru, podle kterého má být poslanec ohledně projevů chráněn, byť byl Maříkové výrok podle něho mimořádně hloupý. "Paní poslankyně by měla více vážit slova a nehanobit jméno Poslanecké sněmovny takovými výroky," podotkl.

Maříková požádala podle Gazdíka výbor o to, aby její vydání ke stíhání nedoporučil. Hájila se dřívějšími obdobnými výroky jiných lidí, kteří za ně stíháni nebyli, dodal.

Před poslance měl dorazit i státní zástupce. "Státnímu zástupci přišla žádost výboru o vydání natolik nedůležitá, že i když byl na jednání výslovně pozván, tak nepřijel a vymlouval se na nouzový stav. Přizpůsobili jsme se jeho chápání o naléhavosti trestního stíhání," komentovat jednání výboru na Twitteru jeho člen Miroslav Kalousek (TOP 09).

Maříková napsala více než před rokem na svůj facebookový profil, že "je zakázané dovážet invazivní nepůvodní druhy rostlin a zvířat na území EU. Muslimští imigranti také nejsou původními obyvateli Evropy a stejně jako invazivní druhy znamenají nečekané šíření a postupné vytlačení původních obyvatel Evropy. Proto by měli mít také zákaz vstupu na území EU".

Stíhání už unikli Ondráček i Rozner

Kvůli výrokům čelili hrozbě stíhání v tomto volebním období Zdeněk Ondráček (KSČM) a Miloslav Rozner (SPD). Policie chtěla Ondráčka obvinit kvůli vyjádření vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalovi Horáčkovi. Ondráček ho nařkl v médiích ze spolupráce s bývalou komunistickou Státní bezpečností.

Roznera chtěla policie stíhat za výrok o někdejším koncentračním táboře v Letech u Písku. Poslanec SPD při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení "neexistující pseudokoncentrák".

Sněmovna Ondráčka ani Roznera ke stíhání nevydala. Verdikt znamená, že policie by je mohla v těchto věcech stíhat potom, co přestanou být politiky chráněnými imunitou.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy