Praha - Češi neví, co přesně si myslet o nezávislém Kosovu. Ukázal to březnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění.
CVVM oslovilo z kraje března 1028 osob starších osmnácti let. Na 34 procent dotázaných uvedlo, že se suverenitou Kosova souhlasí. Ale proti je 36 procent respondentů. Zbývajících 30 procent neví.
Dozvuky války
Postoj jednotlivých občanů k vyhlášení nezávislosti přitom úzce souvisí s postojem k letecké válce NATO proti Jugoslávii v roce 1999. Ti, kdo tehdejší bombardování schvalují, také ze dvou třetin podporují jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova. Naopak - mezi lidmi, nesouhlasícími s nálety, převažuje i většinový nesouhlas s vyhlášením Kosova.
Proti nezávislosti Kosova jsou častěji muži, zatímco ženy častěji odpovídaly, že nevědí. Z hlediska věku má vyhlášení nezávislého Kosova větší podporu u mladých lidí mezi 20 a 29 lety. Naopak nesouhlasně se vyjadřovali lidé nad 45 let.
Podobně jako k samotnému vyhlášení nezávislosti Kosova se veřejnost nejednotně staví i k otázce, zda by ji česká vláda měla v současné situaci uznat. Kosovo by vláda měla uznat podle 36 procent respondentů, 34 procent občanů se domnívá, že nikoli, a 30 procent neví.
A obavy z války
Průzkum též zjišťoval, jak si Češi myslí, že jednostranné vyhlášení Kosova ovlivní stabilitu a bezpečnost v oblasti i mezinárodní vztahy.
Většina z dotázaných (67 procent) si myslí, že současná situace negativně ovlivní hlavně vztahy mezi Srby a Albánci. Více než polovina dotazovaných je názoru, že se zhorší stabilita a bezpečnost v oblasti Balkánu.
Negativní vliv má podle Čechů situace i na vztah mezi Spojenými státy a Ruskem. Myslí si to 49 procent respondentů. Podobně Češi vidí i zhoršení vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem.
Jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova podle téměř poloviny respondentů směřuje k ozbrojenému konfliktu. Výrazně skeptičtí jsou v tomto ohledu lidé, kteří nesouhlasí se zásahem NATO proti tehdejší Jugoslávii anebo ti, kteří nesouhlasí s jednostranným vyhlášením nezávislosti.
Na 58 procent respondentů vidí kosovský případ jako precedent ze strany jiných menšin, které se usilují o odtržení se od stávajících států.
