Podle přednosty infektologie a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole Milana Trojánka se tak děje v souvislosti s vyšším zájmem Čechů poznávat exotičtější kraje. Zájem začal sílit poté, co koronavirový lockdown cestování na několik měsíců zcela znemožnil.
"Počet pacientů s tropickými nemocemi dobu před pandemií předčil. Dřív byl pro Čechy standard Chorvatsko, možná severní Afrika, Egypt a Tunisko. V tuto chvíli vyhledávají mnohem exotičtější místa, třeba Zanzibar," vypráví. Právě ten začíná být podle něj mezi Čechy oblíbenou turistickou destinací. "Na klinice konkrétně řešíme dalšího pacienta s horečkou dengue, který se z této země vrátil," dodává Trojánek.
Nejčastěji se cestovatelé vrací z dovolených se střevními problémy, přibývají ale také případy tropických horeček, které na člověka mohou přenášet členovci, typicky komáři. "Poměrně často se setkáváme s horečkou dengue. Měli jsme i případy horečky zika, ale velmi často řešíme i případy malárie. V poslední době jsme narazili i na shigelózu nebo giardiózu, průjmová onemocnění, která jsou náročná na léčbu," vysvětluje Trojánek.
Zatímco horečka dengue pacienty na životě zpravidla neohrozí, malárie může být smrtelná. Nemocné s tropickými infekcemi, které se šíří mezi lidmi prostřednictvím komárů, vídají doktoři v motolské nemocnici čím dál častěji.
Pacienti se bojí léků více než nemocí
Mezi typické příznaky malárie patří zimnice, horečka, bolest kloubů a pocení. Choroba může také zapříčinit chudokrevnost a vést kvůli ztrátě a rozpadu červených krvinek ke žloutence. "Infekce může jednoduše dojít do fáze, kdy je život ohrožující. Češi však mají tendenci ji podceňovat. Mám pocit, že někteří lidé se dokonce bojí více antimalarik než samotné malárie," podotýká přednosta kliniky s tím, že nemoc ve vážném stadiu dokáže člověka zabít v řádu dní. V zahraničí, kde mnohdy není možné umožnit pacientovi přístup k intenzivní péči, je navíc neřešitelná.
Kromě odporu k lékům obecně mají Češi podle Trojánka strach z nežádoucích účinků, které v minulosti antimalarika skutečně měla. Obsahovala totiž látku meflocin, která u pacientů mnohdy vedla k rozvoji depresivních stavů a úzkosti. "U novějších antimalarik k ničemu podobnému již nedochází," podotýká.
Častým argumentem k odmítnutí preventivní léčby je také tvrzení pacientů, že do svého těla nechtějí dávat chemii. "Je to úsměvné, protože když si člověk dá panák slivovice, je to výrazně větší zátěž na játra než antimalarikum," směje se doktor. Problém by pro mnohé mohla představovat i cena, jedna dávka antimalarik vyjde na zhruba sto korun denně, v případě delší dovolené nebo větší rodiny tak může být prevence nákladná.
Pozor by si cestovatelé měli dát také na klíšťata, která mohou být původcem závažných nemocí, jako je africký klíšťový tyfus nebo krvácivé horečky. Ze zahraničí si mohou nepozorní lidé přivézt také vzteklinu, která je neléčitelná a ve všech případech končí smrtí nakaženého.
"Češi nejsou zvyklí chodit k lékaři, kdykoli je pokouše či poškrábe pes nebo kočka, protože se u nás toto onemocnění nevyskytuje. V zahraničí je to jinak. Relativně často řešíme pacienty, kteří se zbytečně vystavili riziku nakažení na dovolené," popisuje Trojánek. Nejde však pouze o vzteklinu. Zoonóz, tedy onemocnění přirozeně přenosných mezi zvířaty a lidmi, existuje více než pět set.
Při procházce po pláži mohou do kůže zalézt larvy
Podle Trojánka je zásadní, jak se cestovatelé chovají ve venkovním prostředí. "Existují totiž parazitární infekce, kterými se člověk může nakazit tak, že chodí třeba bos po pláži nebo se koupe ve sladké stojaté vodě," vysvětluje.
Například na plážích se zcela běžně vyskytují mikroskopické larvy zvířecích parazitů - měchovců. Ty se mohou zavrtat člověku pod kůži a následně si prokousat po jeho těle několik malých cestiček, kterými se rozšiřují v těle. Chodbičky jsou důsledkem zánětlivé reakce a intenzivně svědí.
Kožní nákaza napadá nohy, záda i zadek a nejčastěji se s ní mohou lidé setkat v afrických zemích, jako jsou Keňa a Tanzanie, potkat je lze ale i v Tunisku. "Protože jsou to zvířecí měchovci, larvy se dostanou jenom do podkoží. Existují však i lidští měchovci, kteří se skrze kůži mohou dostat do krevního oběhu a následně do střev, kde se mohou dál vyvíjet," vysvětluje doktor.
Tropické nemoci jsou hojně diskutovaným tématem v souvislosti s klimatickými změnami. Podle agentury AP může oteplování způsobit, že se do roku 2070 začnou šířit tisíce nových virů a zvýší se riziko přenosu infekčních onemocnění ze zvířat na člověka.
"Některé infekce, které se vyskytovaly dříve typicky v tropech, se můžou pozvolně dostávat i do Evropy, zejména její jižní části. Například počet případů horečky dengue vzrostl, protože tam žije komár, který je podobný tomu tropickému. Je to jiný druh, ale přesto je schopný přenášet tropické infekce," vysvětluje doktor s tím, že mnoho infekcí, které se vyskytovaly na jihu Evropy, se s vlivem globálního oteplování pozvolna začíná posouvat na sever. "Třeba západní horečka, kterou jsme odhalili už i v Česku," doplňuje.
