Toto důrazné upozornění dnes vyslovil Ústavní soud, za posledního půl roku už podruhé.Soudy nesmí neustále odmítat rozhodnout o výši nájemného s tím, že neexistuje příslušný zákon.

Tentokrát se ústavní soudci postavili na stranu pardubického majitele domu Jana Jošta a uvedli: Za tento stav, kdy několik let neexistuje právní úprava této oblasti, je zodpovědný stát a majitelé domů na něm mohou uplatňovat náhradu škody

Ať platí stát

"Ústavní soud zdůraznil především odpovědnost státu za újmu vzniklou nepřijetím právní úpravy. Nebude-li tedy důvodný nárok pronajímatelů v plné míře uspokojen, otevírá se jim cesta uplatnění požadavku na náhradu škody vůči státu," uvedl mluvčí soudu Michal Spáčil.

Státu už tak hrozí, že bude muset platit miliardy korun po žalobách, které na tři tisíce majitelů domů podalo k Evropskému soudu pro lidská práva.

Poprvé přitom Ústavní soud rozhodl o tom, že soudy musí rozhodovat spory o výši nájemného v bytech, kde jsou činže regulovány, už před více jak čtyřmi měsíci. Průlom ale zatím nenastal, okresní a krajské soudy zatím takové důležité rozhodnutí nevydaly.

Na soudech přitom už leží desítky žalob majitelů domů a bytů, kteří se zvýšení nájemného domáhají, soudy je ale buď dosud vůbec nerozhodly nebo rozhodnutí odložily.

Soudy rozhodnutí odkládají

Například Obvodní soud pro Prahu 7 přerušil spor o regulované nájemné s tím, že chce počkat na rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Spor se týká 50metrového bytu v Praze na Letné, kde nájemníci v současné době platí měsíčně 800 korun. Majitel domu žádá zvýšení na cílovou částku 5800 korun za měsíc, kterou určil soudní znalec. Soudní spor se táhne od září 2003.

Podobně postupoval i Městský soud v Praze. "Je to zbabělé rozhodnutí," uvedl předseda Hnutí na obranu majitelů realit Girolamo Giormani, podle kterého jenom soudci protahují s tím, že se bojí rozhodnout.

Zástupci nájemníků ale tvrdí, že postup soudů je správný. "Dokud neplatí zákon o deregulaci, nemají žaloby šanci," řekl už několikrát předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček.

Nový zákon o deregulaci nájemného schválený letos v březnu přitom začne platit až od ledna příštího roku. Podle informací ministerstva pro místní rozvoj vlastní obce zhruba 400 000 a majitelé nemovitostí dalších 360 000 nájemních bytů.

Ústavní soud dnes zrušil rozhodnutí soudů v Pardubicích a Hradci Králové, které s odkazem na to, že není přijata potřebná právní úprava, zamítly stížnost majitele domu Jana Jošta.

Za diskriminaci může stát

Ten se po nájemníkovi domáhá zaplacení více jak 61 tisíc korun, tedy rozdílu mezi regulovaným nájemným a obvyklým nájemným. Regulované nájemné podle Jošta nepokrývá ani základní náklady na údržbu domu.

Krajský soud v Hradci Králové ve své odpovědi k Ústavnímu soudu uvedl, že žalobu Jana Jošta zamítl s tím, že nemůže řešit protiprávní stav, který vznikl nečinností zákonodárců. "Protiústavní stav tu existuje v důsledku nečinnosti státu," napsali soudci.

Ústavní soud ale dnes potvrdil, že soudy i přes to, že neexistuje konkrétní právní úprava, musí rozhodnout o zvýšení nájemného. "A to v závislosti na místních podmínkách, aby nedocházelo k diskriminaci. Rozhodnutí se musí zakládat na racionální argumentaci a důkladném zvážení všech okolností případu," uvedl dnes senát Ústavního soudu pod vedením soudkyně Vlasty Formánkové.

Ústavní soud proto rozhodnutí soudů v Pardubicích i Hradci Králové zrušil s tím, že jeho rozhodnutím bylo porušeno základní právo stěžovatele vlastnit majetek zakotvené v Listině lidských práv a svobod.

Jan Jošt přitom uspěl u Ústavního soudu jako majitel domu už podruhé. Už začátkem dubna Ústavní soud jeho žádosti vyhověl a případ sporu s nájemníkem o výši činže vrátil k Nejvyššímu soudu. Ten původně Joštovu žalobu zamítl.