Praha - Filip Španiel se jako lékař i vědec setkával s pacienty s vážnými duševními poruchami, kterým se plíživě zhoršoval stav, až se nemoc nakonec v plné síle rozjela.
Pak museli být dlouho hospitalizováni na psychiatrii. "Přitom by stačilo, kdyby se příznaky podchytily včas a člověk by například upravil spánkový režim nebo dávkování léků," vysvětluje odborník z pražského Národního ústavu duševního zdraví.
Přišel proto už před čtyřmi lety s nápadem, že by hrozící propuknutí mánie nebo deprese mohl hlídat "chytrý náramek", který by pravidelně odesílal k vyhodnocení údaje o pacientově denním rytmu a kvalitě spánku. To třeba náramky pro sportovce neumí.
Spojil se proto s firmou Mindpax, aby novinku vyvinula. Náramek připomínající hodinky dnes zkouší pacienti nejen v Česku, ale i v univerzitních nemocnicích v USA, Kanadě nebo Belgii.
Čím víc dat bude pohromadě, tím spolehlivěji bude systém postupně vyhodnocovat stav jednotlivých pacientů. "Naší ambicí je najít bod zlomu, kdy se pacientův stav rapidně zhorší, dlouho před tím, než se objeví problémy se spánkem, natož pak problémy s náladou," popisuje Španiel.
33 milionů lidí trpí afektivními poruchami
Takzvanými afektivními poruchami v Evropě trpí kolem 33 milionů lidí, což je víc než třeba nemocných s cukrovkou prvního stupně nebo lidí s Alzheimerovou chorobou. A za jejich léčbu se ročně vynakládá kolem 120 miliard eur. Jde o nemoc, která silně zasáhne do života člověka i jeho blízkých, protože v mnoha případech vyžaduje dlouhodobější hospitalizaci.
Autoři si teď nechávají v Německu sepsat evropský patent na technologii, která je v psychiatrické praxi ojedinělá. "V Česku jsme nenašli jediného právníka, který by dokázal evropský patent vybavit. Žádný nemá zkušenost s medicínskými technologiemi," vysvětluje volbu šéf Mindpaxu Pavel Nevický.
Do konce května má být také jasno v tom, který zahraniční investiční fond zaměřený na medicínu projekt podpoří. Podle lidí z Mindpaxu kolem něj nyní "krouží" tři vážní zájemci. Už dříve do náramků investoval několik milionů český Redwood Capital.
Zařízení tvůrci nechtějí prodávat přímo pacientům, kterým se často kvůli nemoci zhorší sociální uplatnění a poklesne jim příjem. Náramky dostanou od lékaře, peníze na to poskytnou pojišťovny. A to hlavně za přístup k datům a jejich zpracování. V nich totiž tkví celé know-how.
Data o denním rytmu a spánku se přímo z náramku denně odesílají přes cloud pomocí mobilu nebo datové základny do úložiště, kde se analyzují a srovnávají. K dispozici má projekt i velký balík spánkových dat od uživatelů mobilní aplikace českých tvůrců Sleep as Android, která funguje jako "chytrý budík". Jde o jednu z nejpoužívanějších aplikací tohoto typu na světě, takže mají experti k ruce data o spánku lidí z různých zeměpisných šířek a podmínek.
Firma už jedná s pojišťovnami
Databáze bude s přibývajícími informacemi od pacientů nabývat na hodnotě. Snahou je najít algoritmus, který předpoví nástup nemoci u každého pacienta nebo jej individuálně propočítá podle toho, co se z postupně z informací naučí.
Firma nyní jedná se zdravotními pojišťovnami, které by byly ochotné technologii podpořit. Pilotní studii domlouvá například s německou Allianz.
K lepšímu předvídání příchodu nemoci má přispět i zdokonalení dotazníkového SMS systému, který už v Národním ústavu duševního zdraví funguje deset let.
Pacienti společně se členy rodiny odesílají do databáze zprávu o tom, zda se u nich neprojevily některé příznaky. Zadané kódy pak systém vyhodnotí, díky čemuž dokáže "vychytat" krizový moment. Míru návratu schizofrenie nyní snižuje na pětinu. "Nová verze bude mít méně otázek a bude lépe předpovídat. Společně s náramkem by tak lékaři neměla uniknout 'ani myš'," věří Španiel.
S podobnou technologií bránící rozvoji depresí nebo mánií se snaží prorazit například i dánská firma Monsenso. Stav pacienta vyhodnocuje mobilní aplikací, pomocí technických parametrů jeho hlasu.
