Praha - Děkujeme, odcházíme! Takový vzkaz vládě poslali čeští lékaři dlouhodobě nespokojení se svými platy.
Ze svých míst se na začátku roku rozhodla odejít téměř čtvrtina všech českých doktorů. Od 1. března tak hrozil kolaps zdravotní péče.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) po téměř dvouměsíčním jednání lékařům ustoupil. Ještě letos dostali přidáno 5 až 8 tisíc. Od roku 2012 měli mít plat o 10 % vyšší.
Jenže už na podzim bylo jasné, že ministerstvo dojednané podmínky nesplní. Heger přidá zdravotníkům jen 6,25 %, na víc prý zatím nejsou peníze. Lékaři založili novou výzvu, tentokrát s názvem "Zůstáváme, plňte sliby", s ministrem se ale nedohodli.
Zvyšte nám platy nebo v roce 2011 nenastoupíme do práce, vyzvali lékaři vládu 15. května minulého roku. Právě tehdy vznikla výzva "Děkujeme, odcházíme" Lékaři v ní požadovali hlavně zvýšení mezd tak, aby základní plat bez přesčasů odpovídal 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy v ČR.
Už v září se k protestu připojilo 3000 lékařů a další se přidávali v průběhu podzimu. Všichni garantovali, že pokud vláda nevyhoví jejich požadavkům, podají k 1. lednu výpověď.
Ministr Heger ještě v průběhu podzimu uklidňoval pacienty, že doktoři své výhružky nemyslí vážně a výpovědi nakonec nepodají. Jenže na začátku ledna se ukázalo, že doktoři nehodlají ustoupit.
Výpověď podalo 3831 lékařů, téměř čtvrtina ze všech českých doktorů. Odejít chtěli hlavně lékaři z klíčových oborů jako anesteziologie, chirurgie, interna a zobrazovací metody. Reálně tak hrozilo, že některé nemocnice budou muset 1. března, až vyprší výpovědní lhůta, zastavit operace.
Takhle probíhala odborářská kampaň, podívejte se:
V lednu už proběhla první jednání s odboráři, ale bez velkého úspěchu. 12. ledna ministr poslal lékařům otevřený dopis, ve kterém napadl odborářskou kampaň a doktory vyzval, aby své výpovědi stáhli. Zvyšování platů slíbil v příštích letech.
"Hodlám podpořit navyšování platů veškerého zdravotnického personálu, a pokud ještě chvíli vydržíte snášet svůj pocit beznaděje a neodejdete, zvyšování úrovně financování nemocnic a mezd začne v příštím roce," napsal ministr v dopisu.
Většině lékařů ale vágně formulovaný slib nestačil. Na konci ledna ministr vyzval odboráře, aby akci odložili alespoň na půl roku. Ministerstvo prý podle něj potřebovalo čas, aby se ukázalo, že reformy začínají fungovat. Lékaři to ale důrazně odmítli.
Změna úhradové vyhlášky
V samém závěru ledna nabídl Heger lékařům řešení. Měla jím být změna úhradové vyhlášky od 1. dubna na úroveň roku 2009. Tím by se uspořily dvě miliardy určené prioritně na platy lékařů. Pro lékaře by to znamenalo navýšení hodinové mzdy o 15 až 50 korun.
Vypadalo to, že ministr se s odboráři dohodne, jednání se ale během února dál komplikovala. Lékaři totiž požadovali záruku, že se budou moci vrátit na svá původní místa, ministr jim ji ale odmítl dát.
Do situace se navíc vložila i skupina zdravotních sester, která chtěla část z nabízených dvou miliard pro sebe. Ministr jim přislíbil půl miliardy, na lékaře tak zbyla jen miliarda a půl a z dohody opět sešlo. Nemocnice se proto začaly připravovat na krizový scénář 1. března.
Vláda plánovala, že by v krizové situaci pomohla armáda. Pacienty by svážely vojenské vrtulníky a sanitky. Fakultní nemocnice dostaly příkaz nepřijímat od konce února neakutní pacienty, aby měly v březnu dost lůžek pro neodkladné případy.
Ministr zdravotnictví navíc slíbil lékařům, kteří by pokračovali v práci, že neponesou trestněprávní či jinou odpovědnost kvůli případnému přetížení a obtížným podmínkám, za nichž by museli pracovat.
Nemocnice mezitím hledaly lékaře přes inzeráty. V plzeňské fakultní nemocnici si dokonce najali agenty z personálních agentur.
V polovině února byla dohoda na světě
V polovině února se však přiblížilo mírové řešení. Ministr se s odboráři dohodl na podpisu memoranda. V něm doktorům slíbil navýšení platů do dvou let i s přesčasy na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy v zemi a účast na přípravě zdravotnických reforem.
Podle memoranda dostali lékaři ještě letos 5 až 8 tisíc korun navíc. Od roku 2012 se platy měly zvýšit o deset procent. Odboráři vyzvali lékaře, aby své výpovědi začali stahovat.
Stahování výpovědí na několik dní zkomplikoval fakt, že hlavní organizátor akce Martin Engel nebyl přijat zpět na své místo. 23. února, kdy memorandum schválila vláda, už ale vzala výpověď zpět drtivá většina lékařů.
Z Engela se na konci protestní akce stal profesionální placený odborář. Jeho hlavní pracovní náplní se stala příprava reforem a především dodržování memoranda.
První problémy s memorandem musel Engel řešit už na podzim. Místo slibovaného desetiprocentního růstu mezd v roce 2012 nabídl ministr lékařům jen 6,25. Na víc prý nejsou peníze. Lékaři s tím ale nesouhlasili a v listopadu spustili novou kampaň "Zůstáváme, plňte sliby". Zatím se však s ministrem nedohodli.
Lékaři se navíc obávají toho, že nedostanou ani slibovaných 6 procent. Rozhodli se ale počkat do února. Pokud na výplatní pásce peníze navíc nenajdou, hodlají protestovat znovu. Přesnou formu protestů ale zatím tají.
Akce českých lékařů inspirovala letos na podzim i jejich slovenské kolegy. Slovenští doktoři požadovali vyšší mzdy, méně přesčasů a zastavení přeměn nemocnic v akciové společnosti. Výpověď na začátku října podalo 2 400 lékařů.
Strany se do 1. prosince, kdy lékařům skončila výpovědní lhůta, nedokázaly dohodnout a nemocnicím chyběly přibližně dvě tisícovky lékařů. Lékaři nepřišli do práce ani přes vyhlášený krizový stav a péče v nemocnicích začala kolabovat.
Hned druhý den krize se ale lékaři a vláda dohodli. Lékaři si vymohli zvýšení platů, ne však tak velké, jak původně očekávali. Výpadek v péči ale pokračoval ještě několik dní, než doktoři podepsali nové smlouvy. Na čas na Slovensku vypomohli i čeští armádní lékaři.
