Vědci nástroj Bravemind vyvíjí z pracovny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Společně s reportérem Aktuálně.cz zde projdou zhuštěnou ukázku terapie, ve které se pacient za využití virtuální reality postupně obrňuje proti svým strachům. Reportér si kvůli arachnofobii zvolil jako terapii interakci s digitálním pavoukem.
Za novou metodou stojí tým trojice vědců z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně. Psychologický dohled zajišťuje Vojtěch Juřík. Oto Janoušek má na starosti expertizu týkající se biosignálů, tedy měřitelných signálů, které vysílá lidské tělo, typicky srdeční tep. Virtuální modely pavouků, letadel nebo pádů z obrovských výšek designuje Vratislav Čmiel.
"Psychoterapeuti si při léčbě fobií dosud museli sami zajišťovat fobické stimuly, tedy věci, kterých se jejich klienti bojí. To znamená třeba chodit do zoo pro exotická zvířata, což stojí čas a je to logisticky náročné, někdy dokonce nemožné. Když jde o strach z požáru, nemůžete jen tak zapálit oheň v pracovně," vysvětluje Oto Janoušek, zatímco zajišťuje brýle a zapíná hrudní pás na měření tepu. Psychoterapeutům, kteří léčí fobie už mnoho let, má nyní práci usnadnit virtuální realita.
Bravemind, tedy set brýlí pro virtuální realitu, hrudního pásu na monitorování srdce a tabletu se speciálním softwarem, podle jeho vývojářů uvolní terapeutům ruce a léčbu zefektivní. Lidé se díky němu postaví strachům, které dříve nemohli pokoušet.
Posouvat své hranice
Jakmile je vše na terapii připravené, ozývá se Vojtěch Juřík: "Když se podíváte dolů, uvidíte ho na hřbetu pravé ruky." Přes brýle místnost působí beze změny, při pohledu dolů se ale po zápěstí reportéra sápe snovačka jedovatá, známá také jako černá vdova. Srdeční tep, který mu Oto Janoušek průběžně monitoruje, okamžitě vystřeluje do kritických hodnot.
Po překonání prvotní paniky a chvíli zkoumání je vidět, že model pavouka není dokonalý. Chybí mu drobné detaily a jeho pohyb se opakuje v jasném vzorci, přesto vyvolává potřebnou reakci. Na pravou ruku se reportér zvládne podívat jen s velkým odporem. Tep zvolna klesá, stále se ale pohybuje na vysokých číslech.
"Pomocí tepu vidíme důležitá data, během několika sezení sledujeme změny. Víme, kdy už je toho na pacienta příliš, a naopak kdy můžeme přitlačit," vysvětluje význam měření Janoušek. Podle Juříka se sledováním tepu jde vyhnout nežádoucím reakcím, jako je disociace, tedy odosobnění. "Když je toho na člověka příliš, mentálně se vzdálí, takzvaně sleduje sama sebe. Takhle si akorát zadělává na další problémy," říká psycholog.
Následují připravená cvičení. Přiblížit si pavouka, například k obličeji, zvětšit jej nebo dokonce přesunout na jinou část těla. Cíl je, aby člověk při terapii posouval své hranice. Kontrolovaným dýcháním, kterým reportéra provází cvičení na tabletu, si mezitím snižuje tep, až se dostane zpět do klidových hodnot.
Na konci sezení vědci prezentují výslednou křivku. Naposledy reportérovi vystřelil tep značící paniku mimoděk, když při sundávání brýlí omylem přesunul černou vdovu na svůj obličej.
Během několika minut tak vědci prezentují velmi zhuštěný obrázek terapie, která by jinak s klienty zabrala několik sezení.
Poté přichází druhý scénář, pád z výšky. Na rozdíl od setkání s pavoukem zde člověk už nevidí své fyzické okolí, nýbrž ho virtuální realita naprosto pohltí.
Reportér se ocitá na virtuální plošině vysoko v digitálních horách. Při pohledu doprava je vidět velká koule. Cílem je ji za použití ovladače přibližovat, dokud člověka nestlačí z plošiny. Poté přichází několik vteřin volného pádu do údolí, které bylo jen před okamžikem stovky metrů hluboko, a náraz do země. Pád, let ani dotyk koule samozřejmě nejde nijak cítit, reakci ale přináší. "Simulaci jsem procházel stokrát, přesto se mi při dopadu vždy podlomí kolena," říká Janoušek a přiznává strach z výšek.
Může stačit deset sezení
Bravemind je navržený pro takzvanou expoziční terapii, která spočívá v postupném vystavování se fobiím. "Lidé se tak mohou postupně laicky řečeno otužit," přibližuje Juřík. Podle něj jde o pragmatickou, ozkoušenou a účinnou metodu, kterou lze využít u většiny populace. "Terapie přináší výsledky rychle. Uvádí se, že proti některým fobiím se jde zocelit už během desíti sezení," dodává.
Odborníci fobii definují jako ochromující strach. Lidské tělo se při fobické reakci chová, jako by bylo v ohrožení života, i když není. "O fobiích se samozřejmě mluví. Jsou ale tak všeobecně rozšířené, že mám pocit, že ne dostatečně zeširoka. Uvádí se, že jimi po světě trpí 1,2 miliardy lidí, v Česku až polovina populace, což se zdá neuvěřitelné. Musíme ale brát v potaz, že různých druhů fobie jsou tisíce," dodává Juřík.
V posledních letech se chce fobii zbavovat stále více lidí, shodují se vývojáři Bravemindu. "Dostávají se do situace, kdy je řešení nevyhnutelné, musí například pracovně cestovat a fobie z létání jim to znemožňuje. Mimoto může být řešení fobie i forma práce na sobě samém. Člověk zná svůj velký limit a rozhodne se jej s odborníkem překonat," shrnuje Juřík.
Strachy z věcí i okolí
První klienti si při terapiích budou moci Bravemind vyzkoušet v průběhu příštího roku, kdy se vývojáři chystají poslat první prototypy k psychoterapeutům na testování do praxe. Trojice vědců uspěla v červencovém finále soutěže Prototypuj a ověřuj Jihomoravského inovačního centra a na dokončení projektu získala téměř 320 tisíc korun. Předpokládají, že cena produktu, kterou budou pracoviště platit za používání platformy, se bude pohybovat v řádech jednotek až nižších desítek tisíc korun ročně.
Scénáře, které mají vědci zatím připravené, se zabývají specifickými fobiemi - strachy ze situací, věcí nebo lidí. Druhou velkou kategorií jsou sociální fobie. "To je strach z interakce s okolím, respektive strach z toho, jak nás naše okolí hodnotí. Dochází k nim, když se člověk takzvaně dává všanc," vysvětluje Juřík.
Dodává, že tyto fobie se v posledních letech rozmohly zejména u dětí, které zažily distanční výuku při pandemii. Vědci věří, že i s touto kategorií fobií bude moct pomoci virtuální realita. "Ale to je zatím samozřejmě výrazně složitější než namodelovat němého pavouka," uzavírá Juřík.
Mohlo by vás zajímat: "Berte to vážně." Vědec popsal, kdy začne být umělá inteligence opravdu nebezpečná (5. 12. 2023)
