Kyberútok způsobil brněnské fakultní nemocnici škody v desítkách milionů korun

ČTK ČTK
Aktualizováno 17. 4. 2020 11:38
Fakultní nemocnici Brno vznikla při březnovém kybernetickém útoku škoda v desítkách milionů korun, informoval její ředitel Jaroslav Štěrba. Nemocnice přišla například o některá administrativní a ekonomická data nebo o internetový objednávkový systém u dárců krve. Před možnými hackerskými na nemocnice varoval v posledních dnech úřad pro kybernetickou bezpečnost.
Foto: Fakultní nemocnice Brno

Nemocnice se stala terčem útoku 13. března, podle ředitele Jaroslava Štěrby už jede naplno. "Některé systémy nejsou tak uživatelsky přátelské a rychlé, jedou na omezený počet serverů, ale postupně je zapojujeme," uvedl Štěrba.

Primářka transfuzního oddělení Hana Lejdarová uvedla, že odběry krve klesly zpočátku zhruba na polovinu, nyní se dostaly asi na 70 procent normální situace. Denně za normálního stavu nemocnice i s dalšími pracovišti provedla asi 180 odběrů, v Brně asi 120.

Nemocnice se snaží dárce informovat o aktuální situaci. "Nyní bohužel nemáme k dispozici objednávací nástroj než telefonicky. Náš internetový objednávací systém nepřežil ten kybernetický útok. Byla odeslaná objednávka na nový, mohl by fungovat v horizontu deseti dnů," uvedla Lejdarová.

Podle Štěrby se ztratila některá administrativní a ekonomická data. Data pacientů ale nemocnice má, podařilo se obnovit i historii e-mailové komunikace. Bližší informace k útoku Štěrba nechtěl říct a odkázal na policii a Krajské státní zastupitelství v Brně, které situaci dozoruje. Státní zastupitelství zatím bližší informace neposkytuje stejně jako Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, který se situací zabýval. Úřad ve čtvrtek také upozornil, že by se v brzké době mohly stát kybernetické útoky na více cílů včetně nemocnic.

Před dalšími útoky varoval NÚKIB

Před možnými kyberútoky na nemocnice a další cíle v nejbližších dnech varoval ve čtvrtek Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Podle něj mohou nastat závažné kybernetické útoky na informační a komunikační systémy v České republice ve větším počtu. Tato rozsáhlá kampaň může podle úřadu způsobit závažné dopady na dostupnost, důvěrnost či integritu informací u důležitých informačních a komunikačních systémů. Úřad hrozbu hodnotí na úrovni vysoká, tedy hrozba je pravděpodobná až velmi pravděpodobná.

Podle zjištění NÚKIB jsou už tyto útoky v přípravné fázi, což se děje zejména prostřednictvím takzvané spear-phishingové kampaně, což je cílený internetový útok na konkrétní osobu.

Premiér Andrej Babiš vedl, že stát věnuje možným útokům maximální pozornost. Ostře v té souvislosti kritizoval načasování útoků na dobu epidemie nového typu koronaviru, označil jej za "prasárnu". "Nejdřív to bylo takové oťukávání, co naše systémy vydrží, teď údajně došlo k nějakým útokům na nemocnici a ministerstvo zdravotnictví," uvedl. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ve čtvrtek uvedl, že v některých nemocnicích i na jeho resortu už útoky nastaly, ale podařilo se je zachytit.

Video: Haller: Útok na benešovskou nemocnici? Stačí jediná chyba, hackerům jde jen o peníze

Útočníci často nevědí, koho vlastně napadli. Útočí večer, protože je menší pravděpodobnost, že je někdo odhalí, říká odborník na zabezpečení sítí. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy