Kde byly bouřky, může houbař uspět. Zalévat houby je ale marná práce, říká mykoložka

Magdaléna Čevelová, Marie Kolajová
27. 7. 2019 16:58
Letošní suché léto a vysoké teploty mají negativní dopad i na růst hub. Přesto v místech, kde byly v posledních dnech vydatnější bouřky, mohou mít houbaři štěstí. O to spíš u potoků či rybníků. Podle mykologů se v létě daří hlavně hřibu kováři a štědrý je i výskyt holubinek. "Kvůli změně klimatu začínají houby růst i v domácích květináčích, kde je teplo a vlhko," říká mykoložka Muzea východních Čech Tereza Tejklová.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Jak ovlivňují tropické teploty bez srážek růst hub?

Velmi negativně. Vysoké teploty a nedostatek srážek způsobují to, že houby skoro nerostou. Pokud je někde najdeme, tak pouze ojediněle. Navíc bývají velmi často červivé.

Jsou i přesto místa, kde je v těchto vedrech větší šance na úspěch?

Většinou jde o nějaká vlhčí místa u kraje potoků, břehy rybníků nebo i třeba vlhčí sníženiny. Také jsou zapálení houbaři, kteří mají vyhlédnutá svá místa, kde najdou houby za každých podmínek. Takže i letos houby rostou.

Myslela jsem spíše geograficky.

Přímo o konkrétních oblastech moc hovořit nejde. Šance je vyšší tam, kde byly lokální bouřky. Což je v případě posledních tří týdnů Šumava nebo obecně příhraniční oblasti, Vysočina a Beskydy. Naopak houby téměř nerostou na Hradecku, ve středních Čechách a na jižní Moravě.

Je větší šance na úspěch v listnatém, nebo jehličnatém lese?

Obecně v létě podle mých zkušeností bývají lepší listnaté lesy, v tomto teple bych ale zkusila vsadit na jehličnaté nebo smíšené lesy vyšších poloh.

Kterým druhům hub se v suchém podnebí daří?

Rostou převážně typicky letní druhy. Ať už se jedná třeba o hřiby kováře, koloděje, případně i hřiby smrkové. Poměrně hodně rostou holubinky, mezi kterými se dá docela dobře vybrat. Na místech, kde byly v minulých týdnech bouřky, mají lidé šanci najít i bedli.

Jedlých hub tedy v lesích momentálně moc nenajdeme. Co jedovaté houby?

To se nedá takto rozdělit, houby buď rostou, nebo ne. V této souvislosti bych řekla, že houba, která u nás statisticky způsobuje nejvíce otrav, je pečárka zápašná neboli žampion zápašný. Vyrůstá po lokálních srážkách v poměrně hojném množství. Pečárka vyroste v parku nebo u domu, lidé jsou nadšeni, seberou ji, ale netuší, že riskují otravu. Je to sice jen lehká zažívací otrava, která způsobuje zvracení a průjmy, ale i to je nepříjemné. Viděla jsem už fotky z letoška, v lesích roste i naše nejjedovatější houba muchomůrka zelená, i na tu se dá v suchu natrefit.

Dá se již nyní odhadnout, zda bude hlavní houbařská sezona bohatá?

To se vůbec odhadnout nedá. Hrozně moc záleží na počasí. Výhledy meteorologů nejsou příliš příznivé. Až do začátku srpna by měly být teploty okolo třiceti stupňů a bouřky minimální. Srpen také bude sušší s nadprůměrnými teplotami. Tedy i to předpovídá, že houby pravděpodobně moc neporostou. Nicméně v loňském roce byla první polovina léta také hodně suchá, ale houby se na konci září objevily. Ještě není třeba házet flintu do žita.

Může mít změna klimatu dlouhodobý dopad na růst hub i do budoucna?

Určitě je to možné. Už v posledních několika letech byly zaznamenány případy, kdy jsme v Česku našli druhy, které se tu normálně nevyskytují. Může to být samozřejmě náhoda, ale vesměs to byly druhy teplomilné, které známe z jižní Evropy. Například hřib dupainův, který je nejedlý a někteří jej považují dokonce za jedovatý. Dále jsme také našli nejedlou mřížovku červenou. Co mohou lidé běžně pozorovat, je nárůst výskytu drobných bedliček v květináčích.

Dá se houbám v suchu nějak pomoct?

Systémově by pomohla opatření pro zadržování vody v krajině. Jednotlivec moc pomoct nemůže, kolegové chodili houby zalévat, ale byla to marná práce.

To byl nějaký experiment?

Byla to čistě iniciativa mého kolegy. Chodil s PET lahví a zaléval již trochu vyrostlé houby. To však nemělo žádný smysl, protože podhoubí se táhne v hloubce pod půdou. Když zalijete houbu třeba kropičkou, nebude mít na ni voda skoro žádný vliv, protože jsou ty její kořeny i několik centimetrů pod povrchem půdy. To by se musely lesy zalévat z vrtulníku, aby to mělo nějaký reálný dopad.

Kdy je tedy nejvhodnější doba na houbaření?

Obecně je hlavní sezona na podzim. Především díky velkému množství srážek a nižším teplotám, které houby vybudí. Ale pokud člověk rád houbaří, může i nyní jít na procházku do lesa a třeba bude mít štěstí.

Našla jste vy sama tento rok už nějaký houbařský úlovek?

Z jedlých hub zatím ne, nenarazila jsem na nic zajímavého. Tím, že sbírám to, čemu ostatní říkají prašivky nebo choroše, už mám letos nasbíráno několik stovek vzorků. Nemohu si stěžovat. Z jedlých hub jsem ve větším množství zahlédla jen holubinky.

U aplikace se musí používat selský rozum, je to jen hračka, pomůcka pro houbaře, lidé nesnědí houbu, kterou neznají, říká autor Aplikace na houby. | Video: DVTV, Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy