"Zápas s kůrovcem prohráváme, ačkoli Jihočeský kraj dělá maximum pro to, aby skóre otočil. Těžko můžeme bojovat proti kalamitě, když Národní park Šumava, který zaujímá velkou část postiženého území, odmítá jakýkoli zásah," uvedla Stráská.
Podle ředitele národního parku Pavla Hubeného ale proti škůdci, který napadá převážně smrky, park zasahuje na třech čtvrtinách své rozlohy. Dodal, že za kůrovcovou kalamitu v Jihočeském kraji nemůže park Šumava, ale sucho.
Stráská uvedla, že masivní rozmach kůrovce je vidět například v šumavských lesích poblíž Strážného na Prachaticku. "Radvanovický hřbet, který je vidět ze silnice na Strážný, patří k té jedné čtvrtině, kde se zásahy neprovádějí. Nejde o území nepřístupné a doporučujeme každému, aby toto místo navštívil. Uvidí pod odumírajícími smrky nový smíšený les, uvidí smrky, které přežily gradaci (kůrovce) a společně s buky jedlemi tvoří nosnou kostru budoucího přírodního lesa," reagoval Hubený.
Setkání mezinárodní pracovní skupiny ve Freyungu se zúčastnili například zástupci dolnorakouského zemského lesního hospodářství, zemského lesního hospodářství Horního Rakouska, lesníci z Bavorska a Horní Falce, představitelé Jihočeského kraje a Kraje Vysočina a také státního podniku Lesy ČR.
"Považujeme za podivné, že paní hejtmanka nepřizvala do pracovní skupiny žádného zástupce Národního parku Šumava, ministerstva životního prostředí, Národního parku Bavorský les nebo zástupce bavorských státních lesů," řekl Hubený.
