Preview - Jullian Assange je nepochybně kontroverzní osobností. Škoda, že to samé zřejmě neplatí o The Fifth Estate. Adaptace knihy Inside WikiLeaks technologického aktivisty Daniela Domscheita-Berga si z filmového festivalu v Torontu odnáší veskrze průměrné ohlasy.
Snímek jistě vznikl jako další z reakcí na úspěch The Social Network Davida Finchera. Ukázalo se, že introvertní nerd může být hrdinou nejen komedie jako dosud, ale klidně i plnohodnotného dramatu. Kromě hned dvou pokusů o ztvárnění příběhu Steva Jobse se tedy na vlastní životopis mohl těšit i Assange. Zatím se však zdá, že zopakovat fungující vzorec nebude pro filmaře tak snadné, jak čekali.
Jak je důležité míti Benedicta
Práva na dvě knihy o životě Assange, vedle Inside WikiLeaks ještě WikiLeaks: Inside Julian Assange's War on Secrecy, zabralo v roce 2011 studio Dreamworks Stevena Spielberga, ačkoliv samotný Spielberg osobní účast na jakékoliv úrovni okamžitě popřel.
Assange okořenil produkci prohlášením, že si přečetl scénář a považuje ho za útok na WikiLeaks i sebe.
Režijní křeslo poměrně rychle obsadil Bill Condon. Tvůrce ceněných dramat často s homosexuální tématikou (Kinsey, Bohové a monstra) si pošramotil pověst účastí na posledním dvojdílu Stmívání, které z bludného kruhu trapnosti nedokázal vyvést a dal zapochybovat o vlastním talentu. Životopis kontroverzní osobnosti pro něj měl být nejspíš vykoupením.
Zakladatele WikiLeaks málem ztvárnil Jeremy Renner (Bourneův odkaz, Avengers) a Domscheita-Berga zase James McAvoy (Wanted, X-Men: první třída). Nakonec ale padla volba na stále populárnějšího Benedicta Cumberbatche (Sherlock, Star Trek: Do temnoty) a Daniela Brühla (Good Bye, Lenin!, Hanebný pancharti). Právě na vztah těchto postav se snímek zaměřuje.
Pro protagonistu si produkce nemohla přát lepší jméno. Málokterý herec je dnes tak „v módě" jako Cumberbatch, aniž by zatím překročil „otravnou" hranici všudypřítomné hvězdy. Jistě se k ní ale blíží.
Cumberbatchova kariéra připomíná vzestup Ryana Goslinga, který byl posledních pár sezón natolik nepřehlédnutelný, až už se mnohým okoukal, a zdá se, že „goslingománie" pomalu končí. Doby, kdy si hvězdy dokázaly vybudovat trvalou zářivou kariéru, jsou nejspíš pryč a nováčci dávají přednost co největšímu vytěžení náhlé popularity. Uvidíme, jak dopadne moderní Sherlock.
Co si s ním počít?
The Fifth Estate pro hereckou kariéru Benedicta Cumberbatche rozhodně nebyl šťastnou volbou. „Od prvního okamžiku působí ošuntěle a zmateně," shrnuje problémy Kevin Jagernauth z The Playlist s tím, že snímek otevírá až směšně špatná titulková sekvence, což nevěstí mnoho dobrého. Film se podle něj spíš než WikiLeaks podobá Wikipedii, protože epizodicky a schematicky popisuje události bez pořádné emocionální účasti a zájmu.
„Filmaři si nejsou jistí, kým má vlastně Assange být. Hajzlem? Oportunistou? Aktivistou? Možná všemi najednou, na každý pád ale jeho povaha, v jednu chvíli připomínající neomylného proroka a v další obyčejného egoistu, nepůsobí ukotveně ani přesvědčivě."
Dennis Harvey z Variety dodává, že snaha debutujícího scenáristy Joshe Singera (s televizními zkušenostmi z Fringe nebo Anatomie vraždy) naplnit každou řádku textu hloubkou je až příliš patrná. Condonovu režii a kameru Tobiase Schliessera označuje za veskrze adekvátní námětu.
„Není divu, že dvě nejsilnější scény patří mezi těch pár, jež jsou natolik pomalé, že dovolují zobrazit nuance," podotýká Harvey směrem k překotné rychlosti vyprávění.
Owen Gleiberman z Entertainment Weekly je jako jeden z mála spokojený. Označuje The Fifth Estate za „vybroušené a vzrušující drama," čímž se staví mezi pár diváků, kteří neavizují spíš utahanost z té vřavy.
Jordan Hoffman z The Film naopak shrnuje svůj zážitek jednoduše dvěma slovy: „Příšerně povědomé."
Catherine Shoard z The Guardian patří mezi ty spokojenější, soustředí se na kvalitní herce, především „zářícího" Cumberbatche podávajícího „virtuózní impresi" Assange.
The Fifth Estate málokoho urazilo, málokoho nadchlo, hodnocení se tedy pohybují okolo průměru. Pro zobrazení života jedné z nejkontroverznějších postav dneška to je svým způsobem nejhorší možné vysvědčení. Nebo jen divákům v Torontu unikla kvalita Condonova snímku? Dozvíme se to 17. října i v českých kinech.
