Brno - Většinu nejslavnějších snímků i málo známá raná díla fotografa Jaromíra Funkeho vystavuje Moravská galerie v Brně. Novou expozici kurátoři nazvali Mezi konstrukcí a emocí, čímž zároveň naznačili rozpětí Funkeho díla.
Výstava je rozčleněna do řady oddílů, které dokumentují postupný vývoj a všechna tvůrčí období jednoho z průkopníků moderní fotografie.
"Jeho dílo je poměrně komplikované, člení se do mnoha period. Nerozvíjel přitom jen jednu linii, paralelně tvořil ve více okruzích, které se mnohdy prolínaly. V jeho době to bylo něco výjimečného," řekl kurátor Antonín Dufek.
Ze slavných cyklů výstava prezentuje například Abstraktní foto, Sklo a odraz, Novou architekturu a sérii snímků Fotografie vidí povrch. Závěr Funkeho díla patřil cyklům Pralesy, Podkarpatská Rus, Louny, Pražské kostely a dalším místopisným dílům, taktéž zastoupeným ve výstavních síních Místodržitelského paláce. Celkem výstavu tvoří 158 fotografií.
Funke není tak populární jako Josef Sudek nebo František Drtikol. Podle Dufka to není jen tím, že příliš nefotil akty, ani tím, že zemřel ve věku, kdy Sudek teprve začínal své zralé dílo.
Hlavním důvodem je to, že Funke byl především průkopníkem, který vyšlapával nové cesty a hledal nová řešení.
„Kdyby Jaromír Funke žil tak dlouho jako jeho přítel a kolega Josef Sudek a kdyby jeho fotografické dílo nebylo ukryto čtyřicet let za železnou oponou, tato jednoduchá a elegantní kompozice by asi byla šířeji akceptována jako důležitá ikona modernismu. Jeho fotografie domácích předmětů by měly být právě tak známé jako Límečky Paula Outerbridge z roku 1922 nebo Soustruh Paula Stranda z roku 1923," napsala o fotografii Talíře kurátorka fotografie v Museum if Fine Arts v Houstonu.
"V moderní fotografii je máloco, s čím by Funke nezačal, v čem by nebyl jeden z prvních. V historii fotografie mu patří daleko významnější místo než kterémukoliv jinému fotografovi od nás," řekl Dufek.
Jaromír Funke (1896-1945) se počátkem 20. let vydal na cestu k abstrakci, která vyústila v jeho vlastním směru - fotogenismu.
Později reagoval také na kubismus, novou věcnost a konstruktivismus, stejně jako poetismus a surrealismus. Byl typickým avantgardistou, který musel vždy alespoň o krůček předstihnout své současníky.
Soudobou scénu inspiroval nejen jako autor, ale také jako pedagog, kritik a teoretik. Zemřel jako nepřímá oběť druhé světové války. Kvůli bombardování jej nemohli včas operovat.
Výstava těží z bohaté fotografické sbírky Moravské galerie, z fondů Uměleckoprůmyslového muzea v Praze i dalších veřejných a privátních sbírek. Kromě fotografií najdou návštěvníci v Místodržitelském paláci také portréty Funkeho od jiných autorů, fotoaparáty a další předměty z pozůstalosti. Expozice potrvá do 19. ledna. Doprovází ji nová monografie o Funkeho díle.
