Cimrmanolog Miloň Čepelka hraje 40 let ženy. Na podpatky mám nadání, říká

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
8. 10. 2013 9:35
Miloň Čepelka patří k zakládajícím členům Divadla Járy Cimrmana, ve hrách českého génia vystupuje již od října 1967. I přes svůj pokročilý seniorský věk stále září například hned v historicky první hře Akt, na kterou se diváci opakovaně vrací i kvůli jeho jedinečným tanečním kreacím v roli matky Žílové. "Nic moc jsem nemusel cvičit. Mám asi k chůzi na vyšších podpatcích nadání," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Miloň Čepelka.
Žílová (Miloň Čepelka) tančí tanec plný lásky a vášně s Žílou (Jaroslav Weigel).
Žílová (Miloň Čepelka) tančí tanec plný lásky a vášně s Žílou (Jaroslav Weigel). | Foto: Divadlo Járy Cimrmana

Praha - Miloň Čepelka patří k zakládajícím členům Divadla Járy Cimrmana. Vystupuje v něm již od prvního veřejného představení, tedy od 4. října 1967. Tehdy se v Malostranské besedě konala premiéra hry Akt.

V ní dodnes září v roli matky Žílové. Tak jako se chodí "k Cimrmanům" opakovaně třeba na Záskok kvůli Prácheňskému v podání Zdeňka Svěráka, chodí se několikrát i na Akt kvůli jedinečným kreacím Miloně Čepelky v roli matky Žílové.

I přesto, že koncem září 2013 oslavil úctyhodné 77. narozeniny, stále dokáže jedinečně ztvárnit mámu od pěti dětí, bývalou modelku, a to včetně několika fyzicky velmi náročných vášnivých tanců na podpatcích.

Těžko byste v Česku našli jiné herce, kteří 46 let účinkují v jedné hře. Kromě Miloně Čepelky se to ještě dá říct jen o jeho kolegovi spoluzakladateli, Zdeňku Svěrákovi.

Aktuálně.cz: S Cimrmany jste zažil i historicky první premiéru, od níž teď v říjnu uplynulo 46 let. Tenkrát hrál ale ještě matku Žílovou Karel Velebný…

 Byl jsem na jevišti, ale jen v úvodním semináři jako tajemník Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla Járy Cimrmana.

A.cz: Alternoval jste v Aktu matku Žílovou s Karlem Velebným, nebo ji hrál sám a vy jste ji pak převzal?

Hrál ji Karel, převzal jsem ji až po jeho úrazu při autohavárii po necelých dvou letech.

A.cz: Netušíte alespoň přibližně, kolikátou reprízu Aktu jste odehráli? Stačí klidně jen odhad ve stovkách. Vím, že Vyšetřování ztráty třídní knihy či Hospoda na mýtince již oslavily 1000. reprízu.

Tuším. Ale tušení je nepřesné: myslím, že je to okolo osmi stovek.

A.cz: Matka Žílová patří k postavám, kvůli kterým se na Cimrmany chodí i několikrát na jednu hru. Jaký máte vztah k této roli?

Taky patří k mým nejmilejším.

A.cz: Aniž bych se nějak chtěla dotknout vašich kolegů, přijde mi, že máte nejlepší fyzičku, což prokazujete mimo jiné právě ve vášnivých tancích matky Žílové. Jak to děláte v takovém věku?

Nepřeceňujte mě. Jeviště je zkrátka magický prostor, tam se dějí věci jinde jen těžko možné.

A.cz: Jak jste nacvičil takový rychlý pohyb v lodičkách s podpatkem?  Na tak vysokých bych se bála rychleji pohybovat i já jako žena…

To nebylo třeba cvičit. Mám asi k chůzi na vyšších podpatcích nadání. Ostatně nejsou to lodičky a výška kramflíčků je jen střední.

A.cz: Váš kolega a ve hrách Akt a Posel světla i váš manžel, Jaroslav Weigel, říkal, že to jsou boty jeho skutečné manželky.

Ano, opravdu jsou to botky patřící původně paní Janě Weigelové.

A.cz: Po vašich výstupech s manželem Žílou následují bouřlivé aplausy. Ostatně podobně je tomu ve všech dalších cimrmanovských hrách. Těch potlesků na otevřené scéně bývá opravdu hodně. Nabíjí vás to energií? Jak se cítíte?

To víte, že nabíjí. Díky divákům se cítíme mladší.

A.cz: Proč s vámi tuto roli nikdo nealternuje?

Na alternace v Aktu nedošlo. Ani ostatní role v Aktu nejsou alternovány, interpreti v dalších úlohách se jen různě vystřídali.

A.cz: Přisoudil vám úspěch matky Žílové hraní ženských postav?

Na to by měl odpovědět náš režisér Láďa Smoljak, ale protože už nemůže, soudím, že ano. A trochu se patrně jako důvod přidala i má tělesná - řekněme drobnost.

A.cz: Jednou z výjimek je mimo jiné Záskok, kde nehrajete Vlastu, nýbrž šikovatele Vogeltanze. Neuvažovalo se ani na chvíli, že by ženská role byla opět vaše? Nebo jste měl spíše navázat na poručíka Pihrta z Lijavce?

Nevím, jaké byly úvahy autorů před obsazením rolí. Třeba si řekli, že bych upadl do stereotypu, a chtěli mě toho uchránit. Ale já se i v uniformách, tedy myšleno na jevišti, cítím dobře.

A.cz: Jak se vám hraje ve Vraždě v salonním kupé s vaším synem? Posunulo to ty role někam trochu jinam?

Po počáteční nejistotě s tím nemám problém. Spíš potěšení. Na druhou část otázky si netroufnu odpovědět, to ať posoudí jiní.

A.cz Na pomezí vesniček Pohoří, odkud pocházíte, a Bohuslavice, stojí domek, na němž jsou nakreslené nůžky a starým písmem napsáno "Čepelkovo krejčovství". Pocházíte z krejčovské rodiny jako Jára Cimrman?

Narodil jsem se v Pohoří, odkud byla maminka, v Bohuslavicích jsem měl prarodiče z otcovy strany. Rodinu Čepelkových z domečku s krejčovskými nůžkami sice neznám, ale jakási vzdálená přízeň prý mezi námi je. Ale v mé rodině krejčí nebyli. Leda bratr pohořského dědečka. Já měl odjakživa potíže už jen s navlékáním nitě do jehly.

 

Právě se děje

Další zprávy