Vypadalo to na pár repríz. Cimrmani ale hrají už 46 let

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
4. 10. 2013 18:40
"Neblázni, vy to chcete hrát ještě jednou?!" zděsila se prý po Aktu Svěrákova manželka
První cimrmanovská hra Akt. Zleva: Jaroslav Weigel (malíř Žíla), Miloň Čepelka (Žílová), Jan Hraběta (Bedřich Síra), Ladislav Smoljak (Láďa Pýcha), Zdeněk Svěrák (doktor
První cimrmanovská hra Akt. Zleva: Jaroslav Weigel (malíř Žíla), Miloň Čepelka (Žílová), Jan Hraběta (Bedřich Síra), Ladislav Smoljak (Láďa Pýcha), Zdeněk Svěrák (doktor | Foto: Divadlo Járy Cimrmana

Praha - Začalo to na Vysoké škole pedagogické. Dva spolužáci, Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka (oba 1936), hráli ve vysokoškolském souboru, režíroval je o pět let starší Ladislav Smoljak (1931). Pokračovalo to v Československém rozhlasu, kde oba pracovali. A také třeba jazzman Karel Velebný.

Aby si redaktoři Svěrák a Velebný odpočinuli od armádního vysílání, kde oba pracovali, jednou měsíčně měli povoleno mimo armádní rámec vysílat pořad "Nealkoholická vinárna U Pavouka".

Ta vinárna samozřejmě neexistovala, stejně jako neexistovala postava Járy Cimrmana, která v tomto pořadu vystupovala. Nejdříve šlo o prostého řidiče parního válce, jeho všeumělství "vyjevila" až v prosinci 1966 Cimrmanova pozůstalost, nalezená Karlem Hedvábným.

Nápad založit divadlo, kde by využili humor a nápady z rozhlasového pořadu Nealkoholické vinárny, dostal Jiří Šebánek. V říjnu 1966 s ním seznámil Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka.

Mezitím se "U Pavouka" rozvinula postava Járy Cimrmana natolik, že začala být "nosná" i pro psaní divadelních her. Hned na začátku také bylo rozhodnuto, že do souboru se nebudou přijímat žádné ženy. Měl to být výhradně pánský "klub", kde se členové scházeli, jako se jiní scházejí třeba na partie mariáše.

Neblázni, to chcete hrát ještě jednou?

První hrou, kterou soubor nazvaný již tehdy "Divadlo Járy Cimrmana", uvedl, byl Akt od Zdeňka Svěráka. 19. června 1967 se  v Malostranské besedě konalo první zkušební představení pro představitele Státního divadelního studia, rodinné příslušníky a známé.  Premiéra pro veřejnost se pak měla konat 4. října 1967.

Jak vzpomíná Zdeněk Svěrák, jeho manželka Božena mu prý na to řekla: "Neblázni, vy to chcete hrát ještě jednou?!"

Hráli a ne jednou. Nejstarší hry si již odbyly 1000. reprízy. A 4. října 1967 se stalo legendárním "dnem jedna" v historii Divadla Járy Cimrmana.

Hra Akt pojednává o malíři Žílovi, jenž kreslí akt modelky. Není ho však schopen dokončit, vždy ho posedne "ten jeho démon" a on místo výtvarného díla plodí děti.

Když už měl plný ateliér dětí a ty mu zbraňovaly tvořit, rozvezl je po republice k adoptivním rodičům. Hra se odehrává v den, kdy si všechny děti pozval domů, aby jim vše prozradil. Přijedou podivínský učitel, sexuolog a šmelinář. Dvojčata pošlou omluvný telegram...

Seminář jako "nouzovka"

Jelikož byla hra (jednoaktovka) příliš krátká a další dvě díla, Vyšetřování ztráty třídní knihy, kterou přislíbil Ladislav Smoljak,  a Zabijačka, jíž měl dodat Jiří Šebánek, měla skluz, jako náhradní řešení se v první půli uváděl pseudovědecký seminář o životě a díle Járy Cimrmana.

V něm se diváci mimo jiné dozvěděli, že hra se za Cimrmanova života dávala jen jednou,  v roce 1913 u příležitosti otevření restaurace Labuť v Tanvaldu. Hra ale u diváků zcela propadla.

V roce 1967 ji Zdeněk Svěrák podle svých slov "adaptoval" pro účely nového souboru a pro jeviště Malostranské besedy.

"Má adaptace posunula hru do současnosti, jinak jsem nedělal podstatnějších změn, až na dva případy: na str. 12 místo 'bouchnu' dávám výstižnější 'praštím' a na str. 19 místo Žílova zvolání 'Chlapci, táhněte zase po svých' dávám výmluvnější 'Chlapci, mám z vás radost'," píše Svěrák o své "adaptaci".

Přišli dirigent, oponář, překladatel, skladatel a grafik

Akt patří ke hrám, na něž se chodilo (a chodí) do Divadla Járy Cimrmana několikrát. Tentokrát nikoli kvůli ústřední autorské dvojici Svěrák-Smoljak, ale kvůli jedinečným kreacím matky Žílové v podání Miloně Čepelky.

Hra na čas zmizela z repertoáru, stejně jako opustili soubor jeho původní členové, kromě trojice pánů Svěrák, Smoljak a Čepelka.

V roce 1969 soubor doplnili dirigent Pavel Vondruška, oponář Petr Brukner, překladatel Jaroslav Vozáb a skladatel Jan Klusák. V roce 1970 je pak následoval grafik Jaroslav Weigel. Začala další éra Divadla Járy Cimrmana. Málokdo tušil, že potrvá tak dlouho.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Görgesová v Lucemburku neobhájila, Muchová si zahraje Elite Trophy

Lotyšská tenistka Jelena Ostapenková překazila Julii Görgesové obhajobu titulu v Lucemburku. Ve finále porazila druhou nasazenou Němku 6:4, 6:1 a vyhrála turnaj WTA po dvou letech. Dvaadvacetiletá vítězka předloňského Roland Garros získala třetí titul v kariéře.

Nezdar Görgesové znamená, že Karolína Muchová má jistou účast na WTA Elite Trophy v čínské Ču-chaji příští týden. Na takzvaný malý Turnaj mistryň české tenistce pomohlo i odhlášení řady hráček. Muchová začínala sezonu na 145. místě světového žebříčku, po semifinálové účasti v Moskvě se poprvé posune do první třicítky.

Görgesová měla šanci jako první tenistka v této sezoně na druhou úspěšnou obhajobu, ale na rozdíl od lednového turnaje v Aucklandu ve finále neuspěla. První set souboje bývalých hráček Top Ten rozhodl jediný brejk, ve druhém Němka přišla o podání hned třikrát. Ostapenková, která do turnaje vstoupila jako 63. hráčka žebříčku, nečelila ve finále jedinému brejkbolu.

Další zprávy