Praha - Nový ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) se zdráhá vyhlásit nový Národní park Křivoklátsko, s jehož přípravou se začalo za působení jeho předchůdce Martina Bursíka (SZ).
Nechal si zadat ekonomickou analýzu, kolik by vyhlášení a provoz parku stálo, a až na jejím základě se rozhodne, jestli se Křivoklátsko stane pátým českým národním parkem.
Pokud se bude řídit jen tím, kolik fungování národního parku stojí, nejspíš ho nevyhlásí. Všechny národní parky v zemi totiž v současnosti dostávají na svůj provoz peníze ze státního rozpočtu.
"To je fajn, že bychom vyhlásili další národní park, ale to jsou další náklady, další peníze v řádu desítek milionů korun. Musím vědět, jestli na to tenhle resort má," řekl Aktuálně.cz Drobil, podle něhož jsou národní parky jednou z jeho hlavních priorit v čele resortu.
Drobilovy priority
- Více otevřít národní parky lidem
- Podpora jaderné energetiky
- Snížit dotace pro fotovoltaické elektrárny
- Protipovodňová opatření
- Zbytečně neobtěžovat ekologickými předpisy drobné a střední podnikatele
- Zpřísnit postoj k velkým znečišťovatelům
- Zlepšit ovzduší především na Ostravsku
- Odvést tranzitní dopravu z měst
- Podpora ekologické dopravy ve městech
"Rozvaha bude v tomto okamžiku hodně ekonomická. Pakliže nám to ekonomicky nevyjde, obávám se, že se tady není o čem dál bavit," konstatoval Drobil, podle něhož by Národní park Křivoklátsko přinesl další náklady dotčeným obcím. "A ty se už dneska potýkají s problémy se svými rozpočty," dodal.
Šumavská studie: Obce vydělávají
Jenže zkušenosti z Národního parku Šumava ukazují na něco jiného. Bakalářská práce studenta Vysoké školy evropských a regionálních studií Roberta Zemana ukázala, že obce uvnitř národního parku mají na obyvatele přibližně dvojnásobný příjem než vsi mimo park.
"Rozdíl mezi obcemi v parku a mimo park plyne především z vyššího příjmu dotací, mnohonásobně vyšších cen a tržeb za prodaný nemovitý majetek a z ubytovacích a rekreačních poplatků," uvedl autor studie Zeman.
Některé šumavské obce si i tak dlouhodobě stěžují na to, že je je současný chráněný režim v národním parku omezuje v jejich rozvoji.
Zelení exponenti vyháněli lidi z národních parků
Nový ministr životního prostředí Pavel Drobil uvedl, že chce všechny národní parky více otevřít veřejnosti.
"Teď jsem dostal jeden materiál úředníka tohoto ministerstva, kde jsem pochopil, že politikou tohoto ministerstva za bývalého vedení exponentů Strany zelených bylo vyhnat lidi z národních parků, otravovat obce a otravovat podnikatele. Tak to rozhodně naší politikou nebude," prohlásil Drobil.
Dodal, že speciálně se chce zaměřit na Šumavu a tedy rovněž na kůrovce. "Nemohu se ztotožňovat s tím, že se tady kůrovec každý den rozlétává na další hektary a podstatná část národního parku začíná připomínat měsíční krajinu," řekl Aktuálně.cz Drobil.
Bursík: Drobilovi poradím
Proti Drobilovým slovům se ohradil jeho předchůdce Martin Bursík.
Uvedl, že za jeho působení se na Šumavě například otevřely další turistické cesty do Bavorska, lidé mohou v národním parku spát ve spacáku na vybraných tábořištích, podívat se na dříve nepřístupná místa nebo mohou pozorovat lesní zvěř z nových pozorovatelen.
"S novým panem ministrem se rád sejdu a uvedu ho do problematiky, v které očividně tápe," řekl Aktuálně.cz Bursík.
Větší kácení a nová lanovka?
Šumavský národní park je pod dlouhodobým tlakem, aby razantněji postupoval proti kůrovci.
Některé obce spolu s Jihočeským parkem také usilují o to, aby vedení parku povolilo novou lanovku z Nové Pece na Hraničník, kde by pak lyžaři mohli využívat rakouský sjezdařský areál Hochficht.
"Lanovka by měla vést v první, nejcennější zóně. To je neslučitelné s posláním národního parku. byl by to velmi razantní zásah do přírody, je to nepřijatelné," řekl Aktuálně.cz Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Podle něho hrozí nebezpečí, že po stavbě lanovky budou její provozovatelé požadovat i vybudování sjezdovky.
