Další pokus o odvolání rektora ČVUT, kritici mu vyčítají špatné hospodaření. Nesmysl, říká rektor

Markéta Hronová Markéta Hronová
23. 4. 2017 16:48
Ve středu Akademický senát Českého vysoké učení technického (ČVUT) rozhodne o odvolání rektora univerzity Petra Konvalinky. Návrh podali čtyři senátoři v čele s profesorem elektrotechnické fakulty Janem Kybicem. Vyčítají mu finanční situaci univerzity kvůli nově vzniklému Českému institutu informatiky robotiky a kybernetiky (ČIIRK). Rektor v pátek vydal prohlášení, v kterém důvody pro odvolání prohlašuje za lži či z kontextu vytržené nesmysly. Kritici se ho neúspěšně pokusili odvolat už na podzim loňského roku. Teď spoléhají na změnu složení senátu.
Rektor ČVUT Petr Konvalinka.
Rektor ČVUT Petr Konvalinka. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Skupina čtyř senátorů v čele s vedoucím Katedry kybernetiky elektrotechnické fakulty ČVUT Janem Kybicem navrhla odvolání rektora univerzity Petra Konvalinky. Upozornil na to magazín Reportér

Jako hlavní důvod uvádějí ekonomickou situaci univerzity. Nelíbí se jim řada rozhodnutí ohledně nového Českému institutu informatiky robotiky a kybernetiky (ČIIRK), které stály univerzitu hodně peněz. Podle nich hrozí neschválení rozpočtu na rok 2017 a ochromení každodenního běžného chodu školy.

Hlavní příčinou neutěšené finanční situace je podle kritiků rozhodnutí začít stavět nový institut i přesto, že univerzita na něj neměla peníze z operačního programu. S tím souvisejí další výtky, které se týkají půjček a financování této instituce, které vedlo k vyčerpání finančních rezerv univerzity. "Peníze všech na univerzitě se přidělily jen jedné její malé části. To se nám nelíbí," říká Kybic. 

Mezi další body kritiky patří i zneužití dotací, nedostatečně vysvětlenou kauzu poradce Miroslava Elfmarka a špatnou komunikaci. 

O odvolání rektora se jeho kritici pokusili už na podzim, především kvůli jeho spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem. Tehdy neuspěli. Pro rektorovo odvolání bylo 20 ze 41 členů senátu. Pro přijetí návrhu bylo potřeba, aby ho podpořilo 27 senátorů.

Institut informatiky, robotiky a kybernetiky (ČIIRK)

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (ČIIRK), kde má do roku 2020 pracovat 350 výzkumníků, nabídne nejmodernější dostupné technologie. Na místě budou 3D tiskárny, roboti včetně těch spolupracujících s lidmi i moderní pásové přepravníky pro lepší simulaci různých částí výroby. Má sbližovat univerzitu s průmyslem v rámci programu Industry 4.0. Budou zde tři Centra excelence. Institut z většiny financuje stát, ale očekává se také, že by dotace z Evropské unie mohly získat i jednotlivé projekty, na kterých se bude v centru pracovat.

Situace se ale podle Kybice změnila. "V Senátu jsou teď jiní lidé, a podařilo se nám získat nové informace ohledně finanční situace univerzity, kterou kritizujeme," uvedl. Věří, že podporu pro odvolání rektora najde. "Ať institut mají, ale za vlastní peníze, ne za peníze všech. Peněz je málo," kritizuje financování nového centra.

Rektor: Je to snůška lží a nesmyslů

Rektor Petr Konvalinka byl překvapený, když se o tom dozvěděl. Jejich obvinění rozhodně odmítá. "Je to snůška lží, nepravd, a nesmyslů vytržených z kontextu," říká. Vypracoval osmistránkové vysvětlení k výtkám senátorů a na středečním zasedání se chce bránit.

Podle něj je celý boj na fakultě, který se táhne už několik let, daný záští vůči nově vzniklému institutu ČIIRK. Jednalo se o třecí plochu už při jeho vzniku. Odešlo kvůli němu velké množství pracovníků elektrotechnické fakulty, která se přitom sotva vzpamatovala z odchodu velké části zaměstnanců do nově vydělené Fakulty informatiky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy