Krejčíř se odvolal proti 15 letům vězení v kauze tunelování státního podniku Čepro

ČTK ČTK
3. 4. 2017 12:38
Uprchlý Radovan Krejčíř se odvolal proti nepravomocnému rozsudku soudu, který mu uložil trest 15 let vězení v kauze tunelování státního podniku Čepro a přípravy vraždy celníka. V kauze jde o to, že Krejčíř s bývalým obchodním ředitelem podniku Martinem Pechanem vytvořili fiktivní pohledávky vůči Čepru za zhruba tři miliardy korun. Peníze vymáhali soudně, o čemž se podnik vůbec nedozvěděl. Soudy pak domnělý nárok firem uznaly a k exekuci ve státním podniku nedošlo jen díky zásahu policie.
Radovan Krejčíř u soudu v Jihoafrické republice.
Radovan Krejčíř u soudu v Jihoafrické republice. | Foto: Reuters

Praha - Pražský městský soud vynesl nepravomocný verdikt nad Krejčířem a deseti dalšími obžalovanými v kauze tunelování státního podniku Čepro v listopadu 2015. Proti patnáctiletému trestu se nyní uprchlý Radovan Krejčíř odvolal. Krejčíř je teď za mřížemi v Jihoafrické republice, kde ho odsoudili k 35 letům odnětí svobody za pokus o vraždu, únos a obchod s drogami.

Soudkyně rozsáhlé kauzy Hana Hrnčířová rok a čtvrt sepisovala odůvodnění rozhodnutí. Z justiční databáze vyplývá, že proti rozsudku se letos v březnu postupně odvolalo šest lidí. Mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci potvrdila, že jedním z nich je právě Krejčíř. Doplnila, že lhůta pro podání odvolání končí tuto středu.

Podnikatel dostal v kauze Čepra trest na samé horní hranici trestní sazby - podle soudkyně především proto, že páchal trestnou činnost opakovaně. Patnáctiletý trest v sobě zahrnuje i předchozí Krejčířova odsouzení v Česku, tedy podvody s akciemi Tepláren Otrokovice, vytunelování firmy Technology Leasing a daňový únik firmy M5. Před jeho uložením si měl Krejčíř odpykat celkem 10,5 roku.

V kauze Čepra jde o to, že Krejčíř s bývalým obchodním ředitelem podniku Martinem Pechanem vytvořili fiktivní pohledávky vůči Čepru za zhruba tři miliardy korun. Peníze v roce 2003 a 2004 vymáhali soudně, o čemž se podnik vůbec nedozvěděl, protože Krejčířův údajný komplic přesvědčil úřednici z podatelny Čepra, aby zatajila soudní obsílky. Soudy pak domnělý nárok firem uznaly a k exekuci ve státním podniku nedošlo jen díky zásahu policie. Pechan, který má podle verdiktu společně s Krejčířem zaplatit Čepru škodu přes 18 milionů korun s úroky, se hájí tím, že pohledávky byly pravé.

Krejčíř byl potrestán také za to, že chtěl vymáhat po státu dvě miliardy korun tak, že nechal ve firmě Tukový průmysl uložit padělané peníze a hodlal podplatit některého celníka, aby je naoko zabavil na úhradu celního dluhu firmy a následně s penězi uprchl. Podle rozsudku se poté chtěl celníka zbavit.

Z Česka Krejčíř uprchl v roce 2005, a to při policejní prohlídce své vily. V JAR žije od roku 2007 a od listopadu 2013 je tam za mřížemi. V zemi čelí řadě obvinění včetně pokusu o útěk z vězení či podílu na vraždě drogového dealera. Podle informací tamních médií Krejčíř usiluje o vydání do ČR výměnou za to, že se přizná k činům, z nichž je v JAR obviněn.

 

Právě se děje

před 51 minutami

V Kongu po nehodě autobusu s cisternou převážející benzín uhořelo 33 lidí

V provincii Kwango na západě Konga při střetu autobusu s cisternou převážející pohonné hmoty uhořelo 33 lidí. Cisterna směřovala po jednom z hlavních tahů do metropole Kinshasy, zjistila agentura AFP z policejních zdrojů. Pozůstatky obětí dopravní nehody v pondělí ráno pohřbili.

"V noci ze soboty na neděli uhořelo 33 lidí při velkém požáru způsobeném kolizí rozměrného vozidla přepravujícího pohonné hmoty a přeplněného autobusu," uvedlo vedení místní policie. "Mohli jsme vyzvednout jen lebky, zbytek těl se nepodařilo najít. S úctou jsme je pohřbili dnes ráno," uvedl další policejní zdroj.

Dopravní nehody s četnými oběti na životech jsou v Kongu poměrně časté, na vině je špatný technický stav mnoha vozidel i silnic nebo opilí řidiči, někdy též bez potřebných znalostí. V říjnu 2018 na trase mezi Kinshasou a Matadi taktéž havarovala cisterna, při nehodě tehdy zemřelo 53 lidí. Tragickou bilanci 230 obětí měla nehoda cisterny v roce 2010.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Do Litvy dorazil rekordní počet migrantů, EU přislíbila Vilniusu miliony eur

Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize, z jejíhož rozpoutání pobaltská země obviňuje režim sousedního Běloruska a jeho autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Informovala o tom agentura AP s tím, že do Vilniusu v neděli přicestovala eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Ve stejný den překročilo hranici mezi Běloruskem a Litvou rekordních 287 migrantů, což je přibližně třikrát více než za celý loňský rok.

"Je to provokace Lukašenkova režimu. Musíme ukázat, že na území EU není volný vstup," prohlásila Johanssonová. "Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupování do této oblasti. Proto my, celá Evropská unie, podporujeme Litvu, aby bránila naší společnou vnější hranici s Běloruskem," prohlásila zástupkyně unijní exekutivy před novináři.

Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. Více než dvě třetiny příchozích tvoří podle litevských úřadů Iráčané. Irácké aerolinie zvýšily od tohoto měsíce počet letů z Bagdádu do Minsku ze dvou na čtyři týdně a do běloruské metropole zavádějí spoje z dalších iráckých měst - Basry, Irbílu a Sulajmáníje, napsala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy