V brněnském sídle veřejného ochránce práv vyvolalo zvolení Stanislava Křečka u některých zaměstnanců úřadu šok. V jeho útrobách se mluví o tom, že někteří dokonce zvažují podání výpovědi. Křeček již před volbou do médií prohlašoval, že v některých záležitostech by postupoval jinak, než tomu bylo doposud. I přesto po svém zvolení uklidňuje, že žádné výrazné změny ve fungování úřadu nechystá.
"Budeme se i nadále řídit zákonem, ale budeme se spíše soustřeďovat na to, co občany pálí, než na to, co pálí úřad. V tom budeme jiní, že se budeme věnovat starostem obyčejných lidí," říká Křeček a uvádí, že nejčastěji se lidé na úřad ombudsmana obrací kvůli důchodům nebo s dotazy v oblasti stavebního práva.
Čemu se naopak Křeček nechce tolik věnovat, je diskriminace. Podle něj se jí úřad pod vedením Anny Šabatové věnoval více, než by odpovídalo reálné situaci ve společnosti. "Diskriminaci budeme věnovat takovou pozornost, jakou nám ukládá zákon, ale v rozsahu, ve kterém se na nás lidé obracejí. To je pět procent všech dotazů. Osobně si myslím, že pozornost úřadu neodpovídá zájmu občanů o tuto problematiku," tvrdí Křeček.
V této souvislosti také kritizuje počet právníků, kteří se této oblasti v úřadu veřejného ochránce práv věnují. Podle Křečka jich je zbytečně moc. Až se seznámí s činností úřadu, chce zvážit, jestli by jich nemohlo být méně.
Křeček opakovaně tvrdí, že diskriminace není v Česku tak zásadní problém, jak se může zdát z dosavadní práce úřadu ombudsmana. To by mohlo vést k tomu, že zpráv o diskriminaci, které dosud úřad vydával, by mohlo být výrazně méně. Nakonec to připouští i Křeček. "Budeme se věnovat tomu, co přijde na úřad. Stále budeme dělat vlastní průzkumy diskriminace i bez toho, aby se na nás lidé obraceli. Ale v míře, která odpovídá zájmu a realitě společnosti," tvrdí Křeček.
Lidská práva jako vynález importovaný ze Západu
Místopředseda vládní rady pro romské záležitosti Jan Husák však takovému vyjádření nerozumí. "Zákon neříká, že se téhle agendě má věnovat více a téhle méně. On se musí věnovat všem stejně. To, že jen pět procent podání se týká diskriminace, není důvod, aby tuto agendu opomíjel a nadřazoval nad ni jiné agendy," říká Husák.
Někteří zaměstnanci úřadu očekávají, že zveřejněných šetření o diskriminaci bude po nástupu Křečka minimum. Před zveřejněním daného šetření je totiž nutný podpis šéfa úřadu. A někteří se obávají, že Křeček takové zprávy podepisovat chtít nebude.
Zástupcům lidskoprávních organizací se také nelíbí nedávný Křečkův výrok, že Romové by se měli o svá práva více starat sami. "Romové by měli více formulovat svá práva, měli by mít své vlastní zastoupení, aby byli ve společnosti více slyšet. My se stále bavíme o jejich právech, ale sami Romové se o ně neperou," uvádí Křeček.
Podle bývalé ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové (LES) takové vyjádření může svědčit o tom, jak Křeček bude k jednotlivým případům diskriminace přistupovat. "Ztratí se přesvědčení, že ombudsman chrání lidi, když jim je ubližováno na základě příslušnosti k nějaké skupině. Neřekne se, že je to systémové porušení lidských práv žen, Romů nebo kohokoliv dalšího. Jen jim řekne, ať jdou k soudu, že to byla například jen obyčejná rvačka. Snaha o systémovou ochranu diskriminovaných skupin zmizí," obává se Stehlíková, která byla mezi lety 2007 až 2009 ve vládě Mirka Topolánka.
Podle ní to svědčí o tom, že Křeček lidská práva zpochybňuje či bagatelizuje. "Snaží se ukázat, že to je nějaký vynález importovaný ze Západu. Tenhle ombudsman udělá to, že prohloubí nazírání na lidská práva jako na něco zbytečného, nepotřebného, a tudíž i překročitelného. Jakmile to překročí ombudsman, překročí to další lidé a může to dojít k nedozírným tragédiím. A to už jsme zažili ve 20. století," říká Stehlíková.
Ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček se domnívá, že by se Křeček mohl některým oblastem vyhýbat. "Obávám se, že si bude vybírat témata, která konvenují jeho dosavadnímu vystupování a která systematicky nesledují porušování lidských práv v zemi, ale bude k nim přistupovat selektivně," míní Šimáček.
Podobné obavy před volbou svého nástupce připustila i dosluhující ombudsmanka Anna Šabatová. V rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedla, že není připraven zastávat se každého bez rozdílu. "K tomu ombudsman připraven být musí, i kdyby to mělo přinést nevoli veřejnosti," řekla na začátku února.
Nájemníci se nového ombudsmana bát nemusí
Zatímco v otázce diskriminace se může přístup úřadu ombudsmana změnit, v oblastech, jako je stavební právo, se pravděpodobně velké změny kurzu očekávat nedají. "Do většiny věcí, které ho příliš nezajímají, což je vše kromě diskriminace a menšin, asi příliš zasahovat nebude," říká pod podmínkou anonymity jeden ze zaměstnanců úřadu.
"Kauzy nájemníků řešit bude, to je populární - a neříkám, že tím se zabývat nemá. Ale menšiny, které jsou u nás stále ohrožené, prostě řešit systémově nebude," předpokládá exministryně Stehlíková.
Místopředseda vládní rady pro romské záležitosti Husák však doufá, že Křeček nakonec k úřadu bude přistupovat jinak, než deklaroval před volbou. "Doufejme, že kritika, která se na něj snesla, bude dostatečným impulzem, aby pan Křeček mírnil své odhodlání měnit úřad ombudsmana radikálním způsobem. Nějak ho jistě změní, každý ombudsman ho změnil, ale ne tak diametrálně odlišně, jak prohlašuje pan Křeček. Já doufám, že půjde ve šlépějích předchozích ombudsmanů," říká Husák.