Ombudsman třikrát jinak. Jak se dívají na fackování dítěte a kdo je pro zákaz hidžábu

Radek Dragoun Radek Dragoun
10. 2. 2020 6:16
Už tuto středu by poslanci mohli vybrat nového ombudsmana, který ve funkci nahradí Annu Šabatovou. Kandidáti jsou tři. Kdo z nich by umožnil školám zákaz hidžábu? Prosazovali by, aby bylo protizákonné dát svému dítěti facku? Redakce Aktuálně.cz zájemce o funkci oslovila s otázkami, které se dotýkají problematiky lidských práv v Česku. Jejich odpovědi můžete porovnat v tomto přehledu.
Foto: Aktuálně.cz

Současnou ombudsmanku Annu Šabatovou zcela jistě vystřídá ombudsman, mezi kandidáty jsou totiž pouze muži. Prezident Miloš Zeman navrhl někdejšího zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka. Senát nominoval do volby vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse. Jejich odpovědi přinášíme v abecedním pořadí.

Přesný průběh volby zákon nestanovuje. Praxe je však taková, že před poslanci dostanou možnost vystoupit všichni kandidáti. Poté ještě musí poslanci rozhodnout o způsobu volbu. Předpokládá se, že stejně jako u posledních voleb veřejného ochránce práv půjde o volbu tajnou. Budoucí ombudsman musí získat nadpoloviční počet hlasů přítomných. V případě, že se to nikomu nepodaří, postoupí do druhého kola dva nejúspěšnější kandidáti. 

Měly by být v Česku zakázány fyzické tresty u dětí? Měla by být mimo zákon postavena facka, kterou rodič dá svému dítěti?

Stanislav Křeček: Zákon je minimum morálky. Nemůže řešit vše.

Jan Matys odmítl vyjma poslední otázky odpovědět. Jeho vyjádření přinášíme na poslední stránce.

Vít Alexander Schorm: Sám vím, že to rodiče občas nemají jednoduché. Také jsem rodič dvou dětí. Jak ovšem ukazují studie psychologů, fyzické tresty jsou kontraproduktivní a nevýchovné. Takový trest u dítěte jen vyvolá strach. Klidně se bude chovat opět nevhodně, nebude-li žádná rázná ruka nablízku. Když ho ale přesvědčíme o tom, že je takové chování z nějakého důvodu špatné, máme velkou šanci na to, že dítě toto jednání nebude opakovat.

Téměř všechny země světa se přihlásily k Úmluvě o právech dítěte z roku 1989, která zakotvuje právo dětí na ochranu před jakýmkoli tělesným či duševním násilím, a to výslovně i tehdy, pokud jsou v péči rodičů. Jak mohou být tělesné tresty s tímto právem slučitelné? A jak je možné, že je u nás zakázáno bít psa, kdežto dítě nikoli?

Nejde o to, abychom postihovali pokutou, nebo dokonce odebráním dítěte každého rodiče za ojedinělou facku uštědřenou v afektu (za opravdové týrání samozřejmě postihy hrozí). Odpovídající řešení je především záležitostí výchovy, tentokrát k pozitivnímu rodičovství. Pokud si rodič neví rady a má sklon sahat k plácnutí dítěte častěji, mělo by se mu dostat pomoci, návodu, možná i tréninku, jak řešit výchovu nezbedného potomka.

 

Právě se děje

Další zprávy