Kormorán je inteligentní pták. O tom svědčí mimo jiné způsob, jakým napadá české rybníky i řeky. Hejno, které může čítat i stovky jedinců, nejdříve vyšle průzkumníky, aby našli ideální místo k lovu. Když na takové narazí a pořádně ho obhlédnou, slétnou na vodní plochu a tím dají signál svým souputníkům.
Ostatní kormoráni zaujmou pozice. Zpravidla se seřadí do rojnice, podobně jako třeba děti při hře "rybičky, rybičky, rybáři jedou". Pak začne útok. U hostiny se střídají. Jedna skupina kormoránů se vždy ponořuje a loví překvapené ryby, druhá se nadechuje. "Ryby postupně vytlačí až do břehu, kde je zmasakrují," popisuje Lukáš Mareš, mluvčí Českého rybářského svazu.
Na taková svědectví lze narazit čím dál častěji. Svaz ročně vysadí do svých revírů ryby v hodnotě 260 milionů korun. A z toho alespoň 60 milionů jde za oběť kormoránovi. Každý z těchto 90 centimetrů vysokých ptáků s rozpětím křídel i metr a půl sežere půl kilogramu ryb denně. Nejčastěji útočí v zimě, kdy jsou ryby v letargickém spánku. Ty, které nálet ptáků přežijí, často umírají kvůli infekcím, stresu a nedostatku tukových zásob.
Chráněný-nechráněný
Kormorán byl přitom v Česku dlouho braný jako ohrožený druh. V posledních desetiletích ale jeho počty v Evropě výrazně narůstaly. "Člověk efektivně vyhubil velké dravé ryby v Baltském moři. Tím se zvedla početnost menších ryb, které jsou výbornou potravou pro kormorány," vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, proč se ptákům tak daří.
"V severní Evropě jsou i kolonie o několika desítkách tisíc hnízd ptáků, kteří v zimě migrují po kontinentu a zastaví se tam, kde je potrava," popisuje ornitolog. Ročně tak do Česka přiletí asi deset tisíc kormoránů. Trvale jich u nás ovšem hnízdí jen asi 300 párů a toto číslo se výrazně nemění.
I tak kormorán před deseti lety kvůli náletům ze severu zmizel z českého seznamu ohrožených druhů. Rybáři sice přišli o kompenzace, které jim šly od státu za škody prokázané chráněným druhem, dostali ale možnost ptáky plašit a vyřídit si povolení na jejich odstřel. Jenže útoky neustávaly.
Nastala tak neobvyklá situace. V roce 2018 zákonodárci schválili, že rybářům bude stát kompenzace dále proplácet, ačkoli už kormorán chráněný není.
Třeba loni jim šlo z veřejných peněz padesát milionů korun. To je zdaleka nejvíc ze všech druhů, které pod tento zákon spadají. Až třetí se umístil často probíraný vlk. Ten způsobil škody za 9,6 milionu, oproti kormoránovi tedy zhruba pětinové.
Původně měla výjimka letos končit, navrhovaná novela poslanců ze všech sněmovních stran ale předpokládá, že bude pokračovat minimálně po další tři roky. Vláda k tomu dala neutrální stanovisko. O detailech se rozhodne v příštích měsících na půdě sněmovny.
"Je otázka, jestli je správné, aby stát dovoloval plašení a střílení, ale současně platil kompenzace za kormorány," míní ornitolog Vermouzek.
Střelba nepomůže
Klíčové je ale škodám předejít. Ministerstvo zemědělství už dříve vyhlásilo odměnu 500 korun za zastřeleného kormorána. Jako důkaz slouží zobák. Podle Vermouzka se každý rok v Česku zastřelí asi čtyři až pět tisíc kormoránů.
Rybáři jsou odhodlaní tato čísla ještě zvýšit. "Nejsme výkrmna ani interhotel, a tak se na příchod tak 'vzácného hosta' musíme náležitě připravit. Anče, Kuba a hlavně hajnej, flintu!" psal například v prosinci server iRybářství. Na přiložených fotografiích autoři pózují s mrtvými kormorány, dokonce ukazují jejich useknuté hlavy. A na závěr sdílí recept na smaženého kormorána.
A požadují zjednodušení povolování odstřelů. "V současné době se jedná o administrativně náročnou činnost, jejíž vyřízení obvykle trvá i déle než rok. Uvítali bychom, kdyby bylo možné lovit kormorána plošně. Zároveň kvitujeme vyplácení zástřelného, je to ale jen malá odměna za málo atraktivní lov tohoto druhu," uvádí mluvčí rybářského svazu Mareš.
Podle ornitologa Vermouzka si ale rybáři lovem nepomohou. Ať už zastřelí jakékoliv množství kormoránů, počet těch, kteří v zimě přiletí do Česka, se nezmění. "Z výzkumných projektů jasně vyšlo, že kormoránů je tolik, že nedokážeme zredukovat jejich počet. Zkrátka nejsme schopni zařídit tak obrovský masakr, aby jich opravdu ubylo," říká.
Za své škody si rybáři podle něj mohou sami. Současný způsob intenzivního hospodářství dělá z rybníků ideální krmítka pro kormorány. "Řeky a rybníky ve velké míře postrádají přirozenou strukturu. Chybí podemleté břehy, spadlé stromy ve vodě a další přirozené úkryty, do kterých by se ryby mohly schovat. Současně se ryby uměle vysazují v mnohem vyšší míře, než je přirozené. To vytváří místa s obrovskou koncentrací potravy pro kormorány a je logické, že přibývají," uvádí Vermouzek.
Opravdu pomoct by mohla podle něj jen změna způsobu rybníkářství k přírodě bližším řešením. Rybáři sice vysadí méně ryb a budou muset investovat do úprav terénu, zároveň by se ale nemuseli bát, že jim rybník vyplení hejno kormoránů. "Jde o minimum případů, ale už dnes lze nalézt rybníkáře, kteří se takto chovají," říká ornitolog.
