Kopie na výstavě neuvidíte, říká ředitel Národní galerie, který přivezl do Prahy korunu Karla IV.

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
14. 5. 2016 11:09
Hlavní tahák výstavy Národní galerie k příležitosti sedmistého výročí narození Karla IV. ve čtvrtek dorazil do Prahy. Originál koruny římského krále návštěvníci budou moci vidět od neděle do konce září ve Valdštejnské jízdárně. Zlacenou korunu, která má 66 centimetrů po obvodu, vyrobili Karlovi na míru pražští zlatníci v roce 1349. "Když jsem obvod koruny srovnával s kosterními pozůstatky Karla, respektive s jeho lebkou, tak sedí na centimetr na obvod jeho nadměrně veliké hlavy," říká ředitel Národní galerie Jiří Fajt, který musel absolvovat zdlouhavá jednání, aby korunu poprvé po 667 letech aspoň na čas vrátil z německých Cách zpět do Čech.
Foto: ČTK

Jak těžké bylo vyjednat zapůjčení koruny z Cách?

Samozřejmě to nebylo jednoduché, jako u drtivé většiny exponátů, které tady máme. Jestli někdo žije v představách, že se pošle dopis a na to přijde pozitivní odpověď, tak to u takovýchto exponátů vůbec takhle nefunguje.

Byl jsem několikrát vyjednávat v Cáchách, hovořil jsem o tom s proboštem tamní kapituly, který je za to zodpovědný. Jel jsem tam i na přednášku, abych to zasadil do nějakého širšího kulturně-historického kontextu. A pak jsme svolení s výpůjčkou dostali. To jsou samozřejmě spousty hodin a dnů, které člověk tráví jenom tou jednou zápůjčkou. A takovýchto zápůjček je tady plná Valdštejnská jízdárna, takže si asi dovedete představit, co to znamená za osobní angažmá.

Ta koruna je v Cáchách běžně k vidění?

Jiří Fajt, nový ředitel Národní galerie.
Jiří Fajt, nový ředitel Národní galerie. | Foto: ČTK

Koruna je k vidění v pokladnici katedrály v Cáchách, umístěná na relikviářové bustě pro lebku Karla Velikého. Je to koruna, kterou se Karel IV. nechal korunovat, na což ukazuje úplně jednoznačně zcela mimořádný obvod koruny, která je velice rozměrná.

Když jsem obvod koruny srovnával s kosterními pozůstatky Karla, respektive s jeho lebkou, tak sedí na centimetr na obvod jeho nadměrně veliké hlavy. Takže je tady docela vážný argument pro to, že ta koruna byla opravdu jeho korunovační korunou. V literatuře totiž byly názory, že koruna byla pořízena pro relikviářovou bustu a nebyla používána ke korunovacím, což se ukazuje jako nepravdivá úvaha.

V Praze bude k vidění originál koruny římského krále...

My tady nevystavujeme vůbec žádné kopie. To já hrozně nemám rád.

Koruna je tedy skoro sedm století stará. Je na ní opravdu všechno původní? Nemuselo se během let něco opravovat nebo vyměňovat?

Koruna je původní. Samozřejmě že asi procházela v průběhu věků drobnějšími opravami, ale v zásadě je dochovaná tak, jak byla vytvořená.

Má kamaru, což je ten oblouk, který nese křížek koruny. Jsou diskuse o tom, jestli to je původní část koruny, nebo jestli to bylo připojeno později. Pokud ano, tak to ale bylo kolem roku 1400 nebo na počátku 15. století, protože v roce 1442 už je kamara zmiňovaná. Takže to je jediná věc, která je mladší, ale stejně tedy hodně stará, a není vůbec vyloučeno, že je to dokonce původní součást. Ale to už dnes někdo stěží řekne přesně.

Jak náročný je přesun? Bezpečnostně to musí být docela oříšek.

To ano. Já samozřejmě nemohu říkat nějaké detaily, právě proto, že to je bezpečnostní oříšek. Ale je to převáženo tak, aby byly zajištěny jak technické, klimatické, tak i bezpečnostní parametry na té nejvyšší světové úrovni.

Nemůžete alespoň nastínit, jaká opatření byla zapotřebí?

To bych opravdu nerad, protože bych to samozřejmě mohl nějakým způsobem ohrozit, ale koruna se veze za přísných bezpečnostních opatření.

Předpokládám, že až se bude přesouvat na reprízu výstavy do Norimberka, tak to bude podobné.

Koruna nepůjde do Norimberka, bude se vracet do Cách. Takže pokud za ní návštěvníci nechtějí zajet do Cách, tak v Praze budou mít jedinečnou příležitost ji vidět. V Norimberku potom už ne.

Jak náročné je udržet korunu během výstavy v původním stavu a zajistit, že se jí nic nestane?

Bude ve vitríně, která má kontrolované klima. Tak jako tady řada exponátů je dobře technicky zajištěná, aby se jí nic nestalo. Celý objekt je velmi bedlivě chráněn, zajištěn na nejrůznějších úrovních. Takhle se to dělá běžně, i u jiných výstav. Kdybychom tu vystavovali Picassa, tak ta opatření budou řekněme podobná.

Dá se u takto cenné památky vůbec vyčíslit její hodnota?

To se vůbec nedá. Vůbec bych si to netroufl. Tyto věci jsou samozřejmě pojištěné, takže pracujeme s nějakými pojistnými hodnotami. Celková pojistná hodnota exponátů, které tu budou vystaveny, je někde kolem 10 miliard.

Ale stejně je reálná historická hodnota naprosto nevyčíslitelná, protože ta koruna patří k nejposvátnějším předmětům historických území Svaté říše římské. Celá busta s korunou patří k velmi silným identifikačním památkám evropské kultury jako takové, takže si vůbec netroufnu spekulovat nad nějakými ciframi.

Jaké jsou náklady na zapůjčení koruny? Museli jste platit Cáchám?

Ne, za zápůjčky exponátů se zásadně neplatí. Nebo my tedy zásadně neplatíme. Západoevropská muzea včetně amerických mají nepsanou úmluvu, že za zápůjčky se nedávají žádné platby. Peníze za zápůjčky dnes vyžaduje Rusko. Zase je ale docela dobře známé, že jediné země, kde jejich žádosti padají na úrodnou půdu, jsou v Asii. Ať už je to Čína, nebo Japonsko.

Ale v západní Evropě a ve Spojených státech či v Kanadě se za zápůjčky vůbec neplatí, protože pokud by se s tím začalo, tak s podobnými výstavami je konec. To by nikdo nikdy nezaplatil. Už takhle jsou ty náklady samozřejmě vysoké.

Kolik stálo uspořádání celé vaší výstavy?

Náklady jsou někde kolem 40 milionů, přičemž necelých 27 milionů jsou veřejné zdroje, které jsme získali na základě vládního usnesení pro výstavu, která je česko-bavorskou zemskou výstavou. Má to tedy ještě i politický rozměr, takže na to byly speciální prostředky. Zbytek jde ze sponzorských prostředků nebo ze zisku ze vstupného.

Kolik očekáváte návštěvníků? Máte nějaký odhad?

Odhad samozřejmě máme. Jestli je reálný, nebo není... Já bych hrozně rád, abychom měli víc než 100 tisíc návštěvníků. To je určitá meta, kterou bychom měli pokořit.

Dá se očekávat, že koruna bude hlavní tahák výstavy, ale jaké další exponáty byste vy osobně vyzdvihl?

Exponátů je tu tuším na 250. Já bych jmenoval náhrobní figuru Markéty Brabantské, což je babička Karla IV. To je náhrobek z kararského mramoru, který jsme přivezli z italského Janova a je od Giovanniho Pisana, což je jeden z nejlepších sochařů evropského 14. století. To bude jistě exponát, který bude přitahovat obrovskou pozornost.

Pak tady máme celou řadu zlatnických prací a památek třeba z pokladnice San Marca v Benátkách. Jsou tu fantastické rukopisy. Máme tu z Karlštejna tři obrazy od Theodorika nebo fantastický soubor z katedrály svatého Víta. Přivezli jsme sem celou řadu deskových obrazů ze Spojených států. Máme zlatou bulu, což je základní zákoník Svaté říše, který platil až do roku 1806, kdy Svatá říše přestala existovat jako politická jednotka. Lidé se budou mít na co dívat.

Jestli tomu dobře rozumím, tak vy jste teď na místě, ve Valdštejnské jízdárně.

No jasně, já jsem tady už asi čtrnáct dní od nevidím do nevidím.

Jak pár dní před zahájením výstavy probíhají poslední přípravy?

Teď se tu dokončuje instalace předmětů. Jezdí sem kurýři z celého světa se svými památkami a za odborného dozoru restaurátorů se předměty přejímají, instalují buď do vitrín, na sokly, nebo na stěny a pak se zabezpečují.

Není pro vás konkurentem výstava na Pražském hradě? Nebojíte se, že lidé stejně spíš budou chtít vidět korunovační klenoty?

Korunovační klenoty jsou samozřejmě magnetem, o tom není diskusí. Ale to není součást výstavy na Pražském hradě. Korunovační klenoty budou dva týdny k vidění ve Vladislavském sále, což je samozřejmě asi adekvátní kontext pro vystavení korunovačních klenotů, když si připomínáme 700 let od narození Karla. Ale korunovační klenoty jako takové nemohou být konkurencí. To k tomu prostě patří. My děláme výstavu, která poběží do konce září.

 

Právě se děje

Další zprávy