Kopicová slíbila studentské půjčky. Školné ale vzdává

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
11. 12. 2009 23:20
Se studentskými půjčkami zmizí finanční problémy studentů, myslí si ministerstvo školství
Miroslava Kopicová
Miroslava Kopicová | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Pokud se zavede školné, pravděpodobně nedostudujeme. Tak se v rozsáhlém podzimním průzkumu ministerstva školství vyjádřila více než polovina vysokoškoláků.

Už dnes má řada z nich s placením studia problémy. Celých osmdesát procent nákladů na studium si prý platí z vlastní kapsy nebo z peněz od rodičů. Polovinu dostanou od rodiny, další peníze si musejí vydělat.

Přesto dnes ministryně školství Miroslava Kopicová udělala krok, který je zpravidla v debatách o školném zmiňován. Oznámila, že ještě do voleb předloží vládě návrh na studentské půjčky.

"Otevřeme tak studentům cestu k bezstarostnějšímu studiu," vysvětluje ale Kopicová.

Infobox

Průzkum Eurostudent:

  • Konal se od srpna do listopadu 2009 a zúčastnily se země EU.
  • V Česku odpovídalo 11 743 náhodně vybraných studentů

Výsledky:

  • Měsíční životní náklady studenta veřejné VŠ - 8 163 Kč (před 4 lety to bylo 4 500 Kč)
  • Měsíční životní náklady studenta soukromé VŠ - 11 591 Kě
  • 45% příjmů pochází od rodičů, 35% příjmů je z vlastního výdělku
  • 45% studentů uvádí, že jim příjem na studium nestačí
  • 18% uvedlo, že jejich studium zatěžuje rodiče
  • Půjčky od banky činí 2,7%
  • O půjčky by mělo zájem 40% studentů

Školné:

  • Odložené školné by akceptovalo 34% studentů, přímé školné 18%
  • 70% studentů uvedlo, že se školným by stoupla jejich motivace
  • 66% studentů vidí ve školném bariéru v přístupu ke studiu na VŠ
  • Průměrně by byli studenti ochotni platit okolo 14 000 Kč ročně

Zdroj: MŠMT

Dnešní studenti se totiž podle ministerstva školství starají víc o to, kde pracovat a sehnat peníze, než jak studovat.

Tomu by měly půjčky zabránit. Mohlo by jich být dokonce několik typů a splatné by měly být vždy až poté, co student dokončí školu a začne vydělávat. Na pásce by přitom měl mít minimálně průměrný plat v daném oboru.

"Líbí se nám model, který před šestnácti lety zavedlo Nizozemsko," přiblížil plány Petr Matějů, člen expertního týmu ministerstva, který se zabývá rovným přístupem k vysokoškolskému vzdělávání.

Studenti tam mají možnost požádat nejen o vratné půjčky a sociální stipendia, ale také o granty. Poslední varianta přitom ani s vracením peněz nepočítá. Předpokladem je ale to, že student bude plnit své povinnosti.

S půjčkou půjde na školu daleko víc lidí

Cesta ke studiu se tak podle ministerstva otevře daleko většímu počtu lidí. Dnes na školy nastupují především děti movitějších a vzdělaných rodičů. Studentů, kteří pocházejí z rodin manuálně pracujících rodičů, je jen kolem třiceti procent.

"Hladinou nerovností tak patříme k nejproblematičtějším zemím v Evropské unii," zhodnotil Matějů. Horší podmínky v přístupu ke studiu mají už jen studenti z nižších sociálních rodin Maďarska a Polska. Sociální nerovnosti se v Česku navíc postupem času spíš zvyšují, než by se vyrovnávaly.

K půjčkám se navíc kladně vyjádřili i samotní studenti. Zatímco v současnosti mají jakýkoliv dluh u banky jen čtyři procenta vysokoškoláků, po výhodné studentské půjčce by podle průzkumu sáhlo až čtyřicet procent z nich. Musela by být ale zatížena jen nízkým úrokem a skutečně splatná až v době, kdy by se absolvent dostal na určitou výši příjmu.

"Příjemným překvapením bylo, že by si ji vzali i mladí lidé z chudších příjmových skupin, kteří mají obyčejně z dluhů strach," zhodnotil Matějů.

Školné? To studium jen ohrozí

Bez čekání se na internet nedostanete
Bez čekání se na internet nedostanete | Foto: Ludvík Hradilek

Školné ale studenti jednoznačně odmítají.

Platit za každý následující semestr by si dovedlo představit jen 18 procent oslovených mladých lidí. Pokud by se mohlo školné vracet až po studiu, souhlasila by zhruba třetina lidí. Naopak 66 procent vysokoškoláků se ohradilo, že by placení jejich studia ohrozilo.

"Se zavedením školného ale skutečně vláda v současnosti nepočítá," uklidňuje Matějů.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Salač zajel v trénincích Moto3 v Aragónu šestý nejlepší čas

Český motocyklový závodník Filip Salač si v pátek v rámci Velké cenu Aragónu třídy Moto3 zapsal v kombinovaném pořadí obou měřených tréninků šestý nejlepší čas. Výkonem 1:59,103 minuty zaostal o půl vteřiny za nejrychlejším mužem dne, jímž se stal Ital Andrea Migno. Salačův týmový kolega Jakub Kornfeil obsadil dvanáctou příčku se ztrátou tři čtvrtě vteřiny na lídra.

Další zprávy