Zaveďte na univerzitách školné, radí experti z OECD

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
16. 10. 2009 13:30
Systém na českých vysokých školách je podle nich příliš těžkopádný a uzavřený, školy nemotivuje ke zlepšení kvalitu výuky
Foto: Martina Běhounková

Praha - Bez školného to na univerzitách nepůjde, shodli se dnes v Praze experti Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

České vysoké školy jsou příliš těžkopádné a uzavřené, tvrdí. Žijí navíc jen z peněz, které jim posílá stát. A to podle toho, kolik studentů zasedá v přednáškových sálech. Nic je tak nemotivuje zlepšit kvalitu výuky.

"Podporujeme proto zavedení soukromých příspěvků na náklady studia," řekl americký expert Thomas Weko z OECD.

Studentům se ale nejprve musí vytvořit podmínky.

"Měli by mít možnost žádat o studijní granty, stipendia a půjčky. Další variantou by mohl být odklad. Celé studium by si absolventi mohli zaplatit až v době, kdy si začnou vydělávat. Všechno by se odvíjelo od sociálních potřeb každého studenta," řekl Weko.

Placení studia je ale podle expertů jedním z klíčových problémů českého vysokého školství.

Jedna škola pro studium, jedna pro výzkum 

Česko by také mělo změnit nevyhovující strukturu systému vysokých škol. Ze statistik totiž vyplývá, že má ke studiu přístup jen malé procento mladých lidí, jejichž rodiče zastávají dělnické profese. Konkrétně devět dětí ze sta.

To se by mělo změnit. Univerzity by toho mohly dosáhnout tak, že se rozdělí na dva typy - na tu část, která bude zabezpečovat výzkum, a na tu, která bude vychovávat odborníky. Druhý typ studia by mohlo navštěvovat víc lidí.

Všechny obory se ale musí současně provázat. Zápočty a zkoušky, které získá student během studia jednoho oboru, si bude smět "odnést" do oboru dalšího.

Ke studiu by se tak dostalo více zájemců, současně by se obrovsky zkvalitnil výzkum.

Větší kontrola rektorů

Bez čekání se na internet nedostanete
Bez čekání se na internet nedostanete | Foto: Ludvík Hradilek

Třetím bodem, na který by se mělo Česko soustředit, je změnit způsob vedení univerzit. A to přesně tak, jak to popisuje takzvaná Bílá kniha.

Bílá kniha počítá s tím, že by ve správních radách škol měli zasedat i lidé, kteří nepůsobí přímo na univerzitách. Například podnikatelé, zástupci kulturních institucí, ale i lidé ze státních organizací. Škola tím podle expertů získá větší veřejnou podporu.

Rada by měla právo kontrolovat veškeré dění na univerzitě, odpovědný by jí byl i rektor.  

Univerzity: Politiky v radách nechceme 

Proti takovému kroku ale nedávno univerzity protestovaly. Zástupci vysokých škol si totiž myslí, že akademická půda by měla být prosta jakýchkoliv vlivů vnější politické a ekonomické moci.

"Nechceme podléhání vlivu různých lobby. Nechceme, aby vysoké školy byly spjaty s politickou reprezentací či s ekonomickým subjektem," ohradil se nedávno proti Bílé knize kancléř pražské Karlovy univerzity Tomáš Jelínek.

Univerzita by podle něj měla zůstat nezávislou institucí.

 

Experti z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj přijeli do Prahy na žádost ministerstva školství. 

"V listopadu 2006 zveřejnilo ředitelství OECD pro vzdělávání zprávu o českém systému terciárního vzdělávání. Od té doby se mnohé změnilo a české ministerstvo nás požádalo, abychom se vrátili a posoudili Bílou knihu terciárního vzdělávání z ledna 2009," vysvětlil Weko.

Bílou knihu podle něj hodnotí odborníci z OECD v zásadě kladně. Reformu, jejíž součástí má být právě Bílá kniha, podpořil také ve svém projevu na úvod pražské konference i expremiér a předseda ODS Mirek Topolánek.

"Naše země reformu nutně potřebuje. Český univerzitní model je až na kosmetické změny ve své podstatě stále stejný, jako za komunismu," řekl.

Dvě variatny

Ministryně školství Miroslava Kopicová ujistila, že úřednická vláda Jana Fischera určitě reformu vysokého školství připraví. Alespoň v podobě variant a věcných záměrů. Jedna varianta by měla se školným počítat, druhá ne. Konečná řešení ale musí určit až na nový kabinet vzešlý z voleb.

Do té doby Kopicová školné zavést neplánuje.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Salač zajel v trénincích Moto3 v Aragónu šestý nejlepší čas

Český motocyklový závodník Filip Salač si v pátek v rámci Velké cenu Aragónu třídy Moto3 zapsal v kombinovaném pořadí obou měřených tréninků šestý nejlepší čas. Výkonem 1:59,103 minuty zaostal o půl vteřiny za nejrychlejším mužem dne, jímž se stal Ital Andrea Migno. Salačův týmový kolega Jakub Kornfeil obsadil dvanáctou příčku se ztrátou tři čtvrtě vteřiny na lídra.

Další zprávy