Je to přesně měsíc, co v univerzitním Vlasteneckém sále proběhla čtvrtá výroční konference Česko-čínského centra Univerzity Karlovy v Praze. Zaštítil ji rektor Tomáš Zima, diskusi moderoval mimo jiné tlumočník prezidenta Miloše Zemana do čínštiny Vít Vojta. Společně s prorektorem Alešem Gerlochem a čínským velvyslancem Čang Ťien-minem zahajoval akci i Miloš Balabán - ne tolik známá, avšak vlivná postava na nejstarší české vysoké škole.
V samotném Česko-čínském centru, které založil a předsedá mu přímo rektor Zima, byl Balabán dosud výkonným tajemníkem. Na škole vede také výzkumné Středisko bezpečnostní politiky, které akci spolupořádalo.
Zároveň si ale Balabán v roce 2015 založil soukromou firmu, která se jmenuje stejně jako oficiální instituce univerzity - Středisko bezpečnostní politiky s. r. o. A podle zjištění Aktuálně.cz tato jeho firma jen za poslední dva roky poslala k proplacení faktury za více než 1,2 milionu korun čínské ambasádě, a to právě za pořádání výroční česko-čínské konference.
Okolnosti toho, proč neutrálně se tvářící konferenci zaštítěnou univerzitou financoval komunistický stát a proč peníze tekly skrze soukromou společnost, zjišťoval v uplynulých dnech deník Aktuálně.cz. Balabán v reakci na dotazy ve čtvrtek rezignoval.
Zima přes svého mluvčího ve čtvrtek vzkázal, že o ničem nevěděl a peníze čínské ambasády univerzita nepoužila. V tom si ale zásadně odporuje s pořadateli své vlastní konference, kteří tvrdí, že peníze šly právě na akci, kterou Zima zaštítil. V pátek Zima prohlášení upravil - o tom, že by čínské peníze šly na jeho konferenci prý nemá povědomí.
Firma s utajeným hospodařením
Letos na začátku září požadovala Balabánova firma po čínské ambasádě, aby proplatila fakturu za 600 160 korun. Splatná byla v den konání konference - 25. září. Podobně to bylo i loni. Tehdy na ambasádu putovala od Balabána faktura na 676 148 korun už v červenci. Konference se pak opět odehrála na konci září.
"Částky od velvyslanectví Čínské lidové republiky byly alokovány na úhradu přímých nákladů spojených s konferencí," řekl deníku Aktuálně.cz Libor Stejskal, který s Balabánem firmu spoluvlastní ještě s Janem Ludvíkem a finanční a projektovou manažerkou univerzitního střediska Mirkou Kortusovou.
Zprvu se přitom jednatel společnosti Stejskal zdráhal jasnou odpověď podat. "Nejsem v této věci zcela informován. Trošku mě to překvapuje. V této chvíli vám k tomu žádnou konkrétnější informaci podat nemůžu. Budeme si muset vyjasnit, kdo na to odpovědět dokáže," reagoval nejprve na dotaz, zda peníze od Číňanů byly odměnou za to, že na Karlově univerzitě akci uspořádali, či přímo úhradou nákladů akce.
Až později potvrdil, že firma faktury skutečně vystavila. "Ano, můžu to potvrdit. Faktury jsem dohledal," konstatoval Stejskal. Stejné dotazy putovaly i spolumajiteli Balabánovi. Ten na ně ovšem neodpověděl.
Před časem ale Aktuálně.cz tvrdil, že celkový rozpočet letošní konference byl asi 590 tisíc a z většiny ji ze svých zdrojů platilo Česko-čínské centrum UK, které vede rektor Zima.
"Hlavní organizátor akce Česko-čínské centrum UK pokrývá rozpočet částkou cca 530 tisíc korun, ostatní subjekty podílející se na konferenci ji podpořily celkovou částkou přibližně 60 tisíc korun," uvedl před časem Balabán k letošnímu ročníku.
Stejskal však nyní tvrdí, že čínské peníze šly na úhradu přímých nákladů spojených s konferencí. Pokud jsou tvrzení obou mužů pravdivá, čínská ambasáda nefinancovala přímo konferenci, ale její peníze natekly skrze soukromou firmu do Česko-čínského centra Karlovy univerzity, které vede její rektor Zima. To ale Stejskal komentovat odmítl.
"K tomu nejsem oprávněn se vyjádřit," dodal Stejskal. Balabán nereagoval.
V pátek dopoledne se ke zjištění vyjádřil i sám Zima. Tvrdí, že o využití čínských peněz nic nevěděl. "Jednání společnosti SBP s. r. o. považuji za skandální a nepřijatelné. Tyto aktivity zásadně poškozují dobré jméno Univerzity Karlovy a všech akademických pracovníků, jsou v rozporu s Etickým kodexem UK a jsou pro mě neomluvitelné," řekl v první reakci Zima.
Zároveň ale nevyloučil, že čínská ambasáda jeho konference financovala. "Nemám žádné informace o tom, že by se společnost SBP, s.r.o. jakkoliv podílela na financování univerzity či s ní měla uzavřenu nějakou smlouvu o spolupráci," vyjádřil se pouze Zima.
Ještě ve čtvrtek přitom rektorát kategoricky tvrdil, že čínské peníze na univerzitu nedotekly. "Zmíněná společnost se na jakémkoliv financování univerzity nepodílela," uvedl mluvčí univerzity Václav Hájek.
Zima nyní uvedl, že nařídil prověřit veškeré aktivity Střediska bezpečnostní politiky včetně auditu financování konferencí, které mělo toto centrum v gesci, pořádalo je či se na nich podílelo. "V případě, že kontroly UK odhalí další vážné pochybnosti ohledně fungování SBP s. r. o. ve vztahu k Univerzitě Karlově, jsem připraven obrátit se na orgány činné v trestním řízení," oznámil rektor UK.
Balabán rezignoval
Podle mluvčího univerzity Václava Hájka Balabán ve čtvrtek poté, co se na faktury od čínské ambasády Aktuálně.cz zeptalo, rezignoval.
"Doktor Balabán dnes zaslal rezignační dopis tajemníka Česko-čínského centra k rukám pana rektora Zimy, který rezignaci přijal," uvedl Hájek.
Pro rektora je záležitost vysoce citlivá. Už se dostal pod palbu ostré kritiky za uzavření smlouvy s firmou Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, který v Číně rozsáhle podniká. Firma nakonec po odporu akademické obce partnerství, jehož součástí mimo jiné byl i paragraf, že se obě strany zdrží kroků, které by mohly poškodit jejich dobré jméno, zrušila.
Neprůhledné financování Balabánova výzkumného Střediska bezpečnostní politiky mezitím začal řešit akademický senát Fakulty sociálních věd UK, pod kterou oficiálně spadá. Senátoři požadují, aby vedení fakulty zveřejnilo seznam jeho aktivit a odtajnilo jeho financování.
Děkanka Alice Němcová Tejkalová reagovala spuštěním auditu, který má hospodaření střediska zkontrolovat. Samotnou česko-čínskou konferencí se ale audit zabývat nebude, to je podle Tejkalové záležitost rektorátu, pod něhož spadá Česko-čínské centrum.
Další platby za konference na UK do soukromé firmy
Středisko bezpečnostní politiky pravidelně pořádá různé konference zaštítěné Karlovou univerzitou. Například Pražskou bezpečnostní konferenci, jejíž účastníci se potkávají s vlivnými českými zákonodárci, diplomaty či pracovníky bezpečnostních složek. A společně sdílejí informace. Výzkumné pracoviště navíc dělá bezpečnostní projekty pro ministerstvo vnitra a státu radí, jak se bránit proti nepřátelům. To vše za situace, kdy výzkumníky přes jejich s. r. o. zároveň platí čínská ambasáda.
Balabánovo s. r. o. přitom odmítá odtajnit své další klienty. "To vám nemůžu říct. Jsou to komerční subjekty a já nemám žádné vědomí o tom, že by s tím souhlasily. Ale jsou to firmy různého typu, které si od nás nechávají dělat ryze odborné práce - bezpečnostní poradenství. Je to ale věc naprosto běžná. V akademickém prostřední podniká každý druhý," popisoval Stejskal.
Ani to, jaké mají spolumajitelé z podnikání příjmy, Stejskal nechce zveřejnit. "Jsou to malé peníze. Není to srovnatelné se mzdou," uvedl jednatel. Dodal, že soukromá firma funguje zcela odděleně od univerzity, která s tím nemá problém.
Tomu však neodpovídá reakce Alice Němcové Tejkalové, děkanky Fakulty sociálních věd, pod kterou Středisko bezpečnostní politiky spadá. "Takové podnikání považuji za neospravedlnitelné. V těchto dnech probíhá prošetřování aktivit společnosti Středisko bezpečnostní politiky s. r. o. ve vztahu ke konferencím pořádaným v rámci Fakulty sociálních věd UK. Na základě jeho výsledků přijmeme odpovídající opatření," konstatovala děkanka. Podle ní se záležitostí zabývá i rektorát.
Ukazuje se totiž, že model, kdy soukromá firma akademiků kasíruje peníze za akce, které se konají na univerzitě pod hlavičkou Střediska bezpečnostní politiky, se opakuje ve více případech než jen u česko-čínské konference.
Jak uvedly Seznam Zprávy, v registru smluv jsou k dohledání například příspěvky na konferenci Boj o vodu, která se bude konat na Karlově univerzitě v listopadu. Státní firma Lesy ČR na ni ale neposlala 50 tisíc univerzitě, ale soukromé firmě, která s ní nemá nic společného. Podobně Vojenské lesy. V dalším případě 200 tisíc korun firmě přiteklo od Národního institutu pro další vzdělávání za pořádání konference Bezpečnost na českých školách. I ta byla oficiální akcí univerzity.
Možné ohrožení akademických svobod
Neprůhledné aktivity Střediska bezpečnostní politiky znepokojily už i akademický senát FSV, který minulý týden některé jeho počiny odsoudil.
"Akademický senát považuje aktivity Střediska bezpečnostní politiky konané pod záštitou velvyslanectví Čínské lidové republiky za problematické z důvodu nízké transparentnosti, možného ohrožení akademických svobod a etického kodexu Univerzity Karlovy," odhlasovali senátoři.
Jeho aktivity přitom tepou i někteří sinologové. Uznávaná expertka na Čínu v radě Česko-čínského centra Olga Lomová na svůj post rezignovala v reakci na Zimův pokus uzavřít partnerství s PPF. A také na Balabánovu konferenci zaštítěnou Zimou. Ta letos měla téma Výzvy digitální budoucnosti.
"Týkala se tedy přesně toho, před čím varoval NÚKIB a naše vláda. Nelíbilo se mi, že na Karlově univerzitě se v této situaci koná konference, která nejen že toto téma nastoluje s čínskými partnery, ale ještě ji zahajuje právě čínský velvyslanec," řekla Lomová Deníku N. Naráží tak na to, že český kyberúřad loni v prosinci varoval před riziky čínské technologické firmy Huawei, kterou západní tajné služby podezřívají ze špionáže pro čínskou vládu.
Za kritiky sinologů ze Sinopsis, který spadá rovněž pod UK, odstartoval Balabán na univerzitě i kurz o Nové hedvábné stezce. Podle sinologů ale nekriticky papouškoval čínskou propagandu.
O Balabánovu akci se už v minulosti zajímala BIS
Česko-čínská konference není první kontroverzní počin Miloše Balabána. Ještě před tím, než nastoupil na Karlovu univerzitu, se podle zdrojů Aktuálně.cz o jeho aktivity zajímala Bezpečnostní a informační služba. Jeho IX. Pražskou bezpečnostní konferenci, která se odehrála 15. listopadu 2013, dokonce BIS zmiňuje ve své veřejné zprávě o činnosti za stejný rok. Jako příklad, jak mohou cizí mocnosti ovlivňovat veřejné mínění v Česku.
"Všechny zmínky o problematičnosti zpravodajských aktivit USA vůči svým partnerům provázel tichý souhlas, ne-li dokonce potlesk účastníků diskusního panelu i publika. Na druhé straně debata až na jednu výjimku zcela ignorovala problém zpravodajských aktivit Ruska a Číny," popsala kontrarozvědka akci.
