Praha - Prezident Miloš Zeman převedl v pátek pravomoc v udílení milostí na ministerstvo spravedlnosti.

Výjimkou budou případy, ve kterých lidé žádají o osvobození z humanitárních důvodů, například když trpí nevyléčitelnou chorobou. Hrad rozhodnutí zveřejnil na svých webových stránkách.

Zeman se již po svém lednovém zvolení prezidentem vyjádřil, že se chce práva na udílení milostí vzdát, protože jej považuje za "zbytečně monarchistický prvek" v Ústavě.

Mluvčí Hradu Hana Burianová v sobotu řekla, že rozhodnutí platí poté, kdy v pátek vyšlo ve sbírce zákonů.

Záležet bude na konkrétních případech

Prezident si sice nechal pravomoc u rozhodování v humanitárních případech, podle Burianové ale zároveň platí jeho dřívější vyjádření. "Bude záležet na konkrétních případech," dodala.

"Vhodné případy budeme předkládat panu prezidentovi k rozhodnutí. Vrací se tím jen staronová praxe, která byla už v minulosti na ministerstvu zažitá," uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Zároveň doplnila, že nová agenda si vyžádá další zaměstnance. "Rozhodnutí pana prezidenta k nám na úřad předalo poměrně rozsáhlou a závažnou agendu, ale nebyla nám převedena tabulková místa s financemi na potřebné zaměstnance. To vše  budeme muset nyní zajistit navíc," dodala ministryně.

"Lidský rozměr"

Známý pražský advokát Josef Lžičař řekl, že udílení milostí je výsostné právo ukotvené v Ústavě a prezident by se jej prý neměl zbavovat. Důvodem je podle něj fakt, že hlava státu je mimo justici a nerozhoduje o vině a trestu.

"Dává tomu lidský rozměr. Když rozhodování zůstane na profesionálech v justici, domnívám se, že nebude snaha milosti udělovat," dodal právník.

Mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger odmítl Zemanovo rozhodnutí komentovat. "Ústavnímu soudu komentář nepřísluší. Je to pravomoc pana prezidenta a je to čistě na něm," řekl Göttinger.

Prezidenti v minulosti udíleli milost například také odsouzeným, kteří se potřebovali starat doma o děti. Podmíněné tresty u podvodů se někdy promíjely, když člověk uhradil škodu a nebyl dříve trestán.

Důvodem mohl být také fakt, že se u dotyčného jednalo o "mimořádné vybočení z jinak řádného a bezúhonného života" a zaručil se za něj například starosta a lidé z místa bydliště.

Havel rozdal přes 1800 milostí

Zemanovi předchůdci v úřadu prezidenta ČR udělovali individuální milosti poměrně běžně. Václav Havel je v letech 1993 až 2002 udělil 860 lidem. Dalších více než 1000 milostí Havel udělil ještě jako federální prezident.

Havlův nástupce v úřadu Václav Klaus byl méně štědrý. Během deseti let je udělil individuální milost 412 lidem. Některé případy přitom vzbuzovaly podezření z korupce. Loni na jaře proto ČSSD předložila do Sněmovny návrh zákona, který měl prezidentovu pravomoc udělovat milosti omezit spolupodpisem premiéra nebo ministra spravedlnosti.

Počátkem loňského října vstoupil v platnost ústavní dodatek, který pravomoc hlavy státu rozhodnout o zastavení trestního stíhání podmínil kontrasignací ze strany premiéra nebo jím pověřeného člena vlády.

Návrh ČSSD, aby kontrasignace byla nutná i v případech odpuštění, zmírnění či zahlazení trestu, nestačila Sněmovna před svým rozpuštěním schválit.