Foto: Zahradničit v Praze je v kurzu. Jahody rostou uvnitř vnitrobloků, dýně u Vltavy

Foto: Aktuálně.cz
Magdaléna Čevelová, Marie Kolajová
Aktualizováno 15. 7. 2019 12:16
Bydlení v metropoli neznamená, že člověk musí rezignovat na vlastnoručně vypěstovanou zeleninu. V Praze o tom ostatní přesvědčuje stále více drobných zahrádkářů. Záhonků rok od roku přibývá a nachází se často i tam, kde by je málokdo čekal. Pronájem malé zahrádky stojí pár stovek ročně. Najdou se ale i místa, kde si každý může zdarma zasadit, co chce. Úrodu však nemá jistou - stejně tak si tam každý může utrhnout, na co zrovna dostane chuť.

Na konci úzké dlážděné ulice, z jedné strany ohraničené vlakovými kolejemi a z druhé činžovním domem, jsou vidět jen popelnice. Kdo však dojde až na konec, spatří za rohem mnohem hezčí kout Prahy. Pod vysokými stromy, ze dvou stran ohraničený vysokými domy, se nachází malý zahradnický ráj.

Záhonky tu ale nenajdete. Alespoň ne v klasickém slova smyslu, místo nich tu slouží dřevěné boxy naplněné hlínou, na kterých jsou připevněny cedulky se jmény pěstitelů. Kdo tu nemá kus své zahrádky, může alespoň relaxovat v zeleni na přilehlých lavičkách. Je tu i houpačka a pískoviště pro děti.

Podmínky pro zahradničení nejsou ve vnitroblocích ideální, slunečních paprsků sem dopadá omezeně, ale stačí tomu přizpůsobit výběr rostlin. Převažují tu různé byliny, jahody, někdo si tu pěstuje trochu zeleniny do polévky.  

"Sice často bojujeme se stínem, ale to nás nezastavuje. Pěstujeme hodně maliny a bylinky," říká Barbora Týcová, která má s podobnými projekty bohaté zkušenosti. Spolu s dalšími dvěma kamarády se jednoho dne rozhodli, že už nechtějí jen přihlížet zanedbávání společných vnitrobloků. Tak vznikl spolek Bieno, který ve spolupráci s jednotlivými městskými částmi i ministerstvem životního prostředí na vzniku těchto prostor pracuje. 

"Pražské vnitrobloky jsou takové zelené oázy uprostřed tepelného ostrova. Pomáhají zmírňovat důsledky klimatické krize," říká Týcová. "Lidé si na zahrady často chodí odpočinout, ale málokdo pomůže s péčí. Je pro ně pohodlnější sedět doma u televize," povzdechne si však její kolega Filip Žufan.

Jedním z projektů Biena bylo oživení vnitrobloku Viklefova:

Vnitroblok Viklefova nedaleko pražského kina Aero. Jedenáct obytných domů, více než šest set obyvatel. Příležitost pro polosoukromý park v centru. | Video: Bieno, Michal Křivohlávek

I městské děti pěstují

Podobných komunitních zahrádek jsou v Praze desítky. Například v pražském Braníku se nachází Zebra. "Je to skvělé místo pro rodiče, kteří v zahrádce mohou dětem ukázat, jak to v přírodě funguje. A také si u toho vyčistí hlavu po celém dni v práci," říká místní zahradnice Kristýna Papoušková.

Pěstitelská komunita tu podle ní funguje skvěle. "Každý si pěstuje na svém místě, ale když je třeba na dovolené, může si do záhonku zapíchnout vlaječku a ostatní mu jej zalijí," vysvětluje Papoušková.

Zahrada sousedí se školou, ze které čerpá užitkovou vodu na zalévání. Na pár metrech čtverečních jsou k vidění rajčata, papriky, hrášek i jahody. Pronájem záhonku tu stojí 750 korun ročně. Zájem o členství je velký. "Pro letošek máme plno," dodává. 

Příjemné prostředí zeleně doplňuje obrovská mozaika na zdi, kterou je zahrada ohraničena. Vytvořil ji před pár lety umělec ze sousedství. Lidem se tak zalíbila, že se vedení zahrady rozhodlo uspořádat workshopy pro tvoření mozaik. Od té doby mohou zeď přikrášlovat i zahradníci.

Na Praze 4 komunitní zahrady jen vzkvétají:

Komunitní záhony a zahrady v MČ Praha 4 | Video: PrahaTV

Zelenina pro všechny

Ambiciózní zahradní projekt vznikl také v karlínském přístavu u Vltavy. Místní koncept se od ostatních liší. Na rozdíl od komunitních zahrad si zde každý může vzít, co chce, aniž by někomu ničil záhonek. Na zdejší Free Garden si může každý vysadit, co chce, a zároveň si tu kdokoli může cokoli otrhat. "Lidé díky nám zjišťují, že vypěstované rajče, dýně nebo cuketa chutná jinak než ze supermarketu," vysvětluje hlavní iniciátor projektu Marek Hejda. Snaží se také upozornit na to, že vypěstovat jídlo je starost, proto by se jím nemělo plýtvat.

Najít zahrádku ale může být trochu problém. Ačkoliv je ohraničená kameny, lze ji snadno přehlédnout. Podmínky pro zahradničení tu totiž nejsou zdaleka ideální. Rostliny jsou tu zasazené takřka v trávě a ani půda tu není moc dobrá. Alespoň o vodu tu ale nouze není - v nedaleké Vltavě je jí dost. Pomoci se zaléváním může každý kolemjdoucí.

Samozřejmě se sem tam najdou i vandalové, kteří úrodu ničí. Na rozdíl od většiny komunitních zahrad a vnitrobloků není Free Garden oplocená. A rostlinám nepřilepšují ani divoká zvířata, v Karlíně pěstitele trápí zajíci. "Zajíce ale nestřílíme ani neplašíme, odpuzujeme je pachovými zábranami," uvedl Hejda.

Do budoucna organizátoři moc změn nechystají - čekají na sklizeň dýní, rajčat a paprik. V listopadu plánují akci s názvem Radikální sázení česneku, která probíhá po celém Česku. "Česnek je plodina, která nepotřebuje velké množství vody, což se v tomto suchém období hodí. Chceme toho využít a osadit neudržované městské pozemky česnekem," vysvětluje podstatu projektu Hejda.

Rozkvetlý balkon

Kdo však chce mít jistotu, že mu konečně uzrálé rajče neutrhne nějaký nenechavec, dává přednost zahrádce na balkoně. To je případ maminky dvou dětí Pavlíny Miranda. Kromě okrasných květin dokáže na omezeném prostoru vypěstovat rajčata, papriky, okurky nebo bylinky. "Spravuji na Facebooku skupinu Zahrada na balkoně, inspiraci tak předávám lidem, kteří chtějí být propojeni s přírodou i ve velkoměstě a rádi si po těžkém dni v práci sednou na balkon s limonádou z čerstvě natrhané máty v ruce," vysvětluje Miranda.

"Je to moje klidná oáza, ráno si na balkoně zacvičím jógu, večer si pak na venkovním stolečku dáme rodinnou večeři," říká. Menší komplikací je v balkonovém bytě zalévání. Ale i to má své řešení. "Vypomáhám si samozavlažovacími truhlíky, je potřeba pečlivě vybírat květiny podle toho, jak má kdo balkon orientovaný. Teplomilnější rostliny na jih, ty, kterým nevadí chlad a vítr, zase spíše na severní stranu," dodává.

Od zahrady po farmu

Pro někoho je ale zahradničení spíše způsob, jak se setkávat a bavit s přáteli. Tak se rozrostla i komunitní zahrada Pastvina v pražské Vinoři, která připomíná malou farmu. Na rozlehlém prostranství zde pobíhají slepice, prasata i koně. "Zvířata slouží jako producenti hnojiva, vypásají neudržované pozemky a slepičky máme hlavně kvůli vejcím," říká předseda Marco Stella.

Slepice spolek vykupuje z klecových chovů, v Pastvině se pak postupně zotavují a jsou dále nabízeny k virtuální adopci. "Vejce neprodáváme, jsou výrazem vděku pro ty, kteří náš spolek podporují. Kromě vajec je dále zájem o různé bylinné směsi, ovocné šťávy, marmelády nebo chilli pasty," uvádí Stella.

V Pastvině zastávají názor, že co na místě vyroste, má se v blízkosti i zpracovat a zkonzumovat. "Holt nebudou jahody v lednu. Nebo budou, ale hydroponické a drahé. Představa, že za málo peněz je možné mít čerstvou zeleninu a ovoce, je naprosto scestná," vysvětluje Stella. Dále upozorňuje na postupnou devastaci ekosystémů, nejen u nás. "Jídlo není levné. Nikdy nebylo a nikdy ani nebude. Pokud levné je, je s ním něco špatně," zakončuje.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Armáda USA po incidentu pozastavila letecký výcvik Saúdů na Floridě

Americké velení dnes pozastavilo letecký výcvik saúdskoarabských vojenských studentů na třech floridských základnách. O opatření, které se týká 300 frekventantů, informoval média představitel armády Clay Doss. Důvodem je incident z minulého týdne, kde saúdskoarabský student na základně Pensacola zabil tři lidi.

Pachatelem, který se na základně účastnil výcviku, byl jednadvacetiletý příslušník saúdskoarabského letectva Muhammad Šamrání. Zasahovali proti němu policisté i vojáci a nakonec se jim podařilo ho zlikvidovat. Kromě tří mrtvých si útok vyžádal také osm zraněných. Motivy činu jsou dosud neznámé.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

USA, Kanada a Mexiko se dohodly na nové podobě obchodní smlouvy

Spojené státy, Kanada a Mexiko se dohodly na upravené podobě nové severoamerické dohody o volném obchodu. Diplomatičtí zástupci dnes dohodu podepsali v Mexiku, smlouvu však ještě musejí ratifikovat zákonodárci všech tří zúčastněných zemí. Upravená dohoda má podporu Bílého domu i amerických demokratů, kteří mají většinu ve Sněmovně reprezentantů USA a kteří požadovali změny oproti původní podobě smlouvy sjednané administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa už v loňském roce.

Demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová dnes uvedla, že upravená dohoda je nesrovnatelně lepší než původní plán Trumpovy administrativy z loňského roku. Dodala, že úpravy zahrnují například přísnější pravidla pro trh práce a ochranu životního prostředí.

Trump sám dnes zdůraznil, že nová obchodní dohoda bude pro Spojené státy "skvělá". "Bude to nejlepší a nejdůležitější obchodní dohoda, jakou kdy USA uzavřely," prohlásil. "Konečně skončí naše nejhorší obchodní dohoda, NAFTA," dodal prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy