Čím se komáři řídí, když napadají člověka?
Komáry přitahuje oxid uhličitý, který vydechujeme. Přitahují je i chemikálie, které vylučuje naše kůže, například kyselina mléčná, kyselina močová či čpavek. Dokonce se traduje, že působí i krevní skupina, kterou má daný člověk. Údajně je pro komáry nejvíc atraktivní krevní skupina nula.
Sají jen samice, samci nebodají. Ty se řídí očima a přitahuje je i teplo. Často jsem za komáry jezdil na motorce, a když jsem motorku odstavil, tak byla obalená komáry, protože je horká.
Často se říká, že na někoho komáři nejdou. U nás v laboratoři testujeme na dobrovolnících repelenty. A nikdy jsme nikoho nevyloučili, protože by na něj komáři nešli.
Říká se, že komáry odpuzuje cigaretový kouř. Je to pravda?
Svým způsobem asi ano, ale když je komárů hodně, stejně vás bodnou kouř nekouř. Čím je komárů víc, tím samozřejmě útočí víc. A repelenty, které za normálních okolností fungují dvě až čtyři hodiny, jsou účinné třeba jen čtvrt hodiny.
Komáři se často živí nektarem. K čemu jim je saní krve?
Samci se živí výhradně nektarem. Samice si také občas zobnou, ale potřebují zdroj bílkovin pro tvorbu vajíček, který jim poskytuje krev. Je jen velmi málo druhů komárů, které se bez krve obejdou.
V Česku jsou údajně komáři méně rizikoví než klíšťata. Proč tomu tak je?
Nebezpečnost komárů oproti klíšťatům v Česku je asi jako zrnko písku proti Mount Everestu. Je jen málo onemocnění způsobených přenosem komáry. Až na výjimku, která nastala v roce 2018, kdy se nakazilo pět lidí virem západonilské horečky a jedna žena zemřela. Ale když vezmeme klíšťata, tak ročně boreliózou onemocní pět tisíc lidí a s encefalitidou je pět až devět set nemocných.
František Rettich
- Entomolog a parazitolog. Ve Státním zdravotním ústavu vede Národní referenční laboratoř pro dezinsekci a deratizaci.
- Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity. Věnuje se vývoji repelentů. Zaměřuje se především na studium komárů a klíšťat.
Byla epidemie malárie někdy v Česku?
Málo se ví, že i komáři rodu Anofeles, což je jedno z nejnebezpečnějších zvířat na světě, přenášeli v roce 1945 malárii na Hodonínsku. Zavlekli ho tam vojska z východu. Chorobě se tam tehdy říkalo Hodonka. Od té doby se žádné případy přenesené přímo v Česku prakticky nevyskytly.
Komáři rodu Anofeles tu ale zůstali. Máme jich tu tak šest druhů. V Evropě pak je nejvíc případů malárie dovezeno z tropických zemí. V Evropské unii jde o pět tisíc případů ročně. Ve světě ale onemocní více než 200 milionů lidí, hlavně dětí v subsaharské Africe a jihovýchodní Asii. Ročně zemře 400 tisíc lidí.
Další nemoc, co se v Česku vyskytovala, je Ťahyňa, která je pojmenovaná podle vesnici na Slovensku. Po povodni v roce 2002 jsme zaznamenali několik případů. Ale od té doby se u nás nevyskytuje.
Co způsobuje přemnožení komárů v Česku?
U nás máme až šest rodů komárů. Ale komáři, kteří nás bodají, když jdeme na houby do lesa, se množí po povodních. To se jich vždy objeví ohromné množství, naposled tomu tak bylo v roce 2013. Jsou totiž určité druhy, kterým říkáme kalamitní. A druh Aedes vexans za krátký čas dolétne až dvacet kilometrů.
Některé druhy rodu Aedes se líhnou těsně po tání sněhu. Ti se drží hlavně v lese, málokdy zalétají do vesnic nebo měst, aby tam týrali obyvatelstvo. Ostatní rody se málokdy dramaticky přemnoží.
Kolik druhů komárů u nás vlastně žije?
U nás máme zhruba padesát druhů z šesti rodů. Vedle rodu Aedes tu žije rod Culex, který je zodpovědný za přenos západonilské horečky. Pak je tu rod Culiseta, který přezimuje v lidských obydlích, a když zatopíme, tak se probudí a kousne nás. Zbylé dva rody mají minimální význam.
Musím také zmínit invazivní komáry, kteří se do Evropy dostali kvůli globálnímu oteplování a hlavně nesmyslnému transportu zboží. Komáři nasednou v Itálii do náklaďáku a za osm hodin jsou v Milíčově na parkovišti u D3, kde jsem je odchytával. U nás se vyskytly až čtyři invazivní druhy. Nejnebezpečnější je Aedes albopictus, který přenáší choroby.
Jaký bude mít klimatická změna vliv na výskyt komárů?
Některé druhy u nás přibydou. Invazivní druhy jsme tu sice zachytili, ale není prokázáno, že zůstávají. Asi tu nepřežijí zimu. Například Aedes japonicus, který za rok dolétne až 200 kilometrů, se šíří na Šumavu z Německa.
Mohou se tak v Česku kvůli oteplování vyskytnout komáři, kteří přenáší těžší nemoci?
Kdyby se tu rozšířil Aedes albopictus, tak ten přenáší závažné choroby. Když to vezeme světově, tak komáři jsou nejnebezpečnější živočichové na světě. Způsobují úmrtí milionů lidí.
Proč bodnutí komára svědí?
Když nás komár bodne, vypustí sliny, které zabraňují srážení krve. A jeho sliny pravděpodobně vyvolávají alergickou reakci.
Mají komáři v ekosystému nějakou pozitivní úlohu?
Lidé by řekli, že nikoliv. Já jednou v rádiu řekl, že komáři do lužního lesa patří, a měl jsem z toho velké popotahování. Ale skutečně tomu tak je. Kdyby tu nebyli, fauna by byla ochuzena, ať se to lidem líbí, nebo nelíbí. Jsou významný článek v potravních řetězcích zvířat.
Cejnovité ryby sežerou tři sta až tisíc larev komárů. Čolek jich sežere až sto, larva potápníka až dvacet denně. Sám jsem pozoroval tůňku u Neratovic, která byla plná komářích larev. Přijel jsem za čtrnáct dní a byla plná tlustých larev potápníků. Dospělé komáry žerou žáby, pavouci, vážky, netopýři a některé druhy ptáků.
Jaký je životní cyklus komárů?
Je to dvoukřídlý hmyz a prochází proměnou dokonalou - čili vajíčko, larva, kukla, dospělec. Populace se mohou líhnout najednou jako u rodu Aedes, například při povodni. Je zajímavé, že rod Aedes neklade vajíčka na vodu. Kladou je do míst předpokládaného zaplavení. A tam vajíčka čekají až pět let.
Jak dokážou předpokládat, kde bude povodeň?
To je obtížná otázka. Řekl bych, že je to prostě v nich. Nějakým způsobem si to v uvozovkách pamatují. Samozřejmě se někdy netrefí nebo vajíčka nakladou na pole, kde je zaorá traktor.
Jak přezimují?
Rod Aedes přezimuje jako vajíčka. Některá dokonce musí přemrznout. Když není mráz, úmrtnost vajíček je dost velká. Ostatních pět rodů přezimuje jako oplodněné samice. Schovají se do dutin stromů nebo do sklepů, kde někdy najdete tisíce komárů. Někteří komáři přezimují i jako larvy ve studánkách či opomenutých studnách, těch ale moc není.
Mezi komáry jsou pak i další rozdíly. Jsou komáři, kteří sají na člověku, ale jsou i druhy, které sají pouze na ptácích. Jeden druh komárů bodá lidi i ptáky. A právě tak se šíří západonilská horečka. Virus většinou přenáší ptáci čili se komár nasaje na tažném ptáku a pak bodne člověka a toho nakazí.
