Hodonín u Kunštátu - Ministr pro lidská práva Michael Kocáb plní týden po svém nástupu do funkce jeden ze slibů, které veřejnosti dal.
Ráno odjel do Hodonína u Kunštátu, aby tam domluvil odkup areálu, na jehož půdorysu byl v letech 1940 až 1944 romský koncentrační tábor.
Podle zjištění deníku Aktuálně.cz vše směřuje k dohodě. Majitelka areálu Alena Vojtová totiž na prodej přistoupila.
"Sama jsem vládě navrhla, že jsem ochotna velkou část areálu prodat," řekla deníku Aktuálně.cz. "Jsem připravena to prodat. Dnes bych se měla dozvědět, jak se vláda rozhodla."
"Obě strany do toho chtějí jít," potvrdil Kocábův tajemník Petr Koubek. "Předpokládáme tedy, že se vrátíme do Prahy s dohodou a návrhem, který bude možné předložit vládě."
Ministrova priorita
Pokud ministr odjede s dohodou, lze očekávat, že se návrh na odkup brzy objeví i na zasedání vlády. "Je to velkou prioritou," upozornil Koubek.
Kabinet Mirka Topolánka by následně měl schválit projekt, který řeší, co na místě bývalého koncentračního tábora vznikne.
"Mělo by jít o vzdělávací centrum romské kultury. Jeho cena by se měla pohybovat v řádu desítek milionů korun. V tomto případě ale není ještě jasné, kde peníze získáme," nastínil další plány Kocábův tajemník.
Chatky a vepřín
Ministerstvo pro lidská práva považuje vyřešení situace v Hodoníně za stejnou prioritu, jako vytvoření důstojnějších podmínek na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku.
Zatímco v Hodoníně u Kunštátu stojí na místě utrpení stovek lidí rekreační areál, v Letech hyzdí toto místo vepřín.
Situace na jihu Moravy je - s ohledem na finance - snáze řešitelná. Vedení letského vepřína totiž požaduje za objekt 300 milionů.
"Předpokládáme, že se dohodneme na sumě do dvaceti milionů korun," říká k Hodonínu tajemník ministra Koubek. "Už proběhla jednání, kde tyto peníze sehnat. Zatím ale neřekneme, kde je získáme."
Pro nepřizpůsobivé
O zřízení tábora rozhodla ještě před nacistickou okupací v roce 1939 demokraticky zvolená československá vláda. Původně měl sloužit jako nápravné zařízení pro nepřizpůsobivé živly.
V roce 1942 se však proměnil v koncentrační tábor, kterým prošlo 1396 lidí. Deportováni do něj byli výhradně Romové, během dvou let skončilo 871 z nich v plynových komorách v Osvětimi.
Dalších 207 lidí zemřelo přímo v táboře na tyfus, tuberkulózu či zápal plic. Polovina z nich je pohřbena v nedalekém lese.
Ochota prodat
Po letech vzniklo na půdorysu bývalého koncentračního tábora rekreační středisko Žalov. Současná majitelka Alena Vojtová koupila tento objekt na počátku 90. let minulého století.
Provozuje tu koupaliště, restauraci, nabízí celoroční ubytování v chatkách. Areál je nyní prázdný, restaurace zavřena. "Podnikání mi poškodily výroky romských aktivistů," vysvětluje Vojtová. "Říkali, že se tady lidé rekreují na kostech svých spoluobčanů."
Během posledních patnácti let vláda nenabídla majitelce takové podmínky, na které by byla ochotna přistoupit. Sama proto loni navrhla, za jakých podmínek je ochotna areál prodat.
"Chci si ponechat část areálu a dál provozovat koupaliště," vysvětluje Vojtová s tím, že cenu, kterou požaduje, neřekne. "Ale rozhodně nechci vládu vydírat."
| Čtěte blog Stanislava Pence: Co by měl Kocáb udělat |
