Praha - V pondělí si to na hřišti znovu rozdají fotbalisté Sparty a Slavie. Právě jarní bitky mezi příznivci pražských "S" přinesly na jaře silná slova fotbalových funkcionářů, jak se postarají o bezpečnost na stadionech.
Půl roku poté je přitom jasné, že zůstalo spíše jen u slov.
Kluby přitom musí spěchat: Ministr vnitra Ivan Langer prosadil nový policejní zákon, podle něhož se ochrana stadionů nebude platit ze státních peněz jako dosud.
Čtvrt roku před tím, než definitivně převezmou od policie zodpovědnost za bezpečí na stadionech, jsou však kluby víceméně na začátku. A když už začaly něco dělat, pouze proti sobě popudily slušné fanoušky.
Občanka do kopírky
Jedním z nápadů, jak zajistit bezpečí při fotbale, se na podnět samotných fanoušků začal zabývat Úřad na ochranu osobních údajů. Ukázalo se přitom, že kluby ani neví, co si mohou dovolit.
Problémy odstartoval jeden z prvoligových klubů, který divákům při vstupu na stadion kopíroval občanské průkazy, což zákon zakazuje.
Cílem je identifikovat ty, kteří dělají na stadionu problémy.
Neporadí jim ani fotbalový svaz. "Teď zatím přesné instrukce pro kluby nemáme. V půlce října bude další jednání s ministerstvem vnitra a Úřadem na ochranu osobních údajů. Tam bychom si měli všechno vyjasnit," říká jeho bezpečnostní manažer Miroslav Platil.
Stejný problém brzdí i školení pro pořadatelské služby, které se má uskutečnit na pražské policejní akademii. "To také nemá smysl, dokud nebudeme pořadatelům umět přesně říct, co si mohou dovolit a co ne," dodává Platil.
Liberec: My evidujeme ty hodné
Některé kluby nadto nemají chuť sbírat před zápasy informace o fanoušcích. Protože to postihne i ty, kteří se proti návštěvnímu řádu neprovinili.
Například pražská Slávia. "Nechceme svým způsobem šikanovat všechny fanoušky. Identifikovat budeme jen ty, kteří budou dělat problémy," říká mluvčí klubu Ondřej Zlámal. K takovému postupu sáhli i při nedávném incidentu v Edenu, kdy jeden z diváků hodil po hráči kelímek s pitím.
I ČMFS se bojí, aby tvrdé kontroly, které zdržují diváky při vstupu na stadion, nakonec tu slušnou část z nich neodradily.
"Tady se často mluví o příkladu Anglie. Tam je ale na stadionu šedesát tisíc lidí a padesát osm tisíc má permanentku. Takže klub přesně ví, kdo to je a kde sedí. To je samozřejmě sen i našich manažerů - z bezpečnostního i ekonomického hlediska," říká Platil.
Další strategii zvolil Slovan Liberec, který je podle ministerstva vnitra u nás příkladem toho, jak pracovat s fanoušky.
"My evidujeme ty hodné," říká mluvčí klubu Lukáš Váňa. Princip je v tom, že do takzvaného kotle se v Liberci dostanou jen členové fanklubu, kteří jsou evidovaní a chovají se podle domluvy s klubem.
"Pokud se na stadion dostane někdo, kdo chce dělat problémy, není v kotli, tedy v davu, a zdaleka tolik si nedovolí," vysvětluje Váňa.
Kamery až od podzimu 2009
Celý stadion navíc sleduje kamerový systém. Ani tady se klub do potíží s ochranou soukromí nedostává. "To kompletně spravuje městská či státní policie," dodal Váňa.
Právě kvalitní pokrytí stadionu kamerovým systémem, který nemá slepá místa, je podle odborníků jednou z nejlepších cest, jak násilí na stadionech omezit.
Fotbalový svaz chtěl mít kamery na všech stadionech do konce roku. Zatím ale chybí na projekt peníze, přibližně pětasedmdesát milionů korun.
"Je reálné, že kamerové systémy budou všude fungovat od podzimu příštího roku," řekl Miroslav Platil z ČMFS.
