Klíšťata už hrozí i na hřebenech hor. Kvůli oteplování

Pavel Baroch
6. 6. 2009 19:35
Ukázal to unikátní sedmiletý výzkum na hřebenech Krkonoš
Klíště, zdroj možné nákazy
Klíště, zdroj možné nákazy | Foto: Aktuálně.cz

Vrchlabí - Nebezpečná klíšťata se rozšiřují až na vrcholky hor, kde v minulosti vůbec nežila. Může za to výrazné oteplení na jaře a v létě.

Znamená to, že lidé se mohou klíšťovou encefalitidou či limskou borreliózou nakazit i výše v horách, než se dosud uvádělo.

Za horní hranici pro "klíšťové" choroby se zatím považovalo 700 až 800 metrů. Teď se hranice posunuje o stovky metrů.

Výsledky unikátního výzkumu na hřebenech Krkonoš ovšem ukázaly, že infikovaná klíšťata mohou běžně žít v nadmořské výšce 1000 až 1100 metrů, několik roztočů dokonce vědci objevili až na hranici lesa, tedy ve výšce asi 1250 metrů nad hladinou moře.

Obdobný posun klíštěte do vyšších nadmořských poloh experti prokázali rovněž na Šumavě a v Jeseníkách.

Pahýly v sedle pod Špindlerovou boudou - památka na 80. léta.
Pahýly v sedle pod Špindlerovou boudou - památka na 80. léta. | Foto: Pavel Baroch

Teplota stoupla o tři stupně

"Dnes panují v květnu v 1100 metrech takové teplotní podmínky, jaké byly před padesáti lety v 600 metrech," vysvětlil důvod rozšíření klíšťat do vyšších poloh zoolog Jan Materna ze Správy Krkonošského národního parku.

S Maternou na výzkumu pracovali i lidé ze Státního zdravotního ústavu a Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Analýzy údajů z pěti stanic Českého hydrometeorologického ústavu ukázala, že za posledních 50 let se průměrná měsíční teplota v Krkonoších zvýšila v květnu o 3,5 stupně Celsia, v červnu a červenci o dva stupně a v srpnu o 2,5 stupně.

"Jde o období, které je pro rozmnožování a vývoj klíštěte klíčové," vysvětlil zoolog Jan Materna z krkonošského parku.

Vyšší teploty znamenají, že klíšťata rychleji dokončují svůj vývoj. Roztoči mají i větší šanci vyvinout se z larvy na dospělý organismus ještě před nástupem chladného podzimu a zimy.

Čím výše do hor, tím je klíšťat méně

Terénní experiment s klíšťaty spočíval v tom, že odborníci vysadili roztoče ve speciálních klíckách na deseti místech v různé nadmořské výšce. Pak sledovali, jak se jim daří.

V České republice můžeme nalézt asi 17 druhů klíšťat. Pro člověka je však nejnebezpečnější klíště obecné.
V České republice můžeme nalézt asi 17 druhů klíšťat. Pro člověka je však nejnebezpečnější klíště obecné. | Foto: Aktuálně.cz

Ačkoli výzkum ukázal, že klíště dokáže žít až na hřebenech hor, s přibývající výškou ovšem jejich počet výrazně klesá. Vědci zjistili, že v 600 metrech bylo klíšťat asi padesátkrát více než v oblastech nad tisíc metrů.

"Riziko napadení klíštětem v polohách nad 900 metrů je tedy mnohem menší než v nižších polohách," uvedli autoři experimentu.

Nemoci hrozí i hodně vysoko

Vědci na základě laboratorních výsledků zjistili, že klíšťata přenášející lymskou borreliózu žila až do nadmořské výšky 1270 metrů. U klíšťové encafalitidy to bylo až ve výšce 1140 metrů nad hladinou moře.

"Průměrný počet klíšťat infikovaných původci lymské borreliózy se pohyboval v rozmezí od 3,6 do 10,6 procent," konstatovali autoři sedmiletého experimentu.

 

Právě se děje

před 9 hodinami

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy