Klaus odmítl čekatele. U soudu uspěli.

Tomáš Fránek
27. 4. 2006 18:40
Brno - Městský soud v Praze se bude muset znovu zabývat případem justičních čekatelů, které odmítl jmenovat do funkcí soudců prezident Václav Klaus.

Nejvyšší správní soud dnes vyhověl stížnostem dvou justičních čekatelů, které odmítl do funkce soudců jmenovat prezident Václav Klaus.

Čekatelé Petra Kořínková a Petr Langer neuspěli u Městského soudu v Praze, který se jejich stížnostmi odmítl zabývat.

Nejvyšší správní soud ale rozhodnutí soudu zrušil a vrátil mu celou záležitost k novému rozhodnutí.

Vybočení z právního řádu

"Jestliže prezident vystupuje jako správní úřad a nevyhoví podanému návrhu, musí své rozhodnutí odůvodnit. Tak je tomu i v případě odmítnutí jmenovat soudce, kdy prezident zasahuje do veřejných subjektivních práv uchazečů o funkci soudce," uvedl soud.

Nejvyšší správní soud dnes potvrdil, že uchazeč o funkci soudce nemá na jmenování do této funkce právní nárok. Má ale právo se o tuto funkci ucházet a také legitimní očekávání, že při splnění zákonných podmínek soudcem jmenován bude.

Soud navíc v dnešním rozhodnutí konstatoval, že Klausovo rozhodnutí bylo "...v právním smyslu zcela bezprecedentní vybočení ze zvyklostí při jmenování soudců v našich novodobých podmínkách demokratického a právního státu." 

Hrad nesouhlasí

Klausův mluvčí Petr Hájek s odvoláním na předběžné stanovisko legislativního odboru prezidentské kanceláře uvedl, že některé z argumentů, jimiž NSS své rozhodnutí zdůvodnil, jsou v rozporu s ústavou a dalšími zákony.

Hájek v této souvislosti podotkl, že prezident o soudcích nerozhoduje podle něčího návrhu. "Návrhy - v tomto případě ministerstva spravedlnosti - ústava ani žádný zákon nevyžaduje, jsou jen jistou odbornou pomocí či názorem ministerstva. Prezident může soudce jmenovat, či nejmenovat zcela podle vlastního uvážení. Proto ani nemůže nikoho 'navrhovaného' odmítnout," uvedl Hájek s poukazem na předběžné stanovisko hradního legislativního odboru.

Mladí soudci

Prezident v minulosti odmítl 31 kandidátů na soudcovské povolání, kterým do dosažení 30 let chyběl jeden či dva roky. Část z odmítnutých uchazečů podala proti Klausovu rozhodnutí je jmenovat správní žalobu a sedm ústavní stížnost.

Čekatelé ve věku od šestadvaceti do osmadvaceti let se proti rozhodnutí prezidenta ohradili žalobami u soudů loni v červnu.  Prezident jim přes svého mluvčího před časem vzkázal, že je bude jmenovat až poté, co spor rozhodnou soudy. Jejich stejně staří kolegové, kteří si na prezidenta nestěžovali, už soudí.

V únoru Klaus nejmenoval čekatelku Petru Svobodovou Podle nových soudců Václav Klaus měl říct, že jednu z čekatelek nevybral, protože proti němu podala ústavní stížnost. "Řekl, že tato kolegyně zvolila cestu konfrontace a tím, že podala ústavní stížnost, se v jeho očích degradovala a on ji za takové situace soudkyní jmenovat nemůže," uvedla v České televizi nově jmenovaná soudkyně Karolína Tylová.

Prezident to sice výslovně nepotvrdil, ale připustil, že neformálně o tom skutečně mluvil."Já jsem to takhle přesně neřekl a nevím, jak je možné, abyste používali rozhovory ze soukromého rozhovoru s některými právě jmenovanými soudci," uvedl Klaus.

Další spor

Ministerstvo spravedlnosti rozhodnutí NSS respektuje, upozornilo ale, že prezident v minulosti jmenoval již několik soudců mladších 30 let. "Od dubna minulého roku bylo prezidentem jmenováno 82 nových soudců, z toho 25 bylo v čase jmenování méně než 30 let," řekl mluvčí ministerstva Petr Dimun.

Podle šéfa Soudcovské unie Jaromíra Jirsy potvrzuje rozhodnutí soudu, že prezident nemůže postupovat mocnářsky.

Soudní spor as prezidentem vede také předsedkyně Nejvyššího soudů Iva Brožová. Ta nesouhlasí s prezidentovým rozhodnutím o svém odvolání z funkce. I tady jsou dva názory o to, jestli o prezidentově rozhodnutí mohou rozhodovat obecné soudy. Odvolání Brožové z funkce zatím pozastavil Ústavní soud. 

 

 

Právě se děje

Další zprávy