V pondělí opakovaně odmítl jmenovat soudkyní mladou čekatelku, která na Klause kvůli prvnímu odmítnutí podala už před časem ústavní stížnost.
Prezidentův postup však není nestandardní tím, co Klaus udělal, ale tím, co o něm následně řekl.
Podle soudců, kteří v pondělí na Pražském hradě dekrety dostali, vysvětlil Klaus odmítnutí čekatelky tím, že "zvolila konfrontační postoj s prezidentem", čímž měla ukázat, že nemá dostatek předpokladů pro svou funkci.
Klausovo šlápnutí vedle
Bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl, který sám sebe označuje za přísného strážce Klausova přístupu k Ústavě České republiky, nijak nezpochybňuje prezidentův zdrženlivý postoj k mladým soudcům pod třicet let. Avšak argumentaci použitou v pondělí nepovažuje za korektní. "Pokud se Václav Klaus opravdu odvolal na konfrontační postoj, tak to šlápnul vedle," uvedl Cepl.
Klaus nechce slova vyřčená před mladými soudci komentovat, protože je považuje za součást osobního rozhovoru. Bohumil Vašák z Okresního soudu v Liberci, který se jmenovacího aktu účastnil, však tvrdí, že nešlo o žádný soukromý rozhovor, ale přirozené pokračování formálního ceremoniálu.
"Zdůvodnění konfrontačním postojem mě rozpálilo doběla. Naše kolegyně se zachovala správně. Existoval tu spor o jmenování soudců, kterým ještě nebylo třicet let a v demokracii platí, že sporné věci má rozhodovat soud, v tomto případě Ústavní. To je mnohem poctivější způsob, než se s někým přít skrz média. Na podání ústavní stížnosti není nic osobního, což ale panu prezidentovi zřejmě nedochází," uvedl Vašák.
Debata o správném věku nekončí
Podle Cepla Klaus nevhodným způsobem poukázal na problém, který česká justice řeší již několik let: Kolik má Česká republika mít soudců, jak posuzovat jejich vyzrálost a jak připravovat soudce nové.
"Na tuto vlnu justičních čekatelů se opravdu zákonná hranice nejméně třiceti let nevztahuje. Ale vůbec bych nekritizoval, že Klaus už na ně optikou nového zákona pohlíží. Kdo chce být dobrým soudcem, neměl by ve třiceti pospíchat na soud. Dokud má čerstvou hlavu, měl by ještě po Evropě nabírat zkušenosti, doučit se další jazyk. Na druhou stranu by však stát měl těmto lidem zaručit, že jejich snažení nepřijde vniveč a že s nimi počítá."
S Ceplovým názorem souhlasí i prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa. A stejně jako Ceplovi a Vašákovi, se ani jemu nelíbí, jakou formu jednání a argumentace Klaus zvolil.
"Václav Klaus je při jmenování na konci celého řetězce a tak udělal ten krok, který mu funkce umožňuje - někoho nejmenoval. Když jsem ho ale již před půl rokem požádal, aby se s námi zapojil do definování nových pravidel pro přípravu soudců a posuzování jejich způsobilosti, tak mi odpověděl, že to není jeho ústavní záležitost. Pokud chce do procesu výběru soudců vstupovat, ať tedy zasahuje do celé koncepce a ne jen do poslední fáze," řekl Jirsa.
Soudcovská unie již delší dobu připravuje nový systém obsazování postu soudců. Zvažuje se například vznik určitých mezistupňů, které by pomohly vybrat skutečně kvalitní soudce. "Na takovou věc se hodí institut soudce-kandidáta, který pracuje pod dohledem zkušenějších. Je opravdu riskantní přidělit někomu hned na začátku kariéry doživotní soudcovský post," uvedl Vašák.#reklama
Podle Jirsy bude například nutné zredukovat v budoucnu počet soudců až na polovinu a místo nich začít používat na rutinní práci soudní úředníky. "I bez Klause víme, že se příprava a výběr lidí pro práci v justici musí změnit. Budu ale velmi rád, když se na tom bude s námi podílet i jinak, než odmítáním čekatelů," dodává Jirsa.
