Premiér Andrej Babiš navrhuje, aby stát uspořádal pro Karla Gotta pohřeb se státními poctami, nikoli klasický státní pohřeb, jak avizoval předtím. Ten totiž podle pravidel, které vypracoval bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt, náleží výhradně prezidentům. Na pravidlech pohřbů se ale odborníci neshodnou. Přečtěte si, o co se přou, a přehled těch, kterým se stáních poct po smrti dostalo.
Za hranicemi je "ceremoniální pohřeb" běžnější
Slavnostní nebo ceremoniální pohřeb, který ale není oficiálním státním smutečním aktem, měla na rozdíl od Česka řada osobností v zahraničí.
Využívaný je tento formát v Británii, kde mezi takto oceněné osobností patří například princezna Diana nebo bývalá předsedkyně vlády Spojeného království baronka Margaret Thatcherová. Té byla ještě před její smrtí v roce 2013 nabídnuta možnost plnohodnotného státního pohřbu, ona ji odmítla. Konkrétně si také vyžádala, aby součástí ceremonie nebyl přelet vojenských stíhaček, který považovala za příliš nákladný.
Poslední osobností, která se tak v Británii dočkala státního pohřbu, byl v roce 1965 premiér Winston Churchill. Od takzvaného ceremoniálního pohřbu se jeho rozloučení odlišovalo na pohled například tím, že rakev s ostatky přepravovali příslušníci královského námořnictva, ne koně.
Slavnostního, ale nikoliv státního pohřbu se dočkal i slavný italský operní zpěvák Luciano Pavarotti, se kterým se přišlo rozloučit na 800 veřejných osobností včetně premiéra, členů vlády a generálního tajemníka OSN.