Kadlec z Čepra si odpyká sedm let vězení, s odvoláním neuspěl

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 6. 2020 12:07
Bývalý ředitel Čepra Tomáš Kadlec si ve vězení odpyká sedm let. Souhrnný trest za daňový únik a za dřívější porušení povinností při správě majetku státního distributora paliv mu v pondělí potvrdil pražský vrchní soud. Kadlec v odvolání neúspěšně argumentoval mimo jiné tím, že soudy otočily důkazní břemeno a chtěly po něm, aby prokazoval svou nevinu.
Tomáš Kadlec, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Čepro. Snímek z března 2004.
Tomáš Kadlec, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Čepro. Snímek z března 2004. | Foto: ČTK

"Skutková zjištění nalézacího soudu jsou správná, jednoznačná a nevznikají zde žádné pochybnosti. Můžeme tady hovořit o naprosté jistotě," konstatoval předseda odvolacího senátu Stanislav Králík.

Kadlec nepřiznal a nezdanil zhruba 35 milionů korun, jež mu přišly na soukromý švýcarský účet v době, kdy šéfoval Čepru. České republice tak způsobil škodu 11,4 milionu korun.

O otevření zahraničního bankovního konta si zažádal dva měsíce po nástupu do funkce. Na účet mu pak v letech 2003 a 2004 přicházely vysoké částky v dolarech a eurech od společností General Parcel Europe a lichtenštejnské Shira Anstalt. Bližší informace o původu zaslaných částek se policii nepodařilo získat, protože firmy byly následně zrušeny. Peníze původně pokládala za úplatek.

Muž, který v minulosti vedl také Národní bezpečnostní úřad a působil i v Bezpečnostní informační službě, vinu odmítá. Tvrdí, že peníze byly půjčkou na jeho podnikatelský záměr a že je později vrátil, takže je nemusel danit. "O půjčku v žádném případě nešlo a už vůbec ne o půjčku uzavřenou za okolností, které se obžalovaný inženýr Kadlec snažil v rámci své obhajoby předstírat," reagoval soudce.

Kadlec si už odpykává trest za nevýhodné obchody zrealizované v Čepru, za něž má podniku nahradit společně s bývalým obchodním ředitelem Alexandrem Houškou škodu 260 milionů korun s úroky. K pondělnímu odvolacímu zasedání se nenechal eskortovat a požádal soud o jednání ve své nepřítomnosti.

Zastupoval ho advokát, podle nějž má loňský rozsudek pražského městského soudu dvě zásadní vady: jednak otočení důkazního břemena v neprospěch obžalovaného, jednak to, že věc měla skončit vyměřením penále ve správním řízení a k trestnímu řízení vůbec nemělo dojít. Právník proto vrchnímu soudu navrhoval, aby Kadlece zprostil viny s tím, že skutek není trestným činem, případně aby mužovo stíhání zastavil.

Soudce obhajobu odmítl

Soudce argumenty obhajoby odmítl. Upozornil na to, že žádné daňové řízení zahájeno nebylo, takže ani nebylo nepovoleně rozhodováno dvakrát v téže věci. Ohledně důkazního břemena podotkl, že Kadlec se k obvinění původně vůbec nevyjadřoval a svou verzi o půjčce začal dokládat fotokopiemi listin až poté, co mu pražský městský soud nepravomocně uložil 5,5 roku vězení a pětimilionový trest.

"Obžalovaný do té doby v rámci obhajoby ani nenaznačil, že by se mělo jednat o finanční prostředky získané z půjčky. Orgány činné v trestním řízení tak nemohly tušit, že měly tímto směrem provádět nějaké dokazování. Nejednalo se o situaci, že by byl obžalovaný nucen, aby dokazoval svoji nevinu," zdůraznil Králík.

Městský soud pak musel věc loni projednat znovu, přičemž dal za pravdu státnímu zástupci, že listiny, které Kadlec předložil, jsou padělky. V případu měl postavení svědka bývalý obchodní šéf Čepra Martin Pechan, který společnosti Shira Anstalt v minulosti prodal firmu Tukový průmysl. Odmítl ale vypovídat z obavy, že by si přivodil další stíhání. Pechan je ve vězení za to, že vůči Čepru vytvořil společně s podnikatelem Radovanem Krejčířem fiktivní pohledávky firem Bena a Tukový průmysl Ostrava za více než 2,6 miliardy korun.

Kauza nevýhodných obchodů Čepra, při nichž podnik pod Kadlecovým vedením levně prodával pohonné hmoty firmě Czech Energospace a obratem je draze kupoval zpátky, souvisí podle státního zastupitelství s tím, proč si Kadlec založil švýcarský účet. Propojení se však nepodařilo zmapovat.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy