Praha - Až začne platit vládní reforma, která mění daně, dávky a péči o zdraví, bude si v Česku muset nejméně 150 tisíc lidí nechat na začátku roku bokem 5000 korun. Právě tolik totiž činí maximum, kolik smí lékaři od jednotlivých pacientů vybrat na poplatcích za návštěvu a za předepsání receptů na léky.
Zdravotničtí experti nyní řeší, jak lidem zaručit, že skutečně nezaplatí víc. Kdo jejich peníze pohlídá?
Zatím tvrdí, že si pacienti nemají s přeplatky dělat starosti. Ani si prý nemusí schovávat účtenky.
Zdravotní pojišťovny budou jednou za tři měsíce vyúčtovávat, kdo z jejich klientů už v daném roce limit ve výši 5000 korun překročil. Toho pak zkontaktují a peníze mu vyplatí či zašlou.
Ministerstvo si od opatření slibuje, že zajistí těm nejvíce nemocným, aby nedopláceli astronomické částky.
Většina z nich však za náklady spojené se zdravím přesto bude doplácet více než dosud. Do pětitisícového limitu se totiž nezapočítává například poplatek za dny strávené v nemocnici.
Přeplatky se budou dědit
"Právě debatujeme o detailech, jak budeme evidenci a vrácení přeplatků technicky provádět, kdo to bude dělat a jaký software použijeme. Pacient by s tím každopádně neměl mít starosti," tvrdí předseda Svazu pojišťoven Jaromír Gajdáček.
Komplikace by neměly nastat ani v případě, kdy pacient změní pojišťovnu. "Nějaké technické problémy s tím budou, ale zvládneme to. Náklady by to pojišťovnám nemělo výrazně zvýšit," soudí Gajdáček.
Ten předpokládá, že pojišťovny sice budou provádět vyúčtování po čtvrt roce, ale pacient bude mít právo se kdykoliv na výši celkových doplatků v pojišťovně přeptat. Pokud by už limit překročil, pojišťovna mu peníze může vrátit ihned.
V případě, že pacient zemře, půjde podle ministerstva zdravotnictví o klasickou pohledávku - přeplatek dostane dědic.
Co je v limitu a co ne
Do limitu se započítávají poplatky za návštěvu lékaře, poplatky za položku na receptu a většina doplatků za léky. Konkrétně se do limitu započítá vždy cena za nejlevnější preparát na trhu se stejnou léčivou látkou a totožným způsobem podání.
"Pacient by měl poprosit lékárníka, aby dostal vždy nejlevnější možný lék," říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Na trhu totiž mnohdy jsou prakticky totožné preparáty se stejnou účinnou látkou, liší se obchodním názvem a hlavně cenou.
Právě lékárník bude moci nově zaměnit předepsaný lék za levnější, stejně účinný preparát.
Pokud lékař rozhodne, že pacientovi nemůže levnější lék s léčebných důvodů napsat, poznačí to na recept. V takovém případě pojišťovny do limitu započítají celý doplatek daného preparátu.
Do limitu se nezapočítávají také doplatky, na které pojišťovna přispívá méně než 30 procenty jejich ceny. Jde například o doplňkovou léčbu, kterou pojišťovny hradí minimálně.
O reformě
PŘEČTĚTE SI:
Navíc se do limitu nepočítají poplatky za den strávený ve zdravotnickém zařízení nebo lázních. A ani poplatek za návštěvu pohotovosti.
Náklady související se zdravím se tak příští rok mohou u chronicky nemocných zvýšit i na 7 až 8 tisíc za rok.
Experti uznávají, že limit na doplatky je v rámci reformy jistým sociálním opatřením pro chronicky nemocné. Ovšem třeba ekonom Miroslav Zámečník soudí, že by bylo vhodnější nestanovit limit konkrétní částkou, ale procentem ze mzdy.
