Rozhovor - O Věře Jourové se v souvislosti s její nominací na post eurokomisařky hovořilo o portfoliích dopravy, posléze i regionálního rozvoje, která by sama uvítala ze všeho nejvíc. Nakonec jí ovšem designovaný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přiřkl oblast justice, ochrany spotřebitele a rovných práv, což, jak přiznává, nečekala ani ona sama.
Ačkoliv měla po tříhodinové palbě otázek dobrý pocit, čtyři výbory Evropského parlamentu si nakonec vyžádaly doplňující odpovědi na 32 otázek, které budou rozhodovat, zda Jourovou europoslanci podpoří, nebo nikoliv. Přesto česká kandidátka věří ve svůj úspěch i význam své mise v Evropské unii. "Jestli mi na něčem velmi záleží, tak je to přiblížení Evropské unie lidem. A myslím, že posílení jména Unie jako něčeho, co je bez dalšího dobré a prospěšné, je jeden z mých úkolů. A každý eurokomisař skládá domů účty a počítám s tím, že to také budu dělat," říká Věra Jourová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Aktuálně.cz: Tři týdny, to se zdá být na přípravu na věc, jakou je "grilování", hodně šibeniční čas. Jak moc?
Věra Jourová: První den jsem se seznámila se šéfkou direktorátu a řeka si o základní informace. Během dalších asi dvou dnů mi dali dohromady velmi kvalitní materiály, které měly na výšku asi půl metru. Po příjezdu do Česka jsem z toho půl metru zpracovala asi deset centimetrů, ale postupně jsem zjistila, že si musím vybírat a o všem vědět něco. Což je jeden z aspektů, které dělají tu věc těžkou, protože na rozdíl od ostatních nemám monotematické portfolio, jeden výbor, mají zmapovány názory europoslanců, významných institucí, konsolidovaný postoj DG... Člověk si proto musí vnitřně přiznat: "Nebudeš největší žijící odborník na všechno." Z půl metru se tedy stalo poctivých dvacet centimetrů, které jsem si nastudovala. Kromě toho jsem se v těch následujících dvou týdnech sešla s europoslanci, kde jsem víceméně chtěla znát jejich názory na politická témata. Protože kromě neuvěřitelné odborné šíře je to minové pole kontroverzních, politicky citlivých věcí.
A.cz: Po slyšení jste sama řekla, že atmosféra byla lepší, než jste čekala. Připravoval vás třeba končící eurokomisař Štefan Füle i na tento aspekt? A nakolik se shodovala realita s tím, co vám řekl?
Měla jsem čtyři zdroje informací – od našich komisařů, pánové Špidla a Füle se mi velmi věnovali; dále od komisařů, kteří pokračují a kteří nám na základě pokynu pana Junckera měli sdělit, jak to probíhá, jaké jsou dojmy, na co se připravit, na co si dát pozor. Bylo silné doporučení udělat si generálku v prostředí a za podmínek, které se dají očekávat. Třetím zdrojem byla samotná slyšení, která jsou jak na internetu, tak v tištěné podobě.
Poslední zdroj, který jsem měla odbourat, byly kuloárové drby a tisíce dobře míněných rad. Na větu "kdyžtak se ozvěte, kdybych vám mohl jakkoliv pomoct" jsem si už v duchu říkala "Pomůže mi, když vám nebudu volat a vy nebudete volat mně". Je to hrozné, ale v tom presu zjistíte, že se musíte soustředit jen na sebe. Takže navzdory svým zvykům jsem už spoustě lidem neodpovídala na maily a SMSky.
A.cz: Říkala jste, že jste měla generálku. To probíhalo jak?
Měla jsem normálně sluchátka, tlumočnici a bylo tam asi deset lidí, kteří byli rozděleni do klubů a dávali mi otázky.
A.cz: Nakolik se to shodovalo s opravdovým slyšením?
Hodně. Ony se ty otázky nebo okruhy daly do jisté míry předpokládat. Ale samozřejmě že ve výsledku se generálka s realitou vůbec srovnávat nedá, ale pomohlo mi to. Protože vám to třeba dá vědět, co jsou to dvě minuty.
Kritiku za obecnost beru u ochrany spotřebitele
A.cz: Právě ty dvě minuty byly ve výsledku skoro největší problém, protože už bezprostředně po slyšení vám předsedkyně výboru pro vnitřní trh vytkla přílišnou obecnost…
Vicky Ford měla poznámku o obecnosti právem. Protože zrovna u spotřebitele jsem měla trochu útlum, bylo to po dvou hodinách, a je pravda, že jsem neřekla spoustu podstatných věcí, které jsem do těch dvou minut mohla dát. U spotřebitele to beru a jsem ráda za to, že mohu odpovědět na doplňující dotazy. U ostatních mi to přijde, že to bylo dílem těch dvou minut, protože tam padaly otázky složené třeba ze tří. A speciálně jedno velké téma je evropský prokurátor, na to jsem se velmi připravovala, nechala jsem tomu hodně času a nakonec to byla jedna ze tří podotázek a ještě z úhlu pohledu financování. A myslím, že byla škoda, že jsem neměla víc prostoru prokázat, že rozumím, kde je problém.
A.cz: Celkově z pohledu zvenčí byla atmosféra na "grilování" poměrně pozitivní, až uvolněná. Nepřekvapilo vás potom, že jste se ocitla ve skupině kandidátů, kteří jsou takříkajíc na odstřel?
Vzhledem k tomu, jak to probíhalo, i s vědomím té útlumové dvacetiminutovky, jsem z toho měla dobrý pocit. Samozřejmě součástí toho pocitu je hned poté, že jste to přežil… Ale nevím, do jaké míry je rozhodnutí věc nějakého politického vyvažování a do jaké míry si za to můžu sama. Když jsem tam šla, tak jsem "vystoupila" z role ženy, která se jde nechat grilovat, a viděla jsem sebe jako někoho, kdo dosáhl velkého úspěchu už tou národní nominací, že jde na takovou akci a má vnitřní pocit, že je připraven.
A.cz: Jak těžké bylo při samotném slyšení zkoncentrovat se a přepnout mezi dotazy, které mohou být buď z jiného konce jedné oblasti, nebo oblasti úplně jiné?
Vyžaduje to absolutní koncentraci, absolutně není čas hledat něco v papírech. Stačilo, že jsem si napsala otázku, kterou jsem potom po sobě nemohla přečíst. Ale byla jsem ráda, že se výbory budou ptát jeden po druhém, hrozilo nebezpečí, že se to promíchá. To nikde totiž není psáno a pro mě by cokoliv, co by nešlo takhle v blocích, bylo problém. Byla jsem ráda, že se i na začátku budeme bavit o obchodním a civilním právu, protože to chtělo hodně přesné odpovědi.
Jsem připravena i na odchod z politiky
A.cz: Poslední týden až dva před vaším slyšením se v českých médiích hodně skloňovala otázka vašeho napojení na Andreje Babiše. Nakolik jste se připravovala na tyto otázky, byť nakonec byla pouze jedna?
Otázky na Babiše jsem čekala a nebála se jich, protože jsem na ně zvyklá odpovídat i tady a odpovídám podle pravdy, tak jak to cítím, a pro mě to jsou lehké otázky. Nikdy jsem nebyla ve vleku Babiše a nikdy jsem na sobě necítila žádné tlaky, ani na ministerstvu.
Otázka na Babiše pro mě znamenala tři části: vnitřně jsem nastavena tak, že nepodléhám tlakům, za druhé – nikdo na mě tlaky nevyvíjel. Samozřejmě jsme se s panem Babišem často hádali o věcech týkajících se hnutí, ale to je jiná věc, ale v exekutivní funkci to nikdy nebylo na stole. A třetí věc, kdybych dostala otázku na konflikt zájmů, kde jsem si nechala zpracovat analýzu. A odpověď je, že není, protože nemám ani ochranu spotřebitele v oblasti produkce potravin.
A.cz: Když se ještě vrátím k seznamu dotazů, na zpracování odpovědí máte poměrně krátkou dobu. Nakolik vám se seznamem pomáhá váš tým?
Návrh mi připravili kolegové z týmu a z DG, ale já to procházím a dělám v tom poměrně zásadní změny. Pokud tam jde o závazek, co a dokdy to udělám, tak to jde za mnou, to mi tam nikdo nenapíše. Dnes (rozhovor byl pořízen v sobotu, pozn. red.) tomu věnuji čas tak do půlnoci a ještě dnes odešlu připomínkovanou verzi.
A.cz: Nakolik si připouštíte variantu, že by vám výbory nakonec dobrozdání nedaly?
Je třeba počítat s určitým, byť minimálním procentem – jistotu nemám. Ale když to nebude, mám variantu B, a dokonce i variantu C. V obou těch variantách jsou pro mě úžasná pozitiva - že to bude zajímavá práce, že se víc uvidím s rodinou, že budu mít normální život.
A.cz: Jaké jsou to možnosti?
Zavolejte ve středu, až to nedopadne… Jsou to varianty, kdy setrvávám v politice, ale i, jak dlouhodobě říkám, že bych chtěla pracovat v nějakých humanitárních službách, takže varianta C směřuje tam.
Z Bruselu budu skládat účty
A.cz: Před eurovolbami se vždy říká, že je třeba přiblížit EU lidem. Budete se o to snažit i vy z postu eurokomisařky?
Jestli mi na něčem velmi záleží, tak je to tohle. A myslím, že posílení jména Unie jako něčeho, co je bez dalšího dobré a prospěšné, je jeden z mých úkolů. A každý eurokomisař skládá domů účty a počítám s tím, že to také budu dělat. Když bylo po volbách do Evropského parlamentu, tak jsem měla poradu s kolegy z MMR a říkala jsem, že si musíme vyhodnotit, co ta nízká volební účast znamená. Že to není normální, ani adekvátní tomu, jak nám EU ovlivňuje život. A jako eurokomisařka bych měla prostor toto měnit.
A.cz: Unie je ale hodně složitá, se všemi směrnicemi, nařízeními. Jde tohle dostat k normálním lidem?
Nikdy. Jsem daleka toho, abych někoho unavovala popisem evropských procedur, myslím si, že by si to ani nezasloužil.
A.cz: Jak mu tedy chcete Unii přiblížit?
Obyčejný člověk si potřebuje být jistý, že se mu z Unie nenastěhuje do života nějaká otravná záležitost, která ho bude omezovat. A to je něco, co musím lidem, obzvlášť pokud jde o drobné podnikatele nebo malé zemědělce, někoho, kdo chce prodávat ponožky přes internet, zaručit, že se mu to nebude ztěžovat.
Mojí povinností je říct: od tehdy a tehdy bude platit to a to, což vám zjednoduší příhraniční obchod. Takže pokud budete chtít prodávat ponožky přes internet do Rakouska, fakt nemusíte znát pravidla, která platí tam, ale můžete použít evropskou úpravu. Nebo pokud se někdo bude chtít oženit třeba do Francie, tak nebude potřebovat štos úředních listin. To jsou věci, kterých bychom měli dosahovat.
