"Jmenování nového pražského arcibiskupa je možné těsně po Novém roce, na Tři krále nebo na Hromnice počátkem února. Vatikán není sice úplně spokojen s dosavadní nabídkou jmen, nechce už ale tříletý proces dál protahovat. A hledá nějaké symbolické datum," uvádí pro Aktuálně.cz dobře informovaný zdroj, který chce s ohledem na citlivost tématu zůstat v anonymitě. "Můžeme pouze spekulovat. Řekl bych, že k tomu může dojít nejspíše v prvním semestru," mluví o první půli roku 2022 odcházející pražský arcibiskup Dominik Duka.
Ten v dubnu 2018 dosáhl věku 75 let a podle církevního práva musel Vatikánu nabídnout svůj post k dispozici. Papež František nicméně o jeho novém obsazení stále nerozhodl. Úřadu pražského arcibiskupa se Duka ujal v roce 2010, kdy ho nástupcem Miloslava Vlka jmenoval papež Benedikt XVI.
Pražský arcibiskup je klíčovou postavou církevní hierarchie v českých zemích. Jako nejviditelnější osoba navenek často vyjednává s politiky o majetkových a právních věcech týkajících se katolické církve a má vliv na obsazování řady důležitých církevních postů.
Tisíciletá služba v Praze
Celý proces výběru Dukova nástupce má v rukou papežský nuncius, tedy vyslanec Vatikánu v České republice Charles D. Balvo. "Rozhodnutí je v rukou Svatého otce," odpovídá Balvo na dotaz, v jakém stadiu výběr je. "Proces probíhá diskrétně," dodává v oficiální odpovědi Aktuálně.cz s tím, že při výběru konzultuje "řadu osob včetně biskupů, kněží, řeholníků, řeholnic a laiků". Dotazované váže naprostá mlčenlivost a za její porušení hrozí přísné církevní tresty.
Podle církevního historika Tomáše Petráčka bylo obsazování biskupských postů po staletí neveřejné a výsledkem složitých vyjednávání mezi vládnoucím panovníkem, církevními kapitulami a Římem. Utajování nabralo sílu na počátku 20. století při další centralizaci katolické církve, dodává Petráček. "Volá to naléhavě po revizi a demokratizaci celého procesu, což by byl jen návrat ke skutečné, hluboké tradici církve prvních patnácti století jejích dějin," říká historik. Souhlasí i katolický kněz a profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík, podle kterého bude taková změna narážet na "velké obtíže", směr už je ale "nezvratitelný".
Podle několika na sobě nezávislých zdrojů Aktuálně.cz zůstali v nejužším výběru Dukových nástupců královéhradecký biskup Jan Vokál, jeho plzeňský kolega Tomáš Holub a osoba mimo okruh dosavadních katolických hierarchů. "Ostatní již odpadli, mají různé kaňky v životopise nebo funkci odmítli," uvádí pro Aktuálně.cz zdroj obeznámený s problematikou. Vokál ani Holub nechtějí informace s odkazem na diskrétnost celé věci komentovat.
Třiašedesátiletý Vokál patří ke zkušeným vatikánským insiderům. Vystudoval kybernetiku na pražské ČVUT a v roce 1983 emigroval na Západ. V Římě byl vysvěcen na kněze a od roku 1991 zastával nejrůznější funkce ve vatikánském aparátu. O dvacet let později se stal biskupem v Hradci Králové.
Čtyřiapadesátiletý Holub patří mezi nejmladší a mediálně nejznámější katolické biskupy v zemi. V polovině devadesátých let minulého století se stal prvním českým vojenským kaplanem, poté byl generálním sekretářem České biskupské konference a od roku 2016 je plzeňským biskupem. Jeho bratrem je filozof a matematik Štěpán Holub.
VIDEO: Rozhovor s biskupem Tomášem Holubem.
