Před více než dvěma sty lety vybudovali obyvatelé Novohradských hor Jiřickou nádrž ze zcela praktického důvodu. Zajistila, že se mohli plavit na vorech dále po povodí i v letních měsících, kdy byly hladiny nízko. Na místě se ale brzy vytvořil jedinečný horský ekosystém, voda se stala útočištěm čolků, bobrů, ale také některých ohrožených druhů ryb.
Vědci na začátku století odhadovali, že zde na jednom hektaru žily i desetitisíce střevlí potočních. Málokde v Česku dosahovaly počty této ohrožené malé rybky takových čísel.
V posledních letech si ale místo prošlo výraznou proměnou. Běžný návštěvník si všimne zejména toho, že nádrž obehnaly ploty. K břehům, na nichž v minulosti tábořili třeba skauti, se už turisté nepodívají - tedy pokud si u firmy Rybolov na Pohoří, která zde v posledních třech letech provozuje rybolov, nepronajmou lovné místo.
Zásadní změna se ale odehrála jinde - pod hladinou. Na webových stránkách rybolovu lze najít fotografie rybářů pózujících s čerstvými úlovky více než metrových jeseterů nebo dvacetikilových kaprů. Po původních druzích ale není ve vodě ani památky. A to nejen v nádrži, ale také dál po proudu Pohořského potoka. "Pozorujeme, že střevle z povodí úplně vymizela," říká ředitel Hydrobiologického centra Akademie věd Jiří Peterka.
Extrém, tvrdí vědci. Rybáři se nechtějí vyjadřovat
Příčina je podle vědců jasná - rybáři do nádrže vysazují nepůvodní druhy ryb. A to zejména dravců. "Pokud by někdo do lesa vypouštěl klokany a zebry, tak se nad tím bude každý podivovat. Do Jiřické nádrže jsou vysazováni jeseteři, zcela nepůvodní druh, ať už oblastí výskytu, tak prostředím, ve kterém žijí. Ale protože se to děje ve vodě, do které nikdo nevidí, tak to nikomu nepřipadá divné. Ale je to naprostý extrém," říká Peterka.
"Zejména štiky jsou schopny se vytřít i v této horské nádrži, nejsou v tomto pstruhovém povodí přirozeným druhem a jsou velmi agresivními predátory, kteří pustoší původní populace střevle potoční a pstruha obecného i v přítocích," dodává. A nejde jen o ryby. Někteří dravci se mohou živit také larvami čolka obecného.
Nádrž navíc uvolňuje vodu dál nikoli přelivem, ale výpustním zařízením, které pro střevle funguje jako migrační bariéra. I kdyby se tak střevle vyskytly v povodí, nemají šanci místo znovu osídlit, protože se do nádrže jednoduše nedostanou.
Voda ale z Pohoří proudí dál, přes řeky Černá a Malše se dostává do vodní nádrže Římov, která slouží jako zdroj pitné vody pro České Budějovice a okolí. Podle vědců může komerční rybolov uškodit její kvalitě. "Podobné projekty s dokrmováním nepůvodních druhů ryb zcela zásadně narušují přírodní poměry v povodí dotčeného území v Přírodním parku Novohradské hory a přispívají i ke zvýšenému odnosu fosforu," říká mluvčí Biologického centra Akademie věd Daniela Procházková.
Rybáři ovšem vinu odmítají. Jednatel firmy Rybolov na Pohoří Petr Mráček dříve serveru Budějcká drbna řekl, že vědci uvádějí ve svém vyjádření "velké množství polopravd", a dodal, že k tomu podá důkazy odboru životního prostředí Jihočeského kraje. Když firmu požádala o vyjádření redakce Aktuálně.cz, byli její zástupci zdrženlivější. "Naše stanovisko je, že se v tuto chvíli nebudeme k této věci vyjadřovat," uvedli pouze.
Příklad Jiřické nádrže je sice extrém, nejde ale o výjimku, míní Peterka. Rozšiřování komerčního rybolovu i na místa, kde by se podle vědců měly upřednostnit zájmy ochrany přírody nad těmi ekonomickými, je jeden z podceňovaných ekologických problémů v Česku.
K podobné situaci došlo například v případě Padrťských rybníků v Brdech. "V chráněné krajinné oblasti se zbytečně zintenzivňuje produkce ryb a to má negativní dopady na ekosystémy. V těchto oblastech by se měla produkční funkce upozaďovat a měly by se podtrhovat jiné ekosystémové služby - rekreace, zvýšení biodiverzity, prostor pro vodní ptáky," říká Peterka.
Téměř nechráněné vody
V případě Jiřické nádrže ale platí, že rybáři zřejmě nečiní nic protiprávního. Místo v současnosti nemá žádný stupeň ochrany, který by zdejší prostředí chránil před nevhodným komerčním využitím. A to i přesto, že Akademie věd připodobňuje její hodnotu například ke známému jezeru Laka.
Ovšem zatímco to leží na území Národního parku Šumava, Jiřické nádrži je součástí pouze novohradského přírodního parku. Tento status brání například před výraznou zástavbou, která by poškodila ráz krajiny, hospodaření v rybnících ale neřeší.
"To, že je tato horská rašelinná nádrž vedena jako obyčejný rybník, je těžko pochopitelné, neboť v kontextu jejího povodí a oživení ohroženými druhy ryb to vůbec neodpovídá realitě," říká Peterka. Dodává, že ačkoli sama nádrž ochraně nepodléhá, může komerční rybolov ohrozit i ekosystémy v blízkých přírodních památkách.
I proto vědci z Akademie věd založili petici za přísnější ochranu nádrže. Ta měla v době vydání článku 248 podpisů. Zatím ale nic nenaznačuje, že by ji úřady měly vyslechnout.
Jihočeský kraj plánuje v rámci plánu pro roky 2023 až 2032 v Novohradských horách vyhlásit novou přírodní památku Pohoří na Šumavě, která rozšíří hranice už stávajících chráněných oblastí, ovšem jen na území místní evropsky významné lokality, do které nádrž těsně nespadá.
Toto řešení je ale pouze provizorní, říká vedoucí odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Jihočeského kraje Zdeněk Klimeš. Ve vzdálenější budoucnosti úřady plánují k jednomu ucelenému zvláště chráněnému území, které pokryje všechny cenné biotopů v okolí Pohoří na Šumavě a součástí by mohla být i Jiřická nádrž.
Nyní ale stále platí, že i letos se otevře rybník 1. května po zimě rybářům a na stránky firmy přibudou další fotografie. "Lidé by se zde ale měli fotit s čolkem horským, s bobřími hrady, s tisícihlavým hejnem střevle. Ne s jesetery a dvacetikilovými kapry," říká Peterka.
